Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

„Truck platooning“ zlepší bezpečnost a plynulost provozu i životní prostředí

19.4.2016 Shluky kamionů nepravidelně se sunoucích, blokujících provoz a navzájem se předjíždějících jsou noční můrou snad všech řidičů. Nejen to – pohybující se kolos, jehož bezpečnost a vliv na životní prostředí namnoze závisí na dovednostech a okamžitém rozpoložení jediného člověka za volantem, představuje vážná ekologická a bezpečnostní rizika. Odpovědí na tento problém je iniciativa zvaná „European Truck Platooning Challenge“ spočívající ve využití současných informačních a komunikačních technologií pro poloautomatické řízení nákladních automobilů jedoucích v sevřeném útvaru – „platoonu“ (doslova „četa“), tedy vlastně konvoji. První demonstrační jízda šesti „platoonů“ z různých evropských měst byla úspěšně zakončena začátkem dubna 2016 v nizozemském Rotterdamu.

European Truck Platooning Challenge je společná iniciativa Nizozemského ministerstva pro infrastrukturu a životní prostředí, nizozemského úřadu pro silniční a vodní infrastrukturu Rijkswaterstaat, nizozemského úřadu pro motorová vozidla RDW a Konference evropských ředitelů pro silnice (CEDR). Jejími partnery jsou Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) šest jejích členů – automobilky DAF Trucks, Daimler Trucks, Iveco, MAN Truck & Bus, Scania a Volvo Group. Každá z těchto automobilek dodala pro první demonstrační jízdu jeden platoon.

Truck platooning reaguje na stav, kdy (podle zdrojů této iniciativy) je příčinou dopravních nehod z 90 % lidská chyba. Není divu – doba reakce řidičů na změnu situace před vozidlem a kolem něj se liší a může být ovlivněna mnoha subjektivními i objektivními faktory. Pro bezpečnou jízdu po silnicích pak kamiony musí dodržovat poměrně dlouhé rozestupy mezi sebou. Kromě bezpečnostních rizik tím jejich jízda pochopitelně přináší provozní problémy i zbytečné dopady na životní prostředí, vyplývající z nedostatečně plynulé jízdy.

Truck platooning využívá existující technologie pro rozmanité asistenční systémy, jako jsou radarová čidla, kamery, GPS navigační systémy a wifi sítě, k propojení kamionů do uceleného konvoje, který je společně řízen. Takovýto automatizovaný kamion má v sobě nejméně 70 mikroprocesorů (to je více, než měla kosmická loď Apollo, která poprvé přistála na měsíci).

Jízdu takového konvoje lze zjednodušeně přirovnat k vlaku se všemi vozy poháněnými – tedy například k vlaku metra. Na pokyn automatického řízení se kamiony synchronizovaně rozjíždějí, zrychlují, zpomalují nebo brzdí. Koordinovaně tak reagují na změny a překážky v provozu. Díky společnému řízení mohou mezi sebou udržovat mnohem kratší rozestupy, a tím méně omezovat ostatní účastníky provozu. Podle této iniciativy přitom ušetří truck platooning až 10 % paliva, a s ním spojené emise.

Není to ovšem systém bez řidiče. Řidič dál zůstává za volantem každého kamionu, ponechává si kontrolu a zodpovědnost za jeho jízdu a může konvoj kdykoli opustit.

Prvnímu provozu platoonů na silnicích předcházely přísné testy ve středisku nizozemského úřadu pro motorová vozidla RDW. Tyto testy zahrnovaly všechny možné situace, k nimž může dojít na veřejných silnicích. Jejich součástí bylo například formování a rozpouštění platoonu, interakce s ostatními účastníky silničního provozu, situace, kdy je cizí automobil „zachycen“ mezi dvěma kamiony v platoonu i ztrátu signálu z kamery, GPS, radaru nebo wifi.

Pro platoony platí různá provozní omezení. Platoon se na silnici musí držet vždy vpravo. Formování platoonů není dovoleno za špatné viditelnosti (méně než 200 metrů) a při kluzké vozovce. V takovém případě řidiči ovládají své kamiony individuálně, stejně jako například při jízdě našikmo nebo při rozjíždění se do různých směrů. Každý stát, přes nějž platoony pojedou, kromě toho může upravit jejich provoz svými vlastními předpisy.

To vše přináší další výzvy této iniciativě. Každý výrobce dnes musí žádat v zemi, kterou mají jeho kamiony v platoonu projíždět, o zvláštní povolení. Každý výrobce také například používá vlastní systém wi-fi, což brání formování platoonů z kamionů různých značek. Je tu tedy velmi široký prostor pro spolupráci a koordinaci mezi výrobci, mezi státy i mezi všemi zúčastněnými navzájem.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © European Truck Platooning Challenge a Eltis.org

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

CBTC na nejužším metru světa: Glasgow Subway bude bezobslužná

31.3.2016 Metro v průmyslovém centru Skotska, městě Glasgow, nazývané Glasgow Subway, je v mnoha ohledech raritou. Se svojí historií sahající do roku 1896 je třetím nejstarším metrem na světě. Tvoří jej jediná okružní linka dlouhá 10,4 km s 15 stanicemi. Jak byla na začátku března 2016 informována odborná veřejnost, toto metro bude během následujících let rekonstruováno na bezobslužný provoz s řídicím a zabezpečovacím systémem typu CBTC. 

Kodaňská S-Bane: další CBTC na městské a příměstské železnici

29.3.2016 Na konci února 2016, krátce poté, co byla v Paříži zahájena konverze linky E městské a příměstské rychlodráhy RER na zabezpečovací systém CBTC, byl uveden do provozu první úsek kodaňské městské a příměstské druhy S-Bane rovněž rekonstruovaný na automatický provoz s CBTC. Podobně jako v případě RER jde prozatím o provoz se strojvedoucími, uvažuje se však i o budoucí přeměně na plně bezobslužný provoz. 

Bezobslužná linka L9 v barcelonském metru prodloužena na letiště

17.3.2016 Linka 9 barcelonského metra je zajímavá ve více ohledech: Je plně bezobslužná, s využitím technologie CBTC. Ačkoliv je vedena z větší části pod zemí, používá svrchní odběr trakční energie. Kvůli složitým geologickým podmínkám je také jednou z nejhlubších – její stanice jsou uloženy v hloubce až 75 metrů pod povrchem. V únoru 2016 se tato linka rozšířila o další, téměř dvacetikilometrový úsek na barcelonské letiště. 

Connected cars: automobily „vidí“ za kopec a za zatáčku

8.12.2015 O širokých možnostech využití internetu věcí v automatizaci dopravy jsme na našem portále nedávno psali v článku Internet věcí: nejen Industry 4.0, ale také inteligentní mobilita. Společnost Bosch Group, tradiční dodavatel inteligentních systémů pro automobilový průmysl, začátkem prosince předvedla široké odborné veřejnosti, jak pomocí internetu věcí spolu dokážou v provozu komunikovat osobní automobily, přičemž využívají již hotová průmyslová řešení. Hovoříme tak o systému propojených vozidel či propojených automobilů („connected vehicles“, „connected cars“) 

Zpráva UITP: téměř každé čtvrté metro ve světě má aspoň jednu automatickou linku, převládá CBTC

2.12.2015 Na konci října 2015 vydala Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP) souhrnnou statistickou zprávu o systémech metra ve světě, zahrnující i samostatnou část o systémech automatického metra. V souvislosti s automatizací metra si všímá zpráva všech čtyř úrovní automatizace provozu ve smyslu normy IEC 62267: 

Internet věcí: nejen Industry 4.0, ale také inteligentní mobilita

21.10.2015 O internetu věcí, tj. identifikaci věcí a sledování jejich pohybu po internetu, se hovoří především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci konceptu Industry 4.0. Tyto technologie však stále více nacházejí uplatnění i u inteligentního řízení mobility, jako jsou například parkovací systémy. 

Inteligentní železniční nákladní vozy: cesta k zefektivnění logistiky

15.5.2015 Zboží přepravované v nákladních vlacích často absolvuje velmi dlouhou cestu, při níž není vždy jasné, kde se právě nachází, a je při ní vystaveno výkyvům teplot, vibracím či nárazům při posunování, které mohou poškodit náklad, vůz nebo obojí. Propojení senzorů snímajících různé informace ze železničního nákladního vozu do informační sítě dostupné přes internet pomůže tento problém vyřešit, a zefektivnit tak celkový logistický řetězec 

Pilotní projekt inteligentních parkovacích systémů podpoří koncept smart city

16.3.2015 Podle nejnovějších studií nadnárodní skupiny APCOA, specializující se na řízení parkovišť v mnoha evropských zemích, dnes ujede řidič v průměru cca 4,5 km, než se mu podaří zaparkovat. To má za následek zvýšené provozní náklady, spotřebu času a v neposlední řadě i nadbytečné emise z provozu automobilů.

Projekt CityMobil2: automatické autobusy bez řidiče

21.8.2014 V červenci a srpnu 2014 probíhají na rušné pěší zóně ve městě Oristano na italském ostrově Sardinie zkušební jízdy dvou elektrických minibusů v automatickém provozu bez řidiče. Jejich trasa je 1,3 km dlouhá se sedmi zastávkami. Jde o první demonstrační provoz v rámci evropského projektu CityMobil2.  

Projekt DRIVE C2X se chýlí k závěru

28.5.2014 Oficiální prezentací výsledků ve dnech 16. – 17. července 2014 v Berlíně vrcholí evropský výzkumný projekt DRIVE C2X, zaměřený na testování systémů automatické jízdy silničních vozidel v reálných podmínkách. Tento projekt kombinuje komunikaci mezi vozidly (C2C) a mezi vozidly a pevnou technologickou infrastrukturou u silnice a v řídicím zázemí (C2I). 

Těžká váha s palivovými články: kamiony pro Texas

9.3.2013 Zajímavé využití palivových článků v elektromobilitě ukazuje americký projekt pokusného provozu těžkých nákladních automobilů s vodíkovým pohonem. Ministerstvo energetiky (DoE) přidělilo na začátku března 2013 částku 3,4 mil. dolarů na financování tohoto projektu regionálnímu výboru v Houstonu a Galvestonu ve státě Texas (Houston Galveston Area Council – HGAC). Jde o dosud nejrozsáhlejší užití palivových článků u těžkých nákladních automobilů ve světě. 

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services