Přečtěte si:  Pozvánka na AMPER 2024






Pozvánky na akce


Stalo se
























Metanolové palivové články: renesance pro budoucnost?

14.5.2013 Odborný informační portál FuleCellToday, s nímž naše redakce spolupracuje, zveřejnil začátkem května 2013 analýzu zaměřenou na pokrok v konstrukci a možném využití palivových článků, u nichž je palivem metanol. Tyto palivové články byly použity na pokusném elektromobilu již koncem 90. let. Protože však na výstupu produkují i CO2 a protože jejich životnost nenaplňovala očekávání, zaměřil se další vývoj na palivové články používající stlačený vodík. Nyní se však zdá, že tyto články prožívají svoji renesanci.  

Palivové články pro přímé použití metanolu při výrobě elektřiny, označované zkratkou DMFC (Direct Methanol Fuel Cells) fungují v základním principu podobně jako palivové články s PEM membránou využívající jako palivo stlačený vodík: Na anodě se metanol rozkládá na kationty vodíku procházející membránou, na volné elektrony procházející vnějším obvodem a na oxid uhličitý jako odpadní produkt. Na katodě se volné elektrony z vnějšího obvodu a kationty vodíku, které prošly membránou, slučují se vzdušným kyslíkem za vzniku vody. Názorné schéma fungování metanolového palivového článku je zde

Protože je výstupem tohoto palivového článku také CO2, nejedná se o čistě bezuhlíkovou technologii v místě použití. Studie renomované dánské konzultační společnosti COWI z února 2012 nicméně ukázala, že měříme-li emise oxidů uhlíku od základní suroviny ke spotřebiči (pro tento způsob se používá označení „well-to-wheel“, tedy „od jámy po kolo“) jsou u metanolového palivového článku za srovnatelných podmínek nižší než u palivového článku na stlačený vodík. To je dáno různými způsoby průmyslové výroby vodíku a metanolu. Zatímco vodík se dnes získává převážně z ropných surovin, pro výrobu metanolu lze využít také obnovitelné zdroje energie, například biomasu. Metanol lze navíc mnohem snáze skladovat a distribuovat, čímž odpadají další manipulační a dopravní procesy, které samy o sobě vytvářejí emise CO2.

Celý proces palivového hospodářství pro palivové články se díky použití metanolu kromě toho výrazně zjednoduší a zlevní, což představuje příležitost pro jejich rozšíření v běžné praxi.

K životnosti metanolových palivových článků uvádí výrobce SFC Energy, který se na ně specializuje, že se ji u nového typu podařilo zvýšit o polovinu, na 4500 provozních hodin. To předstihuje i některé průmyslově vyráběné palivové články na stlačený vodík. Výrobce udává také snížení výrobních nákladů o 40 %.

Použití DMFC palivových článků se nyní předpokládá především jako záložní zdroj elektřiny pro nejrůznější mobilní spotřebiče. Dánský výrobce Serenergy ale plánuje i jejich využití pro osobní automobily s konceptem podobným, jako u českého projektu TriHyBus: relativně slabý palivový článek o výkonu 5–20 kW pro základní spotřebu energie a pro dobíjení trakčních baterií v kombinaci s trakčními bateriemi jako zdrojem pro výkyvy ve spotřebě při rozjezdech (viz článek o projektu TriHyBus v rubrice Elektromobilita).    

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto: FuelCellToday

Plné znění analýzy lze zdarma stáhnout zde

Přečtěte si také: 

Palivočlánkový autobus také v Irsku: Dublin testuje Caetano na „zelený“ vodík

14.12.2020 Jednou z dalších zemí EU, která se seznamuje s provozem palivočlánkových autobusů, je Irsko. Průmyslové sdružení Hydrogen Mobility Ireland slavnostně přivítalo v první polovině listopadu 2020 v jeho hlavním městě Dublinu první palivočlánkový autobus, který zde poté vyrazil do ulic na testovací provoz. 


Palivočlánkové vlaky Alstom Coradia iLint zkušebně také do hor

18.9.2020 Celkem 31 palivočlánkových vlaků Alstom Coradia iLint se v současné době připravuje pro provoz v německých spolkových zemích Dolní Sasko a Hessensko v převážně rovinatém nebo mírně zvlněném terénu. O tyto vlaky projevil zájem také rakouský národní železniční dopravce ÖBB. Od první dekády v září 2020 do konce listopadu téhož roku bude na zkoušku provozován na hornatých regionálních tratích na jihu Rakouska.


Dopravce v Kolíně nad Rýnem představil veřejnosti největší evropský park palivočlánkových autobusů – 37 vozidel

31.8.2020 Region německé metropole Kolín nad Rýnem rozvíjí už od roku 2011 palivočlánkové autobusy, které provozuje tamní regionální dopravce Regionalverkehr Köln GmbH (RVK). Park palivočlánkových autobusů tohoto dopravce je dnes největší v Evropě – činí celkem 37 vozidel. Široká veřejnost s ním byla seznámena v srpnu 2020, těsně před jeho uvedením do provozu v plném rozsahu, v areálu RVK v Meckenheimu nedaleko Kolína nad Rýnem.


Knowledge Brief: příručka UITP shrnuje nejnovější evropské poznatky z projektů palivočlánkových autobusů

21.8.2020 Mezinárodní unie veřejné dopravy UITP ve spolupráci s projekty JIVE a JIVE 2 vydala v červenci 2020 stručné shrnutí nejnovějších zkušeností „Fuel cell buses: Best practices and commercialisation approaches“, česky „Palivočlánkové autobusy: osvědčené praxe a přístupy ke komercializaci“. Pro naše čtenáře z ní v tomto článku vybíráme některé zajímavé poznatky.


Do Evropy bylo dodáno prvních deset palivočlánkových těžkotonážních tahačů

13.7.2020 Začátek července 2020 se stal významným milníkem v evropské historii palivočlánkové elektromobility: Do Švýcarska bylo dodáno prvních deset nákladních tahačů typu of XCIENT Fuel Cell od společnosti Hyundai. Jde o vůbec první aplikaci palivočlánkové elektromobility v evropské těžké nákladní dopravě. 


Vídeň testuje palivočlánkový autobus Solaris

11.6.2020 Vídeňské elektrické autobusy jsou pro české příznivce elektromobility spojovány především s jednorázovým projektem elektrických midibusů průběžně dobíjených pantografem z troleje. Vídeňský městský dopravce Wiener Linien nicméně pro svůj rozvoj elektrických autobusů uvažuje i s dalšími alternativami, palivočlánkové autobusy nevyjímaje. Důkazem je testovací provoz palivočlánkového autobusu od polského výrobce Solaris, který proběhne v prvních červnových týdnech 2020.


CaetanoBus: další evropský výrobce palivočlánkových autobusů bude mít premiéru v Německu

25.5.2020 Na evropský trh již brzy vstoupí zcela nový dodavatel palivočlánkových autobusů, portugalská společnost CaetanoBus. Jak byla odborná veřejnost informována v květnu 2020, během tohoto roku začne v německém městě Niebüll na linkách dopravce Autokraft GmbH (dceřiné společnosti Německých drah – DB) provoz dvou palivočlánkových autobusů od tohoto výrobce. Oficiálně byl představen na veletrhu Busworld 2019.


Na linky MHD v Rize vyjely trolejbusy s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu

31.3.2020 V březnu 2020 zaznamenala elektrická městská doprava pozoruhodný milník: Na linky městské dopravy v 700tisícové Rize, hlavním městě Lotyšska, vyjelo na linku č. 4 tamního dopravce Rīgas satiksme již dříve avizovaných deset trolejbusů Solaris s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu.


Palivočlánkové vlaky Alstom Coradia iLint dostanou trakční baterie Akasol 

12.2.2020 Palivočlánkové elektrické jednotky se ukazují být funkční bezemisní alternativou pro dieselové osobní vlaky na neelektrifikovaných regionálních tratích. Jejich průkopníkem v sériové výrobě je typ Coradia iLint od společnosti Alstom, jichž objednaly německé regiony pro svoji veřejnou dopravu již celkem více než čtyřicet. V lednu 2020 byl k jejich dodávce učiněn důležitý technický krok: Výrobce vlaků Alstom podepsal smlouvu na dodávku trakčních baterií pro tyto vlaky s německým dodavatelem bateriových systémů Akasol.


„Čisté autobusy poháněné odpadky“: palivočlánkové autobusy ve Wuppertalu

9.1.2020 Průmyslové město Wuppertal o cca 350 tisících obyvatelích ležící v německém Severním Porýní-Vestfálsku se před Vánoci roku 2019 připojilo k dalším evropským městům provozujícím palivočlánkové autobusy. Tamní městský dopravce Wuppertaler Stadtwerke  (WSW) získal první ze série deseti palivočlánkových autobusů, jimiž bude elektrifikovat svůj vozový park. Zvláštností tohoto projektu je i výroba vodíku elektrolýzou, pro niž se elektřina získá energetickým využitím odpadu v městské spalovně.


Palivočlánkový BRT v Pau zahájil provoz

6.1.2020 Prosinec 2019 zaznamenal důležitý milník v provozu palivočlánkových autobusů: V Pau, více než osmdesátitisícovém městě ležícím ve francouzských Pyrenejích, byl zahájen již dříve avizovaný provoz rychlé autobusové dopravy (bus rapid transit, BRT) jako první na světě provozované palivočlánkovými autobusy. 


Případné problémy palivočlánkových autobusů nesouvisí s palivovými články: úspěšné zakončení evropského projektu High V.LO-City

17.12.2019 Koncem listopadu 2019 byl na konferenci v nizozemském Groningenu slavnostně uzavřen projekt palivočlánkových autobusů High V.LO-City, předchůdce a souběh současných projektů JIVE a JIVE 2. Projekt přinesl řadu zajímavých zkušeností a posunul vývoj evropských palivočlánkových autobusů o další důležitý krok dál.


Na cestě k uhlíkově neutrálnímu dolu: palivočlánkové pohony také pro těžební průmysl

14.11.2019 Palivočlánkové (tedy především vodíkové) technologie se stále více uplatňují, nebo chystají uplatňovat, jako bezemisní nebo nízkoemisní pohony v rozmanitých oblastech osobní, nákladní i technologické dopravy, kde bateriová elektrická vozidla narážejí na omezenou kapacitu baterií. Jak byla koncem října 2019 informována odborná veřejnost, v roce 2020 by měl být tento pohon poprvé otestován také v těžebním průmyslu, konkrétně na ultratěžkém nákladním vozidle v povrchovém dole na platinovou rudu společnosti Anglo American. 


Říční remorkér Elektra: palivové články dobývají vnitrozemské vodní cesty také v Německu

29.10.2019 Palivočlánkové pohony zvolna dobývají také říční nákladní dopravu, kde tradiční pohony znečišťují ovzduší i vodu. Po projektu palivočlánkového remorkéru pro francouzskou řeku Rhônu byla odborná veřejnost v říjnu 2019 seznámena s dalším podobným projektem, tentokrát pro vnitrozemské vodní cesty v Německu. 


Projekt AZETEC: 64tunový nákladní kolos s palivočlánkovým pohonem bude brázdit kanadské silnice

10.6.2019 Na našich silnicích se (bohudíky) nesetkáme s tahačem následovaným dvěma návěsy o celkové hrubé hmotnosti 64 tun. Přesto je kanadský projekt AZETEC, o němž byla odborná veřejnost informována v květnu 2019, poučný i pro české prostředí: Ukazuje totiž, že technologie palivočlánkových elektrických vozidel, spojující bezemisní provoz elektromobilů s dojezdem tradičních automobilů, se mohou uplatnit i u velmi těžké silniční nákladní dopravy. 


Vodík dobývá říční dopravu: nákladní čluny na Rhôně bude tlačit palivočlánkový remorkér

6.6.2019 Vodní doprava je jednou z oblastí, kde tradiční dopravní prostředky významně škodí životnímu prostředí následkem hluku, vypouštěných spalin z motorů a dalších nečistot. Je proto snaha i zde postupně zavádět ekologické pohony. Protože bateriové elektrické lodě obvykle narážejí na nedostatečný akční rádius (výjimkou mohou být vyhlídkové lodě, jaké již léta slouží například v Brně), přicházejí stále více ke slovu palivočlánkové pohony. V květnu 2019 zaznamenala významný milník palivočlánková říční plavba:


 

Naše tipy






























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services