Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci „Smart city v praxi III“




Pozvánky na akce


Stalo se












ISO/TS 19880-1:2016: důležitý krok k rozvoji palivočlánkové elektromobility

25.7.2016 Dlouho očekávaným důležitým krokem směrem ke globálnímu rozvoji palivočlánkové elektomobility se v červenci 2016 stalo zveřejnění technické specifikace  ISO/TS 19880-1:2016 mezinárodním standardizačním orgánem ISO. Tato technická specifikace představuje vodítko v oblasti výkonů a bezpečnosti pro vodíkové plnicí stanice včetně jejich rozhraní s vozidlem. Pokrývá procesy od výroby a dodávky vodíku po jeho stlačování, uchovávání a plnění vodíkových vozidel. Dosud individuálně řešené projekty v oblasti palivočlánkové mobility a její infrastruktury tak dostaly jednotný normativní základ, na nějž se lze odvolávat.

Uvedená technická specifikace dává návod k následujícím prvkům vodíkové infrastruktury:

•    systém výroby a dodávky vodíku,

•    doprava vodíku potrubím, v cisternách v plynné nebo kapalné formě nebo v trailerech pro metal-hydridové uchovávání vodíku (poznámka: metal-hydridy jsou sloučeniny vodíků s některými kovy, například hořčíkem, sodíkem nebo lithiem, které lze využít jako médium pro uchovávání vodíku v kapalném nebo pevném skupenství),

•    lokální generátory vodíku používající elektrolýzu vody nebo technologie pro chemickou výrobu vodíku z paliv,

•    uchovávání kapalného vodíku,

•    čištění vodíku, je-li třeba,

•    stlačování vodíku,

•    čerpadla a výparníky,

•    vyrovnávací zásobníky plynného vodíku,

•    předchlazovací zařízení,

•    plnicí stojan vodíkové čerpací stanice.

Tato technická specifikace je primárně určena pro lehká silniční palivočlánková vozidla. Přiměřeně ji však lze aplikovat i pro jiná vozidla, jako jsou například palivočlánkové autobusy, tramvaje nebo manipulační vozíky. Tato technická specifikace zároveň nenahrazuje ani nevylučuje platné národní předpisy v kterékoli z uvedených oblastí, jichž se týká.

Úroveň bezpečnosti, kterou tato technická specifikace vyžaduje, v zásadě odpovídá úrovni bezpečnosti u plnicích stanic s konvenčními palivy.

redakce Proelektrotechniky.cz

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde

Přečtěte si také:

Viking Lady: zásobovací loď pro ropné plošiny využívá palivový článek

13.7.2016 Elektrický pohon námořních lodí významně šetří palivo i životní prostředí. Primárním zdrojem elektřiny pro pohon zde nicméně stále zůstává dieselgenerátor nebo turbína na zkapalnělý zemní plyn (LNG). Protože víme o vysokoteplotních palivových článcích, používajících na vstupu nejen čistý vodík, ale také zemní plyn nebo etanol, aniž by přitom docházelo ke spalování, vznesli jsme dotaz na amerického výrobce FuelCell Energy, který nám poslal informace o velmi zajímavém projektu elektrické námořní lodi jménem Viking Lady, která je v provozu již od roku 2009. 


BMW testuje prototyp palivočlánkového automobilu

29.6.2016 Německá automobilka BMW je jedním z průkopníků palivočlánkových pohonů pro automobily v Evropě a ve světě. S prvním pokusným palivočlánkovým vozem přišla již v roce 2005. Tento vůz označovaný jako „7 Series“ sice neměl komerční využití, byl však významným demonstračním počinem v oblasti palivočlánkové elektromobility. Od léta 2015 testuje BMW další prototyp, označovaný jako „5 Series GT“. 


Nissan vyvíjí etanolový palivočlánkový automobil originální koncepce

21.6.2016 Palivočlánkové automobily používající palivové články s protonvýměnnou membránou a jako palivo čistý vodík (například Hyundai ix-35, Toyota Mirai nebo Honda Clarity FCV) jsou dnes na cestě ke komercializaci. Jejich hlavním problémem je však nedostatečně rozvinutá vodíková infrastruktura. Japonská automobilka Nissan, světový leader na trhu s bateriovými elektromobily, se proto rozhodla využít jako zdroj vodíku surovinu mnohem dostupnější: etanol, resp. bioetanol, z něhož se vodík vyrobí ve vozidle chemickou reakcí. 


Britská vláda podporuje palivočlánkové elektromobily

10.6.2016 Velká Británie je jedním z evropských států, který podporuje rozvoj palivočlánkové elektromobility. Důkazem toho je zdejší rozvoj vodíkových čerpacích stanic i provoz palivočlánoových autobusů v Londýně či Aberdeenu. Na začátku června 2016 byla odborná veřejnost informována o programu britské vlády na podporu palivočlánkové mobility, který by měl přispět k vybudování sítě vodíkových čerpacích stanic v zemi a zároveň podporovat palivočlánkovou mobilitu ve veřejných a soukromých organizacích, jakožto klíčovém segmentu trhu u elektrických automobilů. 


Norský dopravce ASKO dostane palivočlánkovou manipulační techniku

20.5.2016 Palivočlánkové manipulační vozíky, tedy vidlicové vozíky a tahače přívěsných manipulačních vozíků, patří k historicky nejstarším způsobům využívání palivových článků v mobilitě. Jejich využívání v Evropě se brzy rozroste o 4 tahače a 11 vidlicových vozíků pro největší norskou dopravní a logistickou skupinu ASKO, která je bude používat ve svém logistickém areálu v Trondheimu. Jak byla v květnu 2016 informována odborná veřejnost, tento projekt nyní získal finanční podporu z veřejných zdrojů. 


BeeZero: První car sharing palivočlánkových automobilů na světě má Mnichov

26.4.2016 Schéma car sharingu, dnes již široce využívané ve městech pro bateriové elektromobily, se na začátku dubna 2016 dočkalo významné světové premiéry: Pod obchodním názvem BeeZero spustila německá plynárenská skupina Linde Group v německém Mnichově oficiálně svůj projekt car sharingu pro palivočlánková osobní auta, první tohoto druhu na světě. Tento zajímavý projekt přispívá Mnichovu k naplnění jeho strategie smart city


Projekt CHIC: Jak zavádět palivočlánkové autobusy ve městech?

15.4.2016 Evropský projekt palivočlánkových autobusů CHIC (Clean Hydrogen in European Cities) probíhá v letech 2010 – 2016. Během této doby byly získány zkušenosti z provozu celkem 56 palivočlánkových autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. V dubnu 2016 byla jako výstup projektu uveřejněna zpráva „Guidelines for delivering fuel cell bus projects“, česky: „Pokyny pro realizaci projektů palivočlánkových autobusů“. Jaká jsou tedy doporučení projektu CHIC pro zavádění této ekologické městské dopravy? 


Honda Clarity FCV: Palivočlánkový sedan Honda vyráží na trh

8.4.2016 Prototyp palivočlánkového osobního automobilu Honda FCV Concept, který byl loni v březnu představen veřejnosti na ženevském autosalonu, udělal za rok významný pokrok. V březnu 2016, tedy přesně po roce od této události, byl jeho následovník Honda Clarity FCV uveden na japonský trh. 


Palivočlánkové autobusy v Aberdeenu po roce provozu

24.3.2016 Na začátku března 2016 zaznamenaly palivočlánkové autobusy ve skotském Aberdeenu rok úspěšného provozu na linkách hromadné dopravy. Protože jde o největší park palivočlánkových autobusů v Evropě – v tomto městě je jich provozováno celkem deset, navíc v ne právě ideálních klimatických podmínkách studeného a deštivého Skotska, mají jeho výsledky co říci k celkové situaci a vývojovým perspektivám této zajímavé oblasti elektromobility. 


Škodovácká tramvaj s palivovými články vyjela na trať

18.3.2016 Pravděpodobně první palivočlánkovou tramvají na světě, která slouží v běžném provozu, se začátkem března 2016 stala již dříve avizovaná tramvaj čínského výrobce  CRRC Qingdao Sifang, vyráběná v licenci Škoda Transportation ForCity 15T. Sedm těchto palivočlánkových tramvají je nyní v provozu v šestimiliónovém čínském městě Qingdao v provincii Shandong. 


Palivový článek jinak: bezpilotní průzkumný letoun

2.3.2013 Bezpilotní průzkumný letoun Phantom Eye poháněný palivovými články na kapalný vodík podnikl 25. února 2013 svůj druhý pokusný let. Let se uskutečnil v Dryden Flight Research Center v Kalifornii. 


Naše tipy

















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services