Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město VI




Pozvánky na akce


Stalo se










Zelená infrastruktura pro smart city a tušení souvislostí aneb učme se od dětí

22.2.2016 Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu, s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal nabývat další dimenzi.

Jako technici a ekonomové vidíme v infrastruktuře inteligentního města především nové technologie pro přenos informací, chytrou a čistou mobilitu a chytrou městskou energetiku, služby a obydlí. To vše se dá, přes všechny jemné nuance, shrnout pod pojem „šedá infrastruktura“, tedy infrastruktura lidskou rukou vytvořená. Stačí pouhý pohled z okna, a je zřejmé, že pouze s takovouto „šedou“ infrastrukturou by svět ve městě byl opravdu šedý. Naštěstí k městu neodmyslitelně patří i městská zeleň – tedy také infrastruktura, jenomže zelená. A tahle zelená infrastruktura znamená příležitost, jak napravit a dále ještě vylepšovat to, co ta „šedá“ (byť sebeinteligentnější) infrastruktura natropí. Jak tušíme, i k ní se dá při budování smart city přistupovat manažersko-strategicky. Jen je potřeba vědět, co od ní můžeme očekávat, co z toho se dá změřit nebo jinak popsat a vyčíslit a co se dá ovlivňovat a řídit (to víte – manažer, který nemá, co by řídil, je z toho nesvůj).

Tušit je jedno, vědět druhé. Takže jsme se dceruškou nechali nasměrovat na člověka, který toho o zelené infrastruktuře a „ekosystémových službách vegetace“ (zase jsme o něco chytřejší) ví hodně a co víc, dokáže to jednoduše a výstižně popsat. Je to jeden z jejích učitelů na Mendelově univerzitě, docent Petr Kučera. Popovídání s ním bylo rozhodně zajímavé.

Především nám pan docent trochu poopravil naše kuchyňské představy o tom, že rostliny jako notorické lapače prachu (známe to z domova) mohou významně a hlavně kvantifikovatelně přispět k odstraňování pevných částic z ovzduší, které jsou největším postrachem životního prostředí ve městě a mohou za většinu úmrtí způsobených jeho znečištěním. Plocha rostlin se dá spočítat či odhadnout, ale na množství částic, které rostlina „odchytí“ a nechá spláchnout deštěm do hlíny, se nedá jednoznačně spolehnout. Záleží na výšce, proudění vzduchu, zdrojích oněch částic a spoustě dalších faktorů. Takže ano, určitě tu vegetace prokazuje úklidové, a následně i zdravotnické služby, ale těžko jednoduše vyčíslit jaké.   

Pan docent také poukázal na některé oblíbené mýty – třeba o tom, že rostliny tlumí hluk. Pravda, stačí si vzpomenout na základy fyziky a člověku je zřejmé, že akustické vlnění mnohem spíše než pružná vegetace ztlumí nepružný a netečný zemní val. A pokud tedy tramvaj jakoby zázrakem ztichne, jakmile vjede na zatravněné kolejiště, bude to spíše díky hlíně, z níž tráva vyrůstá, než díky trávě samotné.

Mnohem zajímavější je fungování městské vegetace jako přírodní klimatizace, zvláště v horných dnech, jichž jsme si loni v létě užili požehnaně a při nichž města a městské čtvrti působí jako tepelné ostrovy. K tomu nám pan docent ukázal zajímavý propočet: Běžně vzrostlý strom o průměru koruny 5 metrů zaujímá plochu cca 80 metrů čtverečních. Na zabudování 1 gramu oxidu uhličitého spotřebuje až 100 gramů vody. Spotřeba vody při takové intenzitě fotosyntézy činí kolem 100 litrů za den. Na zabudování 1 litru vody se spotřebuje kolem 2,5 MJ tepla – za den to činí cca 250 MJ, tedy cca 70 kWh. Uvážíme-li, že silná klimatizační jednotka má výkon cca 2 kW, pak nám takový běžně vzrostlý strom vydá denně (tedy mimo období vegetačního klidu) za, řekněme, 30 až 40 klimatizačních jednotek.

Pozoruhodné, že? Už je nám jasné, proč pod slunečníkem je v horkých dnech často vedro k padnutí, zatímco pod stromy bývá docela příjemně. Ne nadarmo sedávali naši předkové ve stínu košaté lípy, aniž by znali tuhle biologicko-fyzikální aritmetiku. 

Hovořili jsme i o dalších měřitelných a ovlivnitelných aspektech zelené infrastruktury měst. Třeba o zelené ploše, kterou by město mělo minimálně mít v přepočtu na obyvatele, aby bylo příjemné k pobývání. Nebo o zelených koridorech pro pěší chůzi – té nejprostší a přitom nejzdravější formě pohybu, která se ve městech bohužel stává stále komplikovanější.  O urbanistických aspektech zelené infrastruktury – no zkrátka, jak je ta zeleň pěkná na pohled a přináší klid na duši, obtížně vyčíslitelný, leč pro člověka nepostradatelný. Také o územních studiích, územních plánech a o tom, že nakonec vždycky záleží na konkrétních lidech, kteří rozhodují.

Po tomhle přátelském popovídání nám bylo zřejmé, že každá nová „šedá“ infrastruktura – ať jednoduchá nebo složitá – by neměla vznikat, aniž bychom přitom mysleli také na tu zelenou. Bez ní tím spíše nemůžeme navrhovat ani smart city.

Také, jak je pěkné, když lidé z různých oborů nacházejí společnou řeč, třeba právě při rozvíjení chytrých měst, obcí a regionů.

No a v neposlední řadě – že vůbec není od věci naslouchat svým dětem, co probírali ve škole, a nechat se pak vést svým tušením souvislostí.  

Ing. Jakub Slavík, MBA

Consulting Services

Foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Přečtěte si také:

Projekt Smart region Vrchlabí zblízka: úspěchy, otazníky a další plány

19.2.2016 O evropském projektu Grid4EU jsme na našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy smart grid, jehož demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí. Zástupci naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích, přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. 


Rozhovor pro informační portál Proelektrotechniky.cz se starostou Vrchlabí: Vrchlabí – inteligentní město s chytrou sítí

17.2.2016 Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká, se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.


Smart city v praxi: odborná konference pro AMPER 2016 připravena

3.2.2016 S potěšením Vám oznamujeme, že konference „Smart city v praxi“, kterou jsme připravili ve spolupráci Terinvestem jako doprovodný program veletrhu AMPER 2016, je připravena. Konference, na kterou Vás srdečně zveme, se koná se 15. března 2016 na Výstavišti Brno, pavilon P, sál P4, 2. patro. Odborným garantem a zároveň moderátorem konference je Ing. Jakub Slavík, MBA, člen řídicího výboru pro přípravu certifikované metodiky smart city v ČR, spoluautor modrožluté knihy Smart Písek a majitel pořádající organizace.

Program konference a více informací naleznete zde 


Projekt 3Emotion: smart city Rotterdam dostane dva palivočlánkové autobusy

12.2.2016 Nizozemské město Rotterdam s více než šesti sty tisíci obyvateli je jedním z evropských smart cities. Tomu odpovídá i jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a elektrickým taxi přibydou v létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool. 


Smart city Londýn: otevřená data v dopravě usnadňují každodenní život Londýňanů

5.2.2016 Jak byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z významných evropských inteligentních měst, neboli smart city


Projekt CityVerve: smart city Manchester využívá internet věcí

8.1.2016 Manchester, půlmiliónové průmyslové město v severní Anglii, je jedním z evropských smart cities. Pro praktické uplatnění tohoto konceptu chce využít především možnosti, které nabízí internet věcí a v této oblasti být ve Velké Británii na špičce. K tomuto cíli jde skutečně s vervou – napomoci mu má projekt CityVerve (doslova: městský elán či verva), který získal v prosinci 2015 spolufinancování od britské vlády ve výši 10 miliónů liber (cca 370 mil. Kč). 


Konference Elektrické autobusy pro město IV: trh elektrobusů se rozvíjí, příprava dotačních programů finišuje

30.11.2015 Na veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu 2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a v úzké spolupráci s ním. 



Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services