Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

IEA apeluje na vlády národních států: podpořte finančně jádro, potřebujeme ho v boji proti klimatickým změnám  

9.7.2020 Nejasný postoj Evropské unie i některých národních států ohledně jaderné energie vyvolává nejistotu u investorů, což brzdí výstavbu nových jaderných elektráren i prodlužování provozu těch stávajících. Globální spotřeba elektřiny roste a bez významného přispění jaderných elektráren se nepodaří dostat emise skleníkových plynů pod kontrolu. To jsou závěry Mezinárodní energetické agentury (IEA). V nejnovější zprávě týkající se doporučení post-covidových investic do energetiky pak IEA radí, aby vlády podpořily jadernou energetiku prostřednictvím výkupních cen, garancí za úvěry nebo systémem kreditů za bezemisní výrobu. IEA tedy radí postupovat podobným způsobem, jakým se vydala česká vláda při přípravě nového jaderného zdroje v Dukovanech.

V nejnovější zprávě o směřování světové energetiky Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že realita vývoje světových emisí CO₂ předčila všechna pesimistická očekávání. Například v roce 2008 odborníci odhadovali, že pokud vlády nepodniknou žádné kroky k ochraně klimatu, dosáhnou emise z energetiky do deseti let hodnoty 33,7 miliard tun. Ve skutečnosti činily v roce 2018 tyto emise 33,2 miliard tun, a to navzdory vládami podporované masivní výstavbě obnovitelných zdrojů v posledních pěti letech. IEA tak vyzývá protijaderné státy, aby opustily své ideologické předsudky a přiznaly jaderné energetice odpovídající podíl v boji s klimatickými změnami.

Scénář udržitelného rozvoje v energetice říká, že pro omezení růstu globální teploty pod 2 °C je potřeba, aby emise CO₂ klesaly příštích deset let tempem –4 % ročně. Loni ale jejich pokles činil jen –1,3 %. Podíl nízkouhlíkových zdrojů (obnovitelné zdroje, jádro a zdroje se zachycováním CO₂) by se měl do roku 2030 téměř zdvojnásobit (z dnešních 37 na 60 %), loňský meziroční nárůst ale činil pouhé 1 %. Bez přispění jaderné energetiky, která je druhým největším nízkoemisním zdrojem na světě, půjdou tyto cíle plnit ještě hůř. Podle IEA přispívá jádro v přepočtu na jednotku instalovaného výkony ke klimatické neutralitě mnohem významněji než obnovitelné zdroje, které nejsou z fyzikální podstaty schopny trvalé produkce, a proto musí být zálohovány elektrárnami na fosilní paliva. Jaderné elektrárny naopak pracují v trvalém základním zatížení, a tak vyrobí na jednotku instalovaného výkonu zhruba dvojnásobek bezemisní elektřiny než pozemní a mořské větrné turbíny a čtyřnásobek oproti fotovoltaickým panelům.  

IEA proto ve svém dokumentu vyzvala vlády, aby na jadernou energetiku pohlížely jako na strategickou infrastrukturu národního zájmu, a uvedla, že přímá i nepřímá vládní podpora je na místě. V nedávno zveřejněném návrhu investic do energetického sektoru, na němž spolupracovala s Mezinárodním měnovým fondem, dokonce vyjmenovala možné způsoby vládní podpory. Uvádí například dlouhodobé smlouvy na odběr elektřiny, nastavení výkupních cen (tzv. feed-in tarify), vládní záruky za úvěry, systém kreditů za nízkouhlíkovou výrobu, či kapacitní platby. IEA tak de facto volá globálním rozšíření podobných schémat, jaké nyní připravuje česká vláda pro podporu výstavby jaderných zdrojů v Česku.

Podpora by se podle IEA měla týkat nejen výstavby nových jaderných zdrojů, ale také investic do dlouhodobého provozu těch stávajících. Pokud nedojde k prodloužení provozu existujících jaderných elektráren v rozvinutých ekonomikách, zaplatí svět za přechod k uhlíkově neutrální energetice navíc o 80 miliard dolarů ročně. Zároveň spotřebitelům stoupnou účty za energie v průměru o dalších 5 % oproti současnému scénáři růstu cen.  

Pokud chce svět skutečně splnit deklarované klimatické cíle, je podle IEA potřeba, aby ročně přibylo minimálně 15 GWe nové jaderné kapacity. Agentura proto vyzývá vlády, aby zaujaly jasné stanovisko a uznaly klíčovou roli jaderné energetiky v boji proti klimatickým změnám. Investoři totiž ze všeho nejvíc potřebují stabilní a předvídatelné tržní prostředí.

Komentář České nukleární společnosti

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Přečtěte si také:

Česká přenosová soustava: pandemie ovlivnila výrobu elektřiny, její strukturu i cenu elektřiny, situace se nyní vrací do normálu

8.6.2020 Restriktivní opatření proti šíření pandemie COVID-19 s sebou přinesla změny provozních ukazatelů elektrizační soustavy ČR. Mimo jiné došlo ke snížení spotřeby, výroby a salda, poklesla také cena silové elektřiny. Od konce května 2020 se většina uvedených parametrů vrací k běžným hodnotám. Tolik poznatky provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, s nimiž byla odborná veřejnost seznámena na začátku června 2020. 

Alloy 617 – slitina pro vysokoteplotní reaktory, která vydrží 950 °C

18.5.2020 Alloy 617 neboli Slitina 617 je jednoduché technické označení pro kov, který může znamenat významný pokrok v oblasti komercializace jaderných reaktorů IV. generace. Tento kov, vyvinutý v Idaho National Laboratory (INL) v USA byl schválen Americkou společností strojních inženýrů (ASME) pro zahrnutí do amerického Boiler and Pressure Vessel Code, tedy kodexu kotlů a tlakových nádob. Je to poprvé po 30 letech, kdy je do tohoto kodexu přidáván nový materiál. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem května 2020. 

Další postup rozšiřování elektrárny Dukovany a jasné stanovisko vlády ČR: „Jádro je zelenou investicí.“

6.5.2020 Po jednání vlády ČR z 27. 4. 2020 jsou jasné vzájemné vztahy mezi státem a investorem nového jaderného zdroje, který by měl po šedesáti letech provozu nahradit stávající zdroj v Dukovanech. Ministři totiž probrali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ. Rovněž byl dán mandát vicepremiérovi a ministru průmyslu, obchodu a dopravy Karlu Havlíčkovi k tomu, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. V polovině letošního roku budou podepsány smlouvy státu s investorem, na konci roku pak zahájen tendr na dodavatele, který je v gesci společnosti ČEZ. 

Na přenosovou síť nemá pandemie zásadní vliv, ovlivňuje však transevropské toky elektřiny

27.4.2020 Současná vládní protiepidemická opatření se projevila také změnami v provozních ukazatelích elektroenergetické přenosové soustavy ČR. Její provozovatel společnost ČEPS zaznamenala snížení spotřeby, výroby i zatížení. Přenosová soustava však stále funguje ve standardním režimu, bezpečně a spolehlivě. 

Projekt Energy Well: také Česko vyvíjí vlastní malý modulární reaktor

11.3.2020 Zatímco skupina ČEZ jedná se světovými dodavateli již vyvinutých malých modulárních reaktorů, její dceřiná (či „vnukovská“) společnost – Centrum výzkumu Řež, dceřiná společnost ÚJV Řež ze skupiny ČEZ – pracuje na vývoji své vlastní koncepce takovéhoto reaktoru, označené jako Energy Well, tedy v překladu „energetická studna“. Na konci ledna 2020 získal jeho projektový tým patent od Úřadu průmyslového vlastnictví a zahájil přípravu nejaderné experimentální jednotky reaktoru. 

Malý reaktor ARC-100 bude instalován ve stávající elektrárně Point Lepreau

19.12.2019 Malé reaktory jsou spolu s reaktory IV. generace klíčovým směrem v rozvoji jaderné energetiky. Jedním z typů, jehož příprava k realizaci je v současné době na postupu, je ARC-100 od dodavatele ARC Nuclear Canada. Důležitým milníkem v jeho realizaci je potvrzení ministra kanadské provincie New Brunswick pro národní zdroje a rozvoj energie z prosince 2019 ohledně podpory jeho vybudování pro komerční demonstraci ve stávající jaderné elektrárně Point Lepreau. 

Jaderná elektrárna Dukovany: nový blok se začne stavět v roce 2029

22.11.2019 Další důležitý krok k zachování energetické soběstačnosti České republiky byl učiněn v listopadu 2029. Na druhém jednání ho učinili členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, kde poprvé zazněl harmonogram výstavby Dukovan II. Po schválení EIA je to další důležitý milník v přípravě tohoto strategického projektu. 

Black start: při zotavení české energetiky z případného blackoutu pomůže přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

8.11.2019 Ačkoli má Česká republika velmi robustní přenosovou síť, ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv. blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním napětí do Elektrárny Chvaletice. 

Malé jaderné reaktory místo spalování ropných břidlic: Estonsko hledá bezuhlíkové alternativy, podepsalo dohodu s GEH

30.10.2019 Po Polsku je další zemí bývalého komunistického bloku, která se velmi aktivně zajímá o využití malých jaderných reaktorů, Estonsko. Svědčí o tom dohoda o porozumění (Memorandum of Understanding), kterou v říjnu 2019 uzavřel americký výrobce jednoho z malých reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a estonská společnost Fermi Energia. Tato společnost byla založena odborníky na atomovou energii pro podporu rozvoje malých jaderných reaktorů v Estonsku. Cílem uzavřené dohody s GEH je prozkoumat ekonomickou proveditelnost vybudování malého reaktoru BWRX-300 od GEH v Estonsku, prověřit požadavky na lokalitu a požadavky estonské státní regulace v oblasti využití atomové energie. 

BWRX-300: bude Polsko průkopníkem malých reaktorů v bývalém východním bloku?

24.10.2019 O malých reaktorech jako jednom z perspektivních směrů ve vývoji jaderné energetiky slýcháme především v souvislosti se zeměmi, jako jsou USA, Velká Británie, Kanada, případně Francie. Zdá se však, že k jejich uplatnění může dojít i v postkomunistických zemích a průkopníkem by mohlo být Polsko. Přinejmenším tomu nasvědčuje dohoda – memorandum o porozumění – z října 2019 mezi americkým výrobcem jednoho z malých reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a společností Synthos SA 

Jaderná elektrárna Temelín umí pomoci rovnováze v přenosové síti a kompenzovat nestálost obnovitelných zdrojů

18.10.2019 Úkolem jaderných elektráren je pracovat v takzvaném základním zatížení. V případě regulace, tedy snižování výkonu, přichází na řadu až poslední. Přesto ale musí být schopné pomoci ve chvíli, kdy je elektřiny v síti nárazově víc, než odpovídá spotřebě. Platí to i o výrobě elektřiny v jaderné elektrárně Temelín, jak byla v říjnu 2019 informována odborná veřejnost. 

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). 

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. Více o knize zde 

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services