Umělá inteligence napomáhá diagnostice turbín v Jaderné
elektrárně Temelín
4.5.2021 Moderní metody tzv. neuronové sítě, které využívá i
umělá inteligence, zavádí ČEZ na diagnostických systémech turbín v
Jaderné elektrárně Temelín. Jejich hlavním cílem je včas předejít
nežádoucímu nárůstu chvění. V druhé polovině dubna 2021 instalovali
technici VZU Plzeň a ČEZ na prvním bloku první část z potřebných
zařízení – tři desítky tzv. galvanických oddělovačů. Úkolem těchto
zařízení je umožnit sběr vysokorychlostních dat o chvění z řídicího
systému turbíny přes speciální úložiště. 
Proč je chvění turbíny pod tak bedlivým dohledem?
 Chvění točivého stroje může mít řadu příčin. U všech
točivých strojů lze naměřit určitou „normální“ úroveň chvění. Zároveň
výrobci stanovují limitní hodnoty pro preventivní odstavení, jako
ochranu před možným poškozením stroje. To se týká i turbín v
elektrárnách. Kvůli zvýšenému chvění museli například v listopadu 2019
energetici neplánovaně odpojit první blok Temelína.
Diagnostické systémy turbíny sbírají desítky různých dat
z turbogenerátoru a stavebních konstrukcí. Přitom jednotlivé parametry
se vzájemně ovlivňují. Pomocí moderních metod lze mnohem přesněji
vyhodnotit jejich vzájemné souvislosti a vliv na vibrační chování
turbogenerátoru.
Odborníci z VZU Plzeň i z elektrárny Temelín elektrárny
vytipovali více než 60 parametrů, které ovlivňují provoz turbíny. Ty
pak neuronové sítě zredukovaly na šestnáct s největším dopadem na
chvění. K takovýmto parametrům patří například teplota a tlak páry
proudící z nízkotlakých dílů do kondenzátorů, tlak parních ucpávek nebo
teplota páry jdoucí ze separátoru do nízkotlakého dílu.
Nové galvanické oddělovače umožní sběr těchto dat pro
neuronové sítě. Neuronové sítě v podstatě představují hodně výkonný
mozek, který dokáže tyto kombinace dat v časové řadě posoudit.
Výsledkem bude na základě získaných a on-line vyhodnocovaných parametrů
predikce toho, že může dojít k nárůstu chvění. Operátoři tak mohou na
situaci s předstihem reagovat a vyhnout se neplánovanému snížení výkonu
nebo odstavení bloku.
Nyní budou odborníci sbírat a průběžně analyzovat
potřebná data. Po jejich vyhodnocení budou moci dát operátorům
konkrétní doporučení.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
ČEZ a archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 16.4.2021 Odborníci v Dukovanech vytvářejí v současné době první reálný 3D model
jaderné elektrárny. Výsledkem bude digitální model s detailními daty
skutečného dispozičního uspořádání. To umožní zjednodušit činnosti a
zefektivnit práci při provozu zařízení a jeho údržbě, zejména v
prostorech, které jsou za běžného provozu nepřístupné. Už na začátku
dubna 2021 model Dukovan obsahoval 3D scany 339 místností a po úplném
dokončení bude zahrnovat 1127 místností, výrobních hal a sálů. 
 14.4.2021 Odborníci
z jaderné elektrárny Dukovany provedli na konci března 2021
pomocí speciálního snímacího zařízení pilotní kontrolu korozivzdorné
(nerezové) výstelky 14 metrů hluboké šachty na postamentu reaktoru
čtvrtého výrobního bloku. První takto provedené nepřímé vizuální
ověření stavu povrchu korozivzdorné nerezové výstelky poskytlo vyšší
kvalitu a míru detailu kontrolovaného zařízení, a to bez jinak nutné
přítomnosti personálu uvnitř šachty a s vyšší bezpečností jejího
provádění.
 25.3.2021 Voda
je důležitým vstupem pro provoz jaderných elektráren. Po její
spolehlivou dodávku a zároveň citlivé hospodaření s vodou v kontextu
krajinné ekologie se používají různá chytrá řešení. Jedno z nich
představila v březnu 2021 Jaderná elektrárna Dukovany. Přestože je
zásoba vody pro provoz elektrárny i připravovaný nový blok v obou
dalešických nádržích více než dostatečná i v suchých letních měsících,
energetici investují další milióny korun do chytrých technologií k
jejím úsporám a udržení v krajině.
 19.2.2021 V
debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní
nároky: větrné elektrárny zaberou 530krát více místa než jaderné
elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát. O porovnání různých
bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení
výkonu se lze dočíst v analytickém článku České nukleární společnosti z
února 2021, založeném na výsledcích evropské studie beroucí jako
příklad mimo jiné Českou republiku.
 18.1.2021 Svět
očekává v roce 2021 připojení 15 nových jaderných
bloků. V roce 2020 jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru
po 13 letech a úplně prvního na Středním východě. Rok 2020
připsal ke světové jaderné kapacitě celkem 5
521 MW. Kromě již zmíněných bloků Ostrovec 1 v Bělorusku a Barakah 1 v
SAE přibyly ještě Fu-čching 5 a Tchien-wan 5 v Číně a Leningrad II 2 v
Rusku. S výrobou naopak definitivně skončilo šest bloků s
celkovým instalovaným výkonem 5 165 MW.
 26.11.2020 Společnosti
ČEZ a britská společnost Rolls-Royce
podepsaly v první polovině listopadu 2020 dohodu o porozumění
(Memorandum of Understanding) v oblasti malých modulárních reaktorů.
Podobné dohody už česká energetická firma uzavřela i se společnostmi
NuScale a GE Hitachi.
Firmy budou
sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost uplatnění těchto
jaderných zařízení v České republice. Rolls-Royce patří ve vývoji
malých modulárních reaktorů mezi světové leadry.
 7.9.2020 Jedním z
úspěšně postupujících projektů tzv. malých
reaktorů je
americký projekt NuScale.
Na konci
srpna 2020 tento projekt dosáhl významného milníku: Americký úřad pro
jadernou bezpečnost US Nuclear Regulatory Commission (NRC) vydal
závěrečnou zprávu o vyhodnocení bezpečnosti – final safety evaluation
report (FSER). Tím je završena technická revize projektu a vydáno
povolení k jeho zkonstruování.
 28.8.2020 Micro Modular Reactor (MMR),
tedy
„mikromodulární reaktor“ z dílny společnosti Ultra Safe Nuclear
Corporation (USFC) učinil v srpnu 2020 další významný krok ke svému
zkušebnímu provozu: Byla objednána konstrukce zařízení na cirkulaci
helia u britské firmy Howden, specializované na rozmanité komponenty
jaderných elektráren.
 19.8.2020 Jaderné
elektrárny jsou kritickou součástí energetiky z
hlediska ochrany jejich bezpečnosti. Tomu odpovídá i několikanásobné
jištění proti případným útokům ze vzduchu. Jedním z nich je laserový
detekční systém, který chrání střechy vybraných budov. Tento systém
otestovala na začátku srpna 2020 Policie ČR a společnost ČEZ v Jaderné
elektrárně Temelín.
 9.7.2020 Nejasný
postoj Evropské unie i některých národních států
ohledně jaderné energie vyvolává nejistotu u investorů, což brzdí
výstavbu nových jaderných elektráren i prodlužování provozu těch
stávajících. Globální spotřeba elektřiny roste a bez významného
přispění jaderných elektráren se nepodaří dostat emise skleníkových
plynů pod kontrolu. To jsou závěry Mezinárodní energetické agentury
(IEA). V nejnovější zprávě týkající se doporučení post-covidových
investic do energetiky pak IEA radí, aby vlády podpořily jadernou
energetiku prostřednictvím výkupních cen, garancí za úvěry nebo
systémem kreditů za bezemisní výrobu. IEA tedy radí postupovat podobným
způsobem, jakým se vydala česká vláda při přípravě nového jaderného
zdroje v Dukovanech.
 5.6.2020 Aditivní
výroba neboli 3D tisk se dostává stále více do
specializované produkce součástí v rozmanitých odvětvích, včetně
jaderné energetiky. Důkazem tohoto trendu je významný milník při výrobě
jaderných reaktorů: Americká energetická skupina Westinghouse Electric
Company nainstalovala v dubnu 2020 v jaderném reaktoru první součást
svého druhu vyrobenou touto technologií – omezovač průtoku.
 18.5.2020 Alloy 617
neboli Slitina 617 je jednoduché technické
označení pro kov, který může znamenat významný pokrok v oblasti
komercializace jaderných reaktorů IV. generace. Tento kov, vyvinutý v
Idaho National Laboratory (INL) v USA byl schválen Americkou
společností strojních inženýrů (ASME) pro zahrnutí do amerického Boiler
and Pressure Vessel Code, tedy kodexu kotlů a tlakových nádob. Je to
poprvé po 30 letech, kdy je do tohoto kodexu přidáván nový materiál.
Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem května 2020.
 6.5.2020 Po jednání
vlády ČR z 27. 4. 2020 jsou jasné vzájemné
vztahy mezi státem a investorem nového jaderného zdroje, který by měl
po šedesáti letech provozu nahradit stávající zdroj v Dukovanech.
Ministři totiž probrali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ.
Rovněž byl dán mandát vicepremiérovi a ministru průmyslu, obchodu a
dopravy Karlu Havlíčkovi k tomu, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné
podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. V polovině letošního roku
budou podepsány smlouvy státu s investorem, na konci roku pak zahájen
tendr na dodavatele, který je v gesci společnosti ČEZ.
 11.3.2020 Zatímco
skupina ČEZ jedná se světovými dodavateli
již
vyvinutých malých modulárních reaktorů, její
dceřiná
(či „vnukovská“) společnost – Centrum výzkumu Řež, dceřiná společnost
ÚJV Řež ze skupiny ČEZ – pracuje na vývoji své vlastní koncepce
takovéhoto reaktoru, označené jako Energy Well, tedy v překladu
„energetická studna“. Na konci ledna 2020 získal jeho projektový tým
patent od Úřadu průmyslového vlastnictví a zahájil přípravu nejaderné
experimentální jednotky reaktoru.
 2.3.2020 Finsko a jeho
hlavní město Helsinky
jsou
v mnoha ohledech příkladem šetrného přístupu k přírodě a praktického
uplatňování konceptu smart city. Nicméně centrální zásobování teplem ve
finských městech stále používá jako významný zdroj energie fosilní
paliva. To nebude mít dlouhé trvání, s ohledem na plánovaný útlum
uhelných zdrojů v energetice. Jako možná alternativa se uvažuje o
využití malých jaderných reaktorů. Finské technické výzkumné centrum
VTT proto zahájilo v únoru 2020 projekt vývoje malého reaktoru určeného
primárně pro centrální zásobování teplem.
 24.2.2020 Spolu s Polskem
a
Estonskem je
Česko další zemí bývalého východního bloku, která se aktivně angažuje v
mezinárodní spolupráci na využití malých jaderných reaktorů. Důkazem je
memorandum o porozumění mezi společnostmi GE Hitachi Nuclear Energy
(GEH) a ČEZ podepsané na začátku února 2020. Jeho prostřednictvím se
obě strany dohodly na zkoumání ekonomické a technické proveditelnosti
potenciální výstavby reaktoru BWRX-300 v České republice.
 19.12.2019
Malé reaktory
jsou
spolu s reaktory IV. generace klíčovým
směrem v rozvoji jaderné energetiky. Jedním z typů, jehož příprava k
realizaci je v současné době na postupu, je ARC-100 od dodavatele ARC
Nuclear Canada. Důležitým milníkem v jeho realizaci je potvrzení
ministra kanadské provincie New Brunswick pro národní zdroje a rozvoj
energie z prosince 2019 ohledně podpory jeho vybudování pro komerční
demonstraci ve stávající jaderné elektrárně Point Lepreau.
 30.10.2019
Po Polsku je
další zemí bývalého komunistického bloku, která se velmi aktivně zajímá
o využití malých jaderných reaktorů, Estonsko. Svědčí o tom dohoda o
porozumění (Memorandum of Understanding), kterou v říjnu 2019 uzavřel
americký výrobce jednoho z malých reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy
(GEH) a estonská společnost Fermi Energia. Tato společnost byla
založena odborníky na atomovou energii pro podporu rozvoje malých
jaderných reaktorů v Estonsku. Cílem uzavřené dohody s GEH je
prozkoumat ekonomickou proveditelnost vybudování malého reaktoru
BWRX-300 od GEH v Estonsku, prověřit požadavky na lokalitu a požadavky
estonské státní regulace v oblasti využití atomové energie.
 24.10.2019 O malých
reaktorech jako jednom z perspektivních směrů
ve vývoji jaderné energetiky slýcháme především v souvislosti se
zeměmi, jako jsou USA, Velká Británie, Kanada, případně Francie. Zdá se
však, že k jejich uplatnění může dojít i v postkomunistických zemích a
průkopníkem by mohlo být Polsko. Přinejmenším tomu nasvědčuje dohoda –
memorandum o porozumění – z října 2019 mezi americkým výrobcem jednoho
z malých reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a společností Synthos
SA
|
