Přečtěte si: Zpráva z konference „Elektrické autobusy pre mesto“: slovenská premiéra v Nitře představila aktuální problematiku elektrických autobusů v kontextu smart city




Pozvánky na akce


Stalo se












Hlavní zdroje spolufinancování investičních projektů v elektrické MHD

26.11.2014 V rámci konference „Elektrické autobusy pro město III“, která proběhla 21. listopadu 2014 jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2014, byly prezentovány aktuální příležitosti ke spolufinancování elektrických autobusů a další elektrické MHD z evropských zdrojů. V tomto článku jsou shrnuty nejdůležitější momenty, které je užitečné v této souvislosti sledovat.

Situace

Obecně je kladen stále větší důraz na kvalitní přípravu projektů, zasazených do kontextu dlouhodobé strategie měst a obcí směřující k trvale udržitelné mobilitě a podpořených odborně zpracovanými studiemi proveditelnosti a analýzami nákladů a přínosů (tzv. cost-benefit analýza). Prosté nárokování příspěvku na investici, byť plánovanou, bez důkladného zasazení do uvedeného kontextu a jeho přesvědčivého zdůvodnění má tedy jen minimální naději na úspěch.  

Základními zdroji možného spolufinancování jsou Integrovaný regionální operační program (IROP) a Operační program doprava (OPD). Toto rozdělení je dáno mj. tím, že prostředky pro IROP jsou přidělovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zatímco OPD čerpá prostředky z Fondu soudržnosti, kde je mnohem větší prostor pro podporu než u EFRR. Jakkoliv je toto rozdělení kompetencí mezi ministerstvy z uvedeného důvodu pochopitelné, představuje pro potenciální žadatele komplikaci. Je proto snaha, aby jediným kontaktním místem pro provozovatele a objednatele veřejné dopravy bylo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Oproti dřívějšku se podpora tzv. čisté mobility z prostředků resortu životního prostředí omezuje v novém programovém období převážně na oblast osvěty, případně na podporu nízkoemisní individuální dopravy a další podpůrná opatření.

IROP

V rámci IROP se elektrických autobusů týká specifický cíl 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy. Celková alokace prostředků pro tento specifický cíl činí 473 mil. €. Hlavním cílem je podpora alternativních pohonných systémů a alternativních druhů dopravy za účelem snižování zátěže na životní prostředí a eliminace vlivů na lidské zdraví. Mezi podporované aktivity patří mj. nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel pro přepravu osob a výstavba plnících a dobíjecích stanic.

Tento cíl se zaměřuje na městskou mobilitu a zdravý městský život v jeho celku. V souvislosti s elektrickou MHD jsou zde uváděny jako dílčí cíle například: posílit přepravní výkony veřejné dopravy, snížit zátěže plynoucí z individuální automobilové dopravy nebo rozvinout vozový park městských autobusů s alternativním pohonem. Důraz je tedy kladen nejen na „čistý“ pohon vozidel, ale i na snadný přístup k hromadné dopravě pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace – podporován je například pouze nákup takových vozidel, která jsou upravena pro jejich přepravu.

Mezi příjemce dotace patří především obce, kraje, dobrovolní svazky obcí, ale také dopravci ve veřejné linkové dopravě a další subjekty zajišťující dopravní obslužnost na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících.

Podpora z IROP pokrývá celé území ČR mimo hlavního města Prahy.

První výzvy se předpokládají v 1. polovině roku 2015. Výzvy budou zveřejněny na webu www.strukturalni-fondy.cz Způsobilé výdaje jsou přitom počítány již od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023.

Pro podporu komplexních projektů rozvoje území slouží tzv. integrované nástroje, zahrnující

•    Integrované územní investice (ITI) využitelné v metropolitních oblastech (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň), včetně jejich funkčního zázemí. Z hlediska koncentrace obyvatelstva jsou k těmto centrům přiřazeny Ústecko-Chomutovská, Olomoucká a Hradecko-Pardubická aglomerace (celkem 7 ITI)

•    Integrované plány rozvoje území (dále jen „IPRÚ“), zahrnující ostatní aglomerace krajských měst (České Budějovice, Karlovy Vary, Liberec – Jablonec, Jihlava, Zlín) a jejich zázemí a město Mladá Boleslav a jeho zázemí (celkem 6 IPRÚ).

OPD

V rámci OPD se elektrické MHD týká zejména specifický cíl 1.4: Vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci. V rámci tohoto specifického cíle je možno financovat např. výstavbu a modernizace infrastruktury systémů městské a příměstské dopravy na drážním principu (metro, tramvaje, tram-train, trolejbusy).

Příjemci podpory v rámci OPD budou vlastníci/správci dotčené infrastruktury. Alokované prostředky budou ve městech, kde budou realizovány integrované územní investice, součástí příslušných ITI a IPRÚ (viz integrované nástroje výše).

Podpora z OPD pokrývá celé území ČR.

S elektrickou MHD a její podporou mohou souviset i další specifické cíle OPD, například SC 1.5: Zlepšení řízení dopravního provozu a zvyšování bezpečnosti dopravního provozu ve městech.

Oba uvedené specifické cíle jsou součástí prioritní osy „Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu“ zahrnující celkem šest specifických cílů. Dohromady je pro ně alokováno cca 2,46 mld. €.  

V souvislosti s IROP a OPD zatím zůstává ne zcela zodpovězená otázka zařazení trolejbusů s prodlouženým dojezdem. Na tento problém průběžně poukazuje Sdružení dopravních podniků ČR a byl mj. probírán i na zmíněné konferenci „Elektrické autobusy pro město“ a na kulatém stole k Národnímu akčnímu plánu čistá mobilita, jehož se zúčastnil také stálý spolupracovník Pracovní komise pro e-mobilitu SDP ČR. Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj přislíbili tento problém řešit ve spolupráci s MD ČR.

Praha – pól růstu

Pro spolufinancování investic souvisejících s elektrickou MHD na území Prahy nad rámec možností, které poskytuje OPD, může být vhodný program Praha-pól růstu a jeho specifický cíl 2.1: Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení.

V rámci tohoto specifického cíle je možno spolufinancovat mj. investice směřující ke zvyšování energetické efektivity v rámci objektů a technických zařízení pro zajištění provozu městské veřejné dopravy. Týká se to např. zefektivnění využití rekuperované elektrické energie z kolejových vozidel, renovace osvětlovacích soustav s využitím pokročilejších úsporných zdrojů včetně inteligentní regulace osvětlení, instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, instalace vhodných a energeticky efektivních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie aj.

Cílovými skupinami jsou vlastníci a uživatelé objektů, ve kterých budou realizována energeticky úsporná opatření. Příjemci jsou Hlavní město Praha, organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

S elektrickou MHD dále souvisí specifický cíl 2.2: Zvyšování atraktivity užívání městské veřejné dopravy. V jeho rámci lze spolufinancovat záchytná parkoviště.

Na prioritní osu zahrnující oba uvedené specifické cíle je alokováno cca 100 mil. €.

Další možné zdroje spolufinancování

Existují i další zdroje spolufinancování rozvojových projektů, které se dotýkají elektrické MHD. Mohou být zaměřeny na konkrétní technické inovace nebo naopak na komplexní řešení městské mobility. Mezi nejvýznamnější patří například OP PIK, podporující mj. inovativní nízkouhlíková řešení v dopravě a energetice, případně nadnárodní programy jako Danube Programme, OP Central Europe, Horizon 2020, LIFE nebo ELENA. Úvodní informace k těmto programům a jejich příležitostem pro elektrickou MHD jsou uvedeny v konferenční prezentaci společnosti SmartPlan, která je ke stažení zde.

Základ: správné vymezení projektu

Pro efektivní využití všech uvedených programů spolufinancování je třeba rozumět jejich cílům a požadavkům a očekáváním zadavatele. Jak řečeno na začátku, je kladen stále větší důraz na zasazení investičního projektu pro MHD do kontextu strategie městské/regionální mobility a jeho definování v sekvenci

•    vymezení společenské potřeby – národohospodářského, ekologického aj. problému (např. nedostatečná kapacita dopravní sítě a/nebo problém s bezpečností nebo negativními vlivy dopravy)

•    vymezení cílů, které reagují na tuto potřebu (například zvýšení výkonnosti dopravní sítě a/nebo zlepšení ekologických dopadů dopravy)

•    definování technického řešení, které uspokojí tyto cíle, ve variantách přicházejících v úvahu (např. různé inovativní dopravní prostředky/systémy různého druhu)

•    výběr nejlepší z variant technického řešení (tj. tento konkrétní druh dopravního prostředku/systému).

Spolupráce zkušeného konzultanta či koordinátora při přípravě takového projektu může napomoci vyhnout se chybám nebo vynaložit úsilí neefektivním směrem.

Jakub Slavík, s využitím informací MMR ČR a společnosti SmartPlan

Ilustrační foto: archiv redakce

Prezentace ke stažení jsou v článku o konferenci zde

Naše tipy
















Copyright © 2012 – 2018 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services