Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město X






Pozvánky na akce


Stalo se










Kogenerace na plyn místo uhlí: elektrárna Dětmarovice podporuje plánovanou proměnu českého energetického mixu

12.4.2021 Česká elektroenergetiky postupně směřuje k útlumu uhelných zdrojů, k němuž by mělo dojít do roku 2040. Praktický průběh tohoto procesu ukazuje příklad elektrárny Dětmarovice. Jak informoval na začátku dubna 2021 její provozovatel skupina ČEZ, na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 budou v této elektrárně odstaveny uhelné bloky a nahrazeny plynovými kogeneračními jednotkami. Ty umožní také pokračovat v současných dodávkách tepla.

Kogenerace představuje společnou výrobu elektřiny a tepla. Účinnost přeměny energie se tím dostává nad 90 %. Znamená to finanční úsporu a zároveň vyšší ekologičnost a omezení úniku znečišťujících látek do ovzduší. Jako palivo je navíc využíván plyn, což je výrazně šetrnější zdroj než uhlí.

Elektrárna Dětmarovice byla postavena v letech 1972–1976 a svým aktuálním výkonem 600 MW (původně 800 MW) je největší klasickou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje a současně největším černouhelným zdrojem na území České republiky. Její tři uhelné bloky spalují černé uhlí, z něhož se zde vyrábí elektřina a teplo. Teplem zásobuje elektrárna především domácnosti a firmy v Bohumíně a v Orlové.

Jako náhrada za spalování uhlí se zde počítá s vybudováním čtyř kogeneračních jednotek o celkovém výkonu kolem 45 MW. Navržené řešení je v souladu se strategií transformace teplárenství vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu v září 2020. Vzhledem k finanční náročnosti předpokládá využití připravované provozní a investiční podpory.

ČEZ v posledních dvou letech ukončil provoz i dalších uhelných zdrojů. Zavřel elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončil provoz dvou bloků v elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedl na plyn. Od ledna firma neprovozuje ani elektrárnu Počerady a letos uzavře hnědouhelnou elektrárnu Mělník III (500 MW).

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ

Foto © ČEZ

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

Trh EPC v roce 2020 významně rostl: významným impulsem byla kombinace EPC s dotacemi, nastartováno na další růst

5.3.2021 Podle údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), zveřejněných v únoru 2020, byl rok 2020 z pohledu trhu energetických služeb se zárukou úspor (EPC) rekordní. Probíhající projekty ušetřily zákazníkům, kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace, elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 mil. Kč. Jedná se o největší roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty.


Jaderná energie a obnovitelné zdroje: srovnání různých bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení výkonu

19.2.2021 V debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní nároky: větrné elektrárny zaberou 530krát více místa než jaderné elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát. O porovnání různých bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení výkonu se lze dočíst v analytickém článku České nukleární společnosti z února 2021, založeném na výsledcích evropské studie beroucí jako příklad mimo jiné Českou republiku. 


Okamžitá spotřeba elektřiny v ČR překonala rekord

17.2.2021 Zatížení elektrizační soustavy ČR neboli okamžitá spotřeba elektřiny má od 15. února 2021 nové historické maximum 12 226 MW. Stávající maximum z roku 2018 tak bylo překonáno o více než 150 MW. Vysoké zatížení je způsobeno zejména přetrvávajícím extrémně chladným počasím. 


Kogenerace v průmyslu: potravinářská výroba společnosti Mondelez lépe využívá zemní plyn

11.2.2021 O kombinované výrobě elektřiny a tepla, tzv. kogeneraci, se hovoří hlavně v souvislosti s projekty veřejných služeb, jako například nemocnice, sportovní areály apod. Nachází však nemenší uplatnění i v průmyslu. Příkladem je společnost Mondelez, která v Opavě provozuje továrnu na výrobu sušenek. Ve své provozovně instalovala v únoru 2021 dva teplovodní kotle a kogenerační jednotku na ohřev teplé vody. Dodavatelem, investorem i provozovatelem projektu je společnost ČEZ Energo ze skupiny ČEZ ESCO. 


Informace, stanoviska a povolení ohledně vysokonapěťového vedení: pomůže Vyjadřovací portál ČEPS

4.2.2021 Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.


Prognóza elektroenergetiky ČR do roku 2040: útlum uhlí, mírný nárůst spotřeby, elektromobilita nemá vážný vliv

15.1.2021 Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS vydal na sklonku roku 2020 své Hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (MAF CZ 2020). Dokument analyzuje různé směry vývoje energetického mixu ČR, včetně variantních scénářů odklonu od uhlí nebo vývoje obnovitelných zdrojů. V tomto článku z něj vybíráme některé zajímavé skutečnosti.


Přečerpávací elektrárna Dalešice překonala rekord, pomůže i v případě blackoutu

15.12.2020 Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice překonala 11. prosince 2020 v 19 hod. dosavadní největší roční výrobu elektřiny 526 939 MWh, které dosáhli v roce 2015. Do konce roku 2020 tak vyrobí nové rekordní množství elektrické energie z vody. 


Čtyřicet modernizovaných soustrojí vodních elektráren, 5% navýšení účinnosti: úspěšná bilance rozvoje obnovitelných zdrojů energie v ČR

11.11.2020 Čistá elektřina pro další tisíce domácností, prodloužení životnosti o další dekády, spolehlivější, bezpečnější a ekologičtější provoz a významná úspora cenné vody – to jsou hlavní výsledky modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí vodních elektráren Skupiny ČEZ za posledních 15 let. Modernizovaný a odolnější vůči kybernetickým hrozbám je také dispečink elektráren tzv. Vltavské kaskády. O zajímavých podrobnostech této úspěšné bilance informovala skupina ČEZ odbornou veřejnost koncem října 2020. 


„Velké vodní baterie“ jsou stále potřebnější: využívání přečerpávacích elektráren se za posledních deset let zdvojnásobilo

7.8.2020 Přečerpávací elektrárny slouží v energetické soustavě jako velké baterie schopné pokrývat jednorázovou poptávku po energii. Jejich využívání průběžně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obnovitelných zdrojů. Odpovídá tomu i nárůst jejich provozu v meziročním i v dlouhodobějším srovnání. O podrobnostech byla odborná veřejnost informována v srpnu 2020. 



Naše tipy























Copyright © 2012 – 2021 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services