Čínský reaktor s rychlými neutrony testován na plný
výkon
 6.1.2015 Jak
byla informována světová odborná veřejnost, dosáhl čínský sodíkem
chlazený reaktor s rychlými neutrony, označovaný zkratkou CEFR (Chinese
Experimental Fast Reactor), v prosinci 2014 při testovacím provozu
plného výkonu. Tento reaktor byl zkonstruován za asistence ruských
specialistů v Čínském institutu pro atomovou energii (CIEA). Reaktor má
tepelný výkon 65 MW a elektrický výkon 20 MW. Byl vyroben ve spolupráci
ruských organizací OKBM Afrikantov, OKB Gidropress, NIKIET a
Kurčatovova institutu.
CEFR patří mezi tzv. reaktory IV. generace,
o nichž jsme již psali na našem portále. Tyto reaktory pracují při
velmi vysokých teplotách (FHR kolem 800 °C). Společné pro ně je zvýšení
účinnosti při výrobě elektřiny ze současných cca 33 % na 40 a více
procent, 100- až 300krát vyšší využití energetického obsahu štěpených
jader, možnost využití vyhořelého paliva ze současných reaktorů,
snížení obsahu zbytkové radioaktivity ze současných tisíců let na
stovky let a jejich větší pasivní bezpečnost. Teplo reaktoru lze kromě
výroby elektrické energie využít i k dalším účelům, například výrobě
vodíku pro palivové články.
K udržení řetězové reakce používají reaktory s rychlými
neutrony nezpomalené neutrony, tj. reaktor nemá moderátor. Chladivem je
sodík, který je při teplotách nad 100 °C tekutý. Palivem jsou izotopy
uranu U-238 a U-235.
CEFR je reaktor bazénového typu, tzn. všechny komponenty
včetně čerpadel jsou zde ponořeny do nádrže naplněné sodíkem. U
reaktorů tohoto typu proudí ohřátý sodík do mezivýměníku, kde proběhne
tepelná výměna s chladnějším sodíkem proudícím ve vedení vloženého
sodíkového okruhu. Sodík v rámci vloženého sodíkového okruhu proudí do
parogenerátoru, kde tepelnou výměnou ohřívá vodu a mění ji na páru.
Pára v rámci oběhu třetím okruhem roztáčí parní turbínu, na ni napojené
alternátory generují elektrické napětí.
Projekt CEFR byl zahájen v roce 1995. S výstavbou
reaktoru se začalo v roce 2000 a v roce 2001 byl reaktor s generátorem
poprvé připojen k energetické síti při chodu na 40 % své kapacity. Od
té doby probíhají nejrůznější provozní zkoušky.
Smyslem celého projektu je přispět k vývoji a
komercializaci rychlých reaktorů, a tím i k dalšímu technologickému
rozvoji jaderné energetiky.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
SASTIND (převzato z World Nuclear News)
Další informace zde
 Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 19.12.2014 Podzemní potrubí jsou důležitou součástí jaderných
elektráren, jejich pravidelná kontrola je však velmi obtížná. Zpravidla
se při ní využívají nepřímé metody, například vyhledávání zkorodovaných
částí pomocí bludných proudů nebo vyhledávání prasklin pomocí
ultrazvuku, protože přímá vizuální kontrola by znamenala náročné
výkopové práce. Společnost GE Hitachi proto vyvinula ultrazvukového
článkového robota s vlastním pohonem, schopného provádět přímou
kontrolu těchto potrubí. 
 16.9.2014
Jak jsme na našem portále informovali koncem roku
2013, je v Caradache v jižní Francii budován tokamakový komplex pro
experimentální fúzní reaktor ITER. Tento komplex
získal na začátku září 2014 první z mnoha tisíc součástek v podobě
dvanácti vysokonapěťových bleskojistek z USA. Tokamak je zařízení, vytvářející toroidální (rotační
prstencové) magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro
uchovávání vysokoteplotního plazmatu (teploty v řádech stamiliónů K)
při jaderné fúzi
 8.9.2014 Jedním z problémů jaderných elektráren je nutnost
dlouhodobého skladování použitého paliva po velmi dlouhou dobu, až
několik tisíc let. Příčinou jsou umělé produkty štěpení na uranovém
palivu – plutonium, curium, neptunium a americium – souhrnně označované
jako transurany (v Mendělejevově periodické soustavě prvků následují za
uranem) s mimořádně dlouhým poločasem rozpadu.
 28.8.2014
Současná výroba elektřiny v Polsku o ročním objemu
cca 160 TWh je z téměř 90 % pokryta výrobou v uhelných elektrárnách. S
přihlédnutím k používaným technologiím se tak Polsko řadí k zemím s
nejhorší kvalitou ovzduší v EU. Podle European Environment Agency
koncentrace pevných částic v ovzduší, působících kardiovaskulární a
dýchací choroby, běžně přesahuje v městských aglomeracích denní a roční
limity.
 2.7.2014 Moorside
je připravovaná nová jaderná elektrárna energetické
společnosti NuGeneration Ltd. (NuGen) na severozápadním pobřeží Anglie,
v regionu West Cumbria. Svým charakterem půjde o největší jednorázový
projekt vybudování jaderného energetického zdroje v Evropě. Dohodou o
financování mezi vlastníky NuGen, japonskou Toshibou a francouzskou
společností GDF Suez, na konci června 2014 byl učiněn první krok k
realizaci tohoto projektu.
 23.4.2014
Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT)
představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní
koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským
zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou
poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu
 7.3.2014
Koncem
února 2014 úspěšně proběhly testy spirálového parního generátoru,
prvního takovéhoto zařízení na světě, pro malou jadernou elektrárnu
NuScale v USA. Elektrárna NuScale je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů, které představují významný vývojový
trend v jaderné
energetice. Tato malá jaderná elektrárna o elektrickém výkonu 45 MWe
obsahuje tlakovodní reaktor
a parogenerátor, uzavřené v jedné kompaktní
nádobě.
 28.2.2014 O
záchranném robotu MEISTeR (Maintenance Equipment
Integrated System of Telecontrol Robot) od Mitsubishi Heavy Industries
jsme již před více než rokem psali v článku Malí roboti do nebezpečných
podmínek. Tento robot byl vyvinut pro náročné
odklízecí práce v
havarované jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. V druhé polovině února
2014 úspěšně skončily jeho demonstrační testy a nyní již čeká na
nasazení v “ostrém provozu“ při dekontaminaci a odběru vzorků.
 20.1.2014
Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného
stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace,
reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý
nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis,
patřící RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
 6.1.2014 Krátce
před Vánoci 2013 bylo v Bukurešti podepsáno memorandum o spolupráci
mezi italskou Národní agenturou pro nové technologie, energetiku a
životní prostředí (ENEA), společností Ansaldo Nucleare a rumunským
Institutem pro jaderný výzkum (ICN) na výstavbu demonstračního olovem
chlazeného rychlého reaktoru, označovaného akronymem Alfred (Advanced
Lead Fast Reactor European Demonstrator). Tento reaktor bude umístěn v
areálu ICN v Mioveni, poblíž Pitesti v jižním Rumunsku, kde funguje
závod na výrobu jaderného paliva. Výstavba by mohla začít v roce 2017 a
provoz v roce 2025.
|
