Přečtěte si: Konference Smart city v praxi III: česko-slovenské zkušenosti, smart city a smart regiony, nové technologie a nejistá budoucnost investičních dotací




Pozvánky na akce


Stalo se













Nápověda k článkům 5

Víte, co je to projekt a projektové řízení?

15.3.2013 Pod pojmem „projekt“ si většina lidí představí technický výkres domu nebo nějakého zařízení. V naší rubrice „Zajímavé projekty“ se však hovoří o trochu jiných projektech – výzkumných, vývojových, dopravních a podobně. Přitom je zřejmé, že technický výkres bude často jejich součástí, ale zdaleka ne jedinou. Jak to tedy s těmi projekty vlastně je? Abychom si na tuto otázku odpověděli, odbočíme v dnešní Nápovědě k článkům od techniky do manažerských věd, v nichž je projektový management samostatnou disciplínou.

Projektem v manažerském slova smyslu rozumíme systém činností, směřujících k dosažení určitého jedinečného cíle za pomoci přidělených zdrojů v rámci organizace. Tyto pojmy si hned vysvětlíme.

Cíl projektu má tři základní rozměry:
•    věcné provedení – tedy dosažení požadovaných výstupů projektu v požadované kvalitě,
•    rozpočet – tedy objem peněžních prostředků, které jsou přidělené k uskutečnění věcného provedení projektu a které jsou postupně čerpány podle stanoveného plánu,
•    časový harmonogram – tedy provádění projektových činností a dodání výsledku projektu v plánovaných termínech.

Mezi uvedenými třemi rozměry projektového cíle – věcným provedením, rozpočtem a časovým harmonogramem – existuje úzký vzájemný vztah. S rostoucími nároky na věcné provedení rostou požadavky na rozpočet a/nebo spotřebu času. Případné snížení rozpočtu se nutně nepříznivě odrazí buď v kvalitě výstupů, nebo v dodržení harmonogramu (případně v obojím). Krácení časového harmonogramu zpravidla ústí ve zvýšené nároky na rozpočet nebo v ohrožení kvality věcného provedení.

Předmětem projektu může být jakýkoliv konkrétní jednorázový užitek pro konkrétního uživatele – například vývoj nového typu baterie, výstavba a zprovoznění nové trati metra spolu s jeho údržbou po určitou, pevně stanovenou dobu, ale také třeba natočení filmu nebo školení. Nezáleží tedy na povaze a velikosti projektového cíle, ale na způsobu jeho dodání formou projektu. Rozpočet projektu přitom může být několik tisíc korun (krátké školení) stejně jako mnoho miliard korun (pořízení nové elektrárny). Základní principy projektového řízení zůstávají stejné, jen se mění jeho obsah, rozsah a složitost.

Pokud je součástí věcného provedení projektu stavba nebo zařízení (jako třeba u zmíněné trati metra), hovoříme o investičním projektu.

Projekt se může členit na dílčí části či etapy nebo fáze, z nichž každá má opět svůj trojrozměrný cíl, tedy věcné provedení, rozpočet a časový harmonogram. Uveďme si dva příklady:

Výše zmíněný investiční projekt má zpravidla:
•    předinvestiční fázi, kdy se celý projekt připravuje a rozhoduje se, zda se uskuteční nebo ne (například jak a kudy povede nová linka metra, čím bude vybavena a z čeho se zaplatí);
•    investiční fázi, kdy se navrhují a staví či vyrábějí a následně uvádějí do provozu stavby nebo zařízení, které jsou součástí věcného provedení projektu (například se staví tunely a tratě metra, vyrábějí se vlaky a všechna pevná zařízení a vše se instaluje a zkouší);
•    provozní fázi, kdy projekt přináší po plánovanou dobu užitek, přičemž některé jeho části mohou být průběžně obnovovány (metro jezdí s cestujícími, dodavatel projektu jej udržuje, přitom jsou vyměňovány opotřebované součásti);
•    poprovozní fázi, kdy dodavatel projektu jej již neprovozuje a řeší vypořádání projektu (dodavatel projektu předává po uplynutí stanovené doby údržbu metra svému nástupci).

Projekt vývoje technického zařízení může být naproti tomu členěn na jednotlivé etapy podle dosažení plánovaných dílčích výsledků – například analýza vstupních informací, návrh technického řešení, konstrukce a odzkoušení dílčích součástí, konstrukce a odzkoušení prototypu, úpravy prototypu pro sériovou výrobu a jeho předání výrobci.

Aby bylo možné dosáhnout věcného provedení projektu v rámci stanovaného rozpočtu a ve stanoveném termínu, jsou k tomu potřeba tři druhy zdrojů:
•    technické (či fyzické) zdroje, jako budovy, stroje a zařízení apod., které jsou potřeba pro dosažení projektového cíle;
•    lidské zdroje, tedy projektový tým, s nímž se pojí i nehmotné zdroje ve formě znalostí a zkušeností jeho členů;
•    finanční zdroje, tedy peníze potřebné k realizaci projektu.

Projektovou organizací rozumíme firmu nebo jinou instituci (například školu), která projekt dodává. Projektovou organizací může být:
•    organizace založená za účelem jednoho konkrétního projektu, po jehož dodání zaniká – například firma založená pro natočení celovečerního filmu nebo samostatné sdružení (konsorcium) firem založené pro zmíněnou výstavbu a údržbu trati metra po smluvně stanovenou dobu
•    organizace specializované na průběžné dodávání různých projektů – třeba výzkumný ústav specializovaný na výzkumné projekty
•    organizace zaměřená na průběžné dodávání zboží a služeb, jíž je projekt součástí, ale ne hlavní náplní – například automobilka vyvíjející elektromobil v rámci samostatného firemního projektu.

Svojí jedinečností se projekt liší od podniku, jehož základní vlastností je naopak předpokládaná trvalost do neurčené budoucnosti.

Řízením projektu rozumíme cílevědomé ovlivňování projektových zdrojů za účelem dosažení cíle projektu. Proces řízení projektu zahrnuje:
•    definování projektu – stanovení projektového cíle ve všech jeho třech rozměrech,
•    plánování projektu – přípravu projektových zdrojů a časového harmonogramu pro dodání projektu,
•    vedení projektu – řízení projektového týmu a kontrolu plnění projektového cíle ve všech jeho třech rozměrech,
•    uzavření projektu – schválení výsledků projektu a vypořádání projektových financí (například zaplacení za výsledek projektu od zákazníka nebo schválení výkazu o čerpání peněz školy určených na daný projekt).

Za řízení projektu zodpovídá manažer projektu. Aby celý projekt úspěšně uřídil, musí:
•    rozumět věcnému provedení projektu z hlediska jeho účelu, užitku a základních vlastností natolik, aby o něm dokázal kvalifikovaně komunikovat s uživatelem a členy projektového týmu a rozhodovat o něm; nemusí přitom rozumět podrobnostem, pro něž má v týmu specialisty;
•    rozumět projektovým financím tak, aby byl schopen uřídit projekt po finanční stránce;
•    umět řídit lidi (i sebe sama), aby projektový tým rozuměl cílům projektu a dokázal je splnit.

Dobrým manažerem projektu tedy nebude ani zanícený technický specialista, neschopný vést lidi, ani univerzální schůzovní přeborník, který nevidí do věcné stránky projektu.

Při řízení projektů, obzvlášť těch složitějších, pomáhají manažerovi projektu různé softwarové nástroje. Ty jsou zaměřené zejména na sledování časového harmonogramu projektu a vzájemných návazností jednotlivých činností v projektu a na finanční řízení projektu, čili na sledování projektového rozpočtu a přidělování peněz jednotlivým etapám projektu a členům projektového týmu. Příklad grafického výstupu takového softwarového nástroje ukazuje obrázek.


Je však třeba hlídat, aby se z řízení projektu nestala pouhá „počítačová hra“ s příslušným softwarem. Základem každého řízení – ať projektu, firmy nebo jakékoliv jiné organizace – je vždy řízení lidí.

Ing. Jakub Slavík, MBA

Bonus: Vtip o projektu

Přečtěte si také:

Hlavní zdroje spolufinancování investičních projektů v elektrické MHD

26.11.2014 V rámci konference „Elektrické autobusy pro město III“, která proběhla 21. listopadu 2014 jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2014, byly prezentovány aktuální příležitosti ke spolufinancování elektrických autobusů a další elektrické MHD z evropských zdrojů. V tomto článku jsou shrnuty nejdůležitější momenty, které je užitečné v této souvislosti sledovat. 


Vyhodnocení projektu CHIC: první příspěvek do připravované aktualizace studie „E-mobilita v MHD“

25.11.2014 Pro rok 2015 je v rámci činnosti Pracovní komise pro e-mobilitu SDP ČR plánována aktualizace studie „E-mobilita v MHD“. Od jejího zveřejnění v létě 2013 pokračuje rozvoj technologií, zajímavých projektů i možných zdrojů financování pro elektrické autobusy natolik rychlým tempem, že bude užitečné rozšířit a aktualizovat poznatky zde uvedené. V této souvislosti její zpracovatelé, firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, spolu se svými odbornými partnery začali shromažďovat potřebné aktuální informace o zajímavých projektech, produktech, provozních aplikacích a finančních schématech v  uvedené oblasti. 


Konference „Elektrické autobusy pro město III“ přinesla zajímavé informace a podněty

Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku.

24.11.2014 Jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2014 proběhla 21. 11. 2014 v Praze odborná konference „Elektrické autobusy pro město III“, zaměřená na problematiku autobusů s elektrickým pohonem a nezávislým provozem, tj. především elektrobusů a parciálních trolejbusů, a jejich infrastruktury. Pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR a v úzké spolupráci s ním v rámci Pracovní komise pro e-mobilitu ji opět pořádala konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services. 


Plug-in hybridní autobusy pro Glasgow

12.11.2014 Další elektrické autobusy na britském kontinentě budou v rámci projektu ZeEUS zkušebně provozovány v 1,7miliónovém skotském městě Glasgow. Společnost First Glasgow, největší skotský autobusový dopravce, oznámila koncem října 2014 svůj záměr investovat 2 mil. liber do čtyř plug-in hybridních autobusů od výrobce Alexander Dennis 


Irizar Group: další evropský výrobce elektrobusů prezentuje první provozní výsledky

21.10.2014 K evropským výrobcům elektrobusů a plug-in hybridních autobusů, jejichž produkty a zkušenosti průběžně sledujeme a uveřejňujeme na našem portále, jako například Solaris, SOR, Siemens/Rampini, Volvo, VDL, BYD, Škoda, EVC, Lbus, Evropro či Wrightbus, se připojuje i španělská firma Irizar Group. 


Grid4EU/Demo 1: automatizace řízení středněnapěťových sítí v rámci systému smart grid

8.10.2014 Projekt Demo 1, součást evropského programu Grid4EU pro vývoj systémů smart grid, dostal na konci září 2014 významnou technickou podporu v podobě systému automatizovaného řízení středněnapěťové energetické sítě od společnosti ABB. Evropský program Grid4EU, financovaný ze 7. rámcového programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, je jedním z nejvýznamnějších evropských demonstračních projektů 


Superkapacitory v tramvajích šetří energii

7.8.2014 Na konci července 2014 zahájila v německém Rostocku provoz první ze série 13 tramvají typu Tramlink 6N2 od firmy Vossloh. Dalších dvanáct bude následovat do konce roku 2014. Tyto pětičlánkové, plně nízkopodlažní tramvaje (viz foto) o délce 32 m a kapacitě 71 sedících a 139 stojících cestujících jsou vybaveny superkapacitorovými zásobníky energie, umístěnými na střeše vozidla, pro úspornější provoz. 


Webinar „Green vehicles for urban freight delivery“: zajímavé zkušenosti z nákladní elektromobility

6.8.2014 V červenci 2014 proběhl v rámci evropské iniciativy CIVITAS webinar (tj. internetový seminář) s názvem „Green vehicles for urban freight delivery“, tedy Zelená vozidla pro nákladní dopravu ve městech, jehož se zúčastnil i zástupce naší redakce. Převažujícím tématem webinaru (kromě cyklistické nákladní dopravy) byly zkušenosti s elektrickými nákladními vozidly pro městskou logistiku, čili pro rozvážku zboží v rámci městských aglomerací  


Zem2ALL: micro-grid pro španělský projekt e-mobility

30.7.2014 Španělská Malaga je jedním z evropských průkopníků rozvoje elektromobility v rámci konceptu smart cities. Na našem portále jsme o ní již psali v souvislosti s projektem Victoria pro staticko-dynamické dobíjení elektrobusů. Kromě toho zde běží projekt Zem2ALL (zero emission mobility to all, neboli nulově emisní mobilita pro všechny), zaměřená na rozvoj individuální elektromobility. Jak byla v červenci 2014 informována odborná veřejnost, tento projekt bude mít nyní vlastní rozvodný systém typu micro-grid, určený pro výrobu a nabíjení elektromobilů s využitím obnovitelných zdrojů energie. 


Projekt Yokohama Smart City zkoumá optimální řízení poptávky po elektřině

15.7.2014 V období od července do září 2014 probíhá v rámci projektu Yokohama Smart City v japonské metropoli Jokohamě s 3,7 mil. obyvatel důležitý experiment, zaměřený na testování možného snižování poptávky po elektrické energii v letním období. Projekt Yokohama Smart City zahrnuje několik dílčích subsystémů 


Naše tipy
















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services