Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal.

Webbův dalekohled (viz foto a obrázek) je zaměřen na infračervenou část spektra a to umožní astronomům detailně dohlédnout dál než kdykoliv předtím, a to ne jenom proto, že je zaměřen na jinou část spektra než starší velké kosmické dalekohledy, ale z velké části je to také způsobeno obrovským průměrem primárního zrcadla a gigantickým slunečním štítem zásadním pro chlazení vědeckých přístrojů pracujících v infračervené oblasti.

JWST se skládá z Integrated Science Instrument Module (ISIM) modulu, ve kterém se nacházejí všechny vědecké přístroje, dále z Optical Telescope Element (OTE) části, která zahrnuje zrcadla a servisní části teleskopu, která zahrnuje systémovou (podpůrnou) platformu zajištující pohon, polohování, energii, chlazení a ohřívání, telekomunikaci a další servisní úkony a také zahrnuje sluneční štít, který je velice důležitý, aby chránil vědecké přístroje. Ty musejí pracovat při velmi nízkých teplotách a bez slunečního štítu by to nebylo možné zajistit. Vědecká část, ve které jsou umístěny všechny vědecké přístroje, se nachází nad (při pohledu z boku v integrační hale na Zemi) resp. za (při pohledu od Slunce) slunečním štítem za osmnácti segmentovým primárním zrcadlem.

Úkolem pětivrstvého slunečního štítu je chránit zrcadla a vědecké přístroje na palubě před světlem a teplem, jejichž hlavním zdrojem je Slunce. Tím, že je dalekohled zaměřen především na infračervenou část spektra, což umožní vidět i starší a vzdálenější objekty, vyžaduje chlazení zrcadel i přístrojů na extrémně nízkou teplotu, aby tepelný šum nepřekryl pozorované objekty. Je nezbytné, aby se tepelný štít, jehož rozměry jsou po rozložení 21×14 metrů, správně rozložil. Pro představu plocha štítu se nejčastěji přirovnává k velikosti tenisového kurtu (jehož rozměr pro čtyřhru je 23,8×11 m).

Samotný štít rozděluje celou observatoř na dvě části – horká je otočená směrem ke Slunci a podle počítačových modelů by se vnější strana měla ohřát až na 109 °C. Chladná část je otočena směrem od Slunce a vnitřní vrstva slunečního štítu by podle počítačového modelu teplotu měl mít teplotu –237 °C. Rozkládání štítu bylo dokončeno 8. ledna v polovině cesty teleskopu ze Země do liberačního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který je doslova milión mil daleko a je díky svým vlastnostem perfektním místem pro umístění takové observatoře. JSWT bude bod L2 obíhat po celou dobu provozu v minimální vzdálenosti 250 000 km a maximální 832 000 km s dobou oběhu 6 měsíců.

ZVĚTŠIT OBRÁZEK

Teleskop bude sloužit k pozorování hned několika fenoménů. Tři hlavní cíle jsou pozorování nejstarších hvězd a galaxií vzniklých hned po velkém třesku, které jsou díky rudému posuvu a svému stáří viditelné pouze v infračervené oblasti a např. pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) už jsou neviditelné, dále pátrání po stopách života v atmosférách exoplanet pomocí spektrografů a studium formování hvězdných soustav, které se zřetelně projevují právě v infračervené oblasti. Bude se však provádět i pozorování Sluneční soustavy jako např. planetky Kuiperova pásu, Jupiterovu polární záři, vulkanické erupce na měsíci Io, pátrat po atmosféře a potenciálních výtryscích z měsíce Ganymedu nebo jaké chemické stopy týkající se možného života můžeme objevit na měsíci Enceladu.

Czech Space Portal, redakčně upraveno

Foto a obrázek © ESA

Plné znění článku o Webbově vesmírném dalekohledu uvádí Czech Space Portal zde

Přečtěte si také:

Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 

Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 

Brožura Příběhy chytrých pomocníků

24.5.2021 Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services