Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město X






Pozvánky na akce


Stalo se










Depo pro elektrobusy v Malmö ukazuje chytré řešení pro nabíjení rozsáhlých elektrobusových parků

1.12.2020 Malmö na jihu Skandinávského poloostrova je se svými více než 300 tisíci obyvatel třetím největším švédským městem. Jeho oceánské podnebí je spíše mírné, ovšem také velmi vlhké. Zimní teploty přitom dokážou i zde klesnout až pod –20 °C. Vedle příměstských vlaků je městská hromadná doprava v Malmö zajišťována početnými autobusy provozovanými největším severským dopravcem Nobina. Tak jako mnoho dalších severských měst má i Malmö strategii mít svůj autobusový park nízkoemisní. To by ovšem nebylo možné bez robustní nabíjecí a udržovací infrastruktury pro elektrobusy.

Elektrobusové depo

Důležitým krokem k naplnění tohoto strategického cíle je elektrobusové depo v Malmö (viz obrázek výše), které se stane největším elektrobusovým depem v severských zemích. Jeho výstavba začala na podzim roku 2020 a do provozu má být uvedeno na jaře 2021.

Toto venkovní depo provozované zmíněným dopravcem Nobina bude vybaveno nabíjecími stanicemi schopnými nabít až 90 elektrobusů od několika různých výrobců, zahrnujících mimo jiné značky jako Volvo, Solaris a MAN. Elektrobusy zde budou nabíjeny ze zásuvek standardu CCS/Combo2.

Technické vybavení elektrobusového depa v této velikosti a v této zeměpisné oblasti musí reagovat na některé zásadní provozní i obchodní výzvy.

Výzvy

Nabíjet park o téměř 90 elektrobusů tradičním způsobem by znamenalo velké investice do nabíjecí infrastruktury a zároveň velkokapacitní a nákladné připojení depa k rozvodné síti. Při takovémto tradičním řešení musí být energetické jednotky i jejich připojení dimenzovány na špičkovou spotřebu. A to zdaleka není jediná výzva v tomto projektu.

Obvykle prezentovaná 98% spolehlivost u jedné nabíjecí stanice může znít velmi dobře. Ovšem při nabíjení velkého parku elektrobusů jako v případě Malmö musí být i takto nízká pravděpodobnost poruchy brána v potaz, jinak to skončí situací, kdy jeden nebo několik elektrobusů nemůže být kvůli poruše nabíjecí stanice nabito.

Oproti naplnění nádrže dieselového autobusu trvá nabití baterií elektrobusu v depu mnohem déle. Než se zjistí porucha nabíjecí stanice a zjedná se náprava, může se stát, že se baterie elektrobusu nestačí dostatečně nabít. Nenabitý nebo nedostatečně nabitý elektrobus by narušil linkový provoz.

Ve většině případů, kdy je problém s nabíjecí stanicí, nebývá okamžitý zásah příslušně kvalifikovaných techniků na místě reálně možný, protože ti se jako naschvál zrovna nacházejí někde jinde a trvalo by dlouho, než by dorazili. Naproti tomu při dálkovém monitorování lze 80 % případů vyřešit „měkkým“ opětovným zavedením systému nebo vzdálenou správou hardware. Jinými slovy, vzdálené monitorování je rychlejší a efektivnější. Kromě toho také zlepšuje přesnost diagnostiky a řešení problému, protože může využívat shromážděné záznamy z jednotlivých nabíjení.

V neposlední řadě je třeba brát ohled na zmíněné severské podnebí. Depo včetně vnějších systémů musí být provozuschopné po celý rok bez ohledu na extrémní povětrnostní podmínky v proměnlivých ročních obdobích. To by nebylo možné bez odpovídající konstrukce nabíjecích zařízení.

Odpověď na výzvy: modulární a škálovatelné řešení značky Kempower...

A nyní přichází na scénu severské elektrotechnické know-how. Finská společnost Kempower zkonstruovala a implementovala dynamicky řízenou nabíjecí infrastrukturu, instalovanou švédskou firmou LaddAlliansen Nordic Ab. Obrázek v článku dole ukazuje celou „rodinu“ jejích produktů pro nabíjení elektromobilů a elektrobusů.

Nové depo v Malmö používá silové jednotky od Kempower propojené s nabíjecími stojany (satelity) spolu se samostatnými nabíjecími stanicemi – viz foto níže.

Energetické jednotky Kempower jsou modulární a dynamicky řízené. Základem nabíjecích stanic je 40kW silový modul. Čím větší výkon je třeba, tím více takovýchto modulů se spolu propojí. Modulární stavba vyžaduje méně místa, přitom dodává stejný výkon jako obvyklé nabíjecí stanice. Moduly fungují nezávisle – pokud má některý z nich problém, ostatní fungují dál.

Díky inteligentní distribuci elektrické energie v rámci depa využívající technologii Kempower lze efektivně vyhovět požadavkům na nabíjení velkého parku elektrobusů v denních i nočních hodinách

Skříň odolná proti povětrnosti a speciální povrchová úprava elektroniky u všech nabíjecích zařízení Kempower reaguje na zmíněné výzvy, které kladou severské podmínky.

Totéž platí i pro kabeláž. Všechny kabely zahrnují manipulační prvky, které kabelům brání dotknout se země. Díky nim se žádný kabel nezablátí, nezamáčí nebo nezamrzne. Kabely jsou také delší, než bývá u nabíjecích stanic běžné. To umožňuje manévrování s kabely i v případě, kdy je zablokován přímý přístup k nabíjecí stanici.

…a jejich chytré řízení

Aby bylo zajištěno naprosto spolehlivé nabíjení, jsou nabíjecí stanice Kempower řízeny lokálně z technického rozhraní provozovatele a zároveň vzdáleně monitorovány z cloudu vševidoucím řídicím systémem s názvem  ChargEye, tedy „Nabíjecí oko“.

Tento řídicí software zahrnuje několik algoritmů používajících umělou inteligenci se strojovým učením, křížově porovnávaných se zaznamenanými daty, tak aby výsledkem byla přesná a zároveň co nejrychlejší reakce na problém. Provozovatel depa tak může na svém technickém rozhraní využít buďto informace, které prošly vyhodnocením z ChargEye, nebo přímé propojení s každou nabíjecí stanicí.

Řešení založené na cloudu umožňuje bezdrátovou aktualizaci software a správu dat. Provozovatel může monitorovat spotřebu energie, míru využití a stav nabíjecí stanice. Servisní záznamy na úrovni jednotlivé nabíjecí stanice umožňují jejich preventivní údržbu, což spolu se vzdálenou diagnostikou zajišťuje nepřetržitý provoz nabíjecích stanic a zároveň snižuje celkové náklady na jejich údržbu.

Pro komunikaci je zde používán tzv. Open Charge Point Protocol (OCPP), který prosazuje aliance OCA (Poznámka: Aliance pro otevřené nabíjení neboli OCA, z anglického The Open Charge Alliance, je globální konsorcium více než 180 veřejných a soukromých leadrů v oblasti infrastruktury elektrických vozidel prosazujících otevřené standardy pro řešení v oblasti nabíjení vozidel.)

Navzdory své průkopnické roli v nabíjecí infrastruktuře elektrobusů představuje ChargEye robustní a odzkoušenou platformu.

Je totiž založena na systému WeldEye, vyvinutém finskou společností Kemppi pro řízení ve svařovacím průmyslu, která je v provozu od roku 2008 a má více než 3000 připojených uživatelských jednotek.

Rodina produktů Kempower pro nabíjení elektromobilů a elektrobusů

Shrnuto

Nahrazování autobusů se spalovacími motory elektrobusy pomáhá veřejné dopravě včetně autobusů být trvale udržitelnou. Nicméně pro mnoho autobusových dopravců je přechod z dieselových autobusů na elektrobusy více než jen otázka autobusů. Je to nový obchodní a provozní model s novou strukturou nákladů, kterým je třeba porozumět.

Robustní a chytře řízená nabíjecí infrastruktura pomáhá reagovat na provozní i finanční výzvy tohoto nového druhu dopravy. Elektrobusové depo v Malmö, vybavené technologií Kempower, ukazuje, že něco takového je možné i v náročných severských povětrnostních podmínkách.

Kempower a redakce Smartcityvpraxi.cz

Foto a obrázky © Kempower

www.kempower.com

Tento článek byl uveřejněn v brožuře „Elektrické autobusy pro město IX“.

Více informací a brožura v pdf ke stažení zde

Přečtěte si také:

Škola baterií na portále Proelektrotechniky.cz se představuje

30.11.2020 Stejně jako osobní automobilová doprava i veřejná doprava a nákladní doprava stále více směřuje ke snižování emisí. V naší škole baterií, postupně uveřejňované na portále Proelektrotechniky.cz, se zaměříme na oblasti dopravy, kde se používají baterie. Právě baterie budou nedílnou součástí všech vozidel, která aktivně snižují množství emisí, ať už jsou to hybridní vozidla, čistě elektrická nebo ty s pohonem na palivové články. 


Špatné ovzduší v Sofii a řešení jménem superkapacitorový elektrobus

27.11.2020 V roce 2021 bude v Sofii jezdit 45 superkapacitorových elektrobusů. Průkopníkem je výrobce Chariot Motors, který se stal světovým dodavatelem tohoto inovativního řešení. Tato technologie je určena pro průběžně dobíjené elektrobusy – koncept vhodný zvláště pro města s relativně krátkými linkami a snadným přístupem k vlastnímu zdroji energie v podobě trakční sítě tramvají, trolejbusů nebo metra.


Podpora nákupu elektrických autobusů z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP)

26.11.2020 Příprava nového programového období stále probíhá a vzhledem k událostem roku 2020 je to poměrně dynamická záležitost. Jisté je, že jedním z nejvýznamnějších operačních programů bude znovu IROP a že míra podpory projektů se bude lišit podle kategorizace regionů. V prioritě č. 2 zaměřené na zelenou, nízkouhlíkovou Evropu má mít nezastupitelné místo opět podpora udržitelné mobility. IROP tak, mimo jiné, přinese České republice významnou možnost směřovat k naplnění cílů/limitů stanovených např. revidovanou směrnicí o čistých vozidlech.


ČEZ ESCO – realizace dobíjecích zázemí pro provoz elektrobusů

24.11.2020 Rozvoj bateriových elektrobusů s sebou přináší i nutnost řešení dodávky elektrické energie pro dobíjení. Požadavky na dobíjení je potřeba pečlivě plánovat od začátku celého procesu úvah o zavádění elektrobusů do provozu. Požadavky se v zásadě odvíjejí od způsobu využívání elektrobusů (nájezdy vozidel), požadovaných výkonů, typů dobíjecích stanic a možností připojení z hlediska distribuční soustavy. 


Konferenci „Elektrické autobusy pro město IX“ nahradila letos interaktivní brožura stejného jména – právě vychází

18.11.2020 Pro letošní veletrh Czechbus byl připravován již devátý ročník naší tradiční konference „Elektrické autobusy pro město“. Vzhledem ke zrušení veletrhu, k neustále se měnící situaci ohledně vládních protiepidemických opatření, ale také k setrvalému zájmu profesionální veřejnosti o problematiku elektrických autobusů jsme se rozhodli letos nahradit naši konferenci interaktivní brožurou stejného názvu „Elektrické autobusy pro město IX“.



Naše tipy























Copyright © 2012 – 2021 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services