Elektřina a teplo pro Prahu i Střední Čechy změní
zdroje energie: ČEZ zavírá Elektrárnu Mělník III24.8.2021 Do roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a
Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže
Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků.
Prvním krokem v plánované transformaci je odstavení 500MW
elektrárenského uhelného bloku Mělník III, který byl dlouhou dobu
největší svého druhu v ČR. Jeho uzavřením v polovině srpna 2021 se
lokalita Mělníka a okolí mění na čistě teplárenskou. 
Elektrárna a teplárna Mělník v současnosti
Elektrárensko-teplárenský komplex Mělník je ze všech výroben ČEZ
nejblíže Praze. Leží přibližně 13 km pod soutokem Labe a Vltavy.
Elektrárna Mělník původně sestávala ze tří technologických celků EMĚ I,
EMĚ II, EMĚ III, vybudovaných postupně v rozmezí konců šedesátých a
sedmdesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících
hnědé uhlí dopravované vlaky ze severočeských a západočeských dolů.
Koncem 90. let byly tyto bloky odsířeny.
V současnosti činí instalovaný výkon bloků v Mělníku 4× 60 MW (EMĚ I) a
2× 110 MW (EMĚ II). Donedávna k nim patřil také zmíněný třetí blok o
výkonu 500 MW.
První blok byl v 80. – 90. letech přestavěn na teplárnu. Tato teplárna
Mělník I, která je ve vlastnictví Energotrans a. s., dceřiné
společnosti ČEZ, je primárním výrobcem tepla do Pražské teplárenské
soustavy. Tepelný výkon přenášený napáječem tepla je 650 MW a ročně
zajišťuje dodávku ve výši 9800 TJ.
Elektrárna Mělník II zajišťuje kromě výroby elektřiny i dodávku tepla.
Obě komodity vyrábí stejně jako teplárna Mělník I ve společném, tzv.
kombinovaném cyklu, což vede k
podstatně vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám s
pozitivním vlivem na životní prostředí.
Horká voda pro Prahu je dopravována potrubím o průměru 1,2 metru na
vzdálenost více než 34 km při tlaku až 2,5 MPa. Napáječ Mělník – Praha
přechází po příhradových ocelových mostech dvakrát tok Vltavy a
čtyřikrát železniční trať. Nejvzdálenější spotřebitel tepla je od
ohříváků společnosti Energotrans vzdálen 74,5 km.
Výroba a dodávka tepla probíhá nepřetržitě celý rok 24 hodin denně s
výjimkou jednoho týdne v létě o prázdninách, kdy je prováděna zejména
plánovaná údržba napaječe.
Teploty stlačené vody v horkovodu se podle ročního období pohybují od
90 do 140 °C. Na straně odběratele (v Praze nebo Neratovicích) se voda
ochladí (předá teplo) a vrací se při teplotě v rozmezí 60 až 70 °C.
Horká voda putuje do Prahy průměrně 8 hodin a za tuto dobu se ochladí
přibližně o 1 °C. Ztráty při této dodávce obvykle nepřekračují 4 %
(záleží na ročním období).
Transformace teplárenství a změny v Mělníku
Čtvrtina z celkových emisí CO2 v ČR vznikne při výrobě tepla.
Transformace teplárenských provozů skupiny ČEZ je proto jednou z
klíčových oblastí, kterými chce ČEZ dosáhnout svých ekologických
závazků. ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit na
nízkoemisní investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 mld. Kč.
Ekologizace mělnického zařízení je jedním z významných kroků v dosažení
nízkoemisní výroby, které si ČEZ vytyčil ve strategii Vize 2030 Čistá
Energie Zítřka. S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu
bude právě tam směřován největší podíl plánovaných investic do
modernizace teplárenství.
Prvním krokem „zezelenání“ lokality je právě uzavření Elektrárny Mělník
III, která jako jediná vyráběla jen elektřinu. V následujících letech
dojde k odstavení hnědouhelné jednotky Mělník II, která bude do té doby
částečně fungovat v režimu záložního zdroje, a poté se ukončí i provoz
jednotky Mělník I.
Dodávky tepla, na nichž závisí zhruba 250 tisíc pražských a
středočeských domácností, ale nebudou ohroženy. Nejprve budou totiž
uvedeny do provozu náhradní zdroje. Jako první vyroste plynová kotelna,
následovat budou paroplynové zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a
tepla.
Zvažována je také výstavba elektrokotle, který bude sloužit nejen jako
výrobní zdroj tepla, ale i pomůže regulovat přenosovou nebo distribuční
soustavu. ČEZ současně ověřuje možnosti využití dalších bezemisních
technologií v této lokalitě do budoucna, např. rozšíření o kotel na
biomasu, spalování ale i výrobu vodíku, nebo tepelná čerpadla s
akumulací tepla.
Vybudování ZEVO a další plány
Výrobní kapacitu mělnického komplexu doplní zařízení na energetické
využití odpadu ZEVO.
Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, v ZEVO
(zařízení pro energetické využití odpadů) dochází jejich termickým
využitím k výrobě tepelné a elektrické energie.
Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která
povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí. V
porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k
lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější. Energie
vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou
uhlí či ropa. Zbytkový odpad po spalování (škvára) lze využít jako
druhotné suroviny, například ve stavebnictví.
Stávající skládka uhlí pro mělnický blok III se v budoucnu může zaplnit
fotovoltaickými panely. Společnost Energotrans, která teplárenskou
lokalitu provozuje, zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v
areálu experimentální okruh se superkritickým CO2 pro testování
točivých strojů. Všechny nové zdroje vzniknou na pozemcích současného
areálu, a využijí tak stávající budovy i infrastrukturu.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ
Ilustrační foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 10.8.2021 České
teplárenství prochází velkou transformací. Jedním z kroků v tomto
procesu je instalace pěti kogeneračních jednotek v Jablonci nad Nisou,
které od konce července 2021 dodávají prostřednictvím společnosti
Jablonecká energetická teplo do bytů a elektřinu do veřejné sítě.
Kogenerační jednotky postavila a provozuje společnost ČEZ Energo z
holdingu ČEZ ESCO.
 15.7.2021 Na začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky
vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna
na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech
odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po
hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro
výrobu bezemisní elektřiny z vody.
 14.6.2021 ČEZ Distribuce investuje v letech 2020 – 2025 do zajištění kvalitních a
spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 mld. Kč. Investice začínají
postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba
rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní
technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. Více je
čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do
digitálních technologií. S podrobnostmi byla odborná veřejnost
seznámena začátkem června 2021.
 7.6.2021 Ambiciózní strategie odklonu od uhelné energetiky v ČR by nebyla
možná bez významného přispění skupiny ČEZ, která se na domácí výrobě
elektřiny podílí téměř třemi čtvrtinami. Koncem května 2030 představila
skupina ČEZ veřejnosti svoji Vizi 2030 nazvanou Čistá Energie Zítřka, v
níž uvádí konkrétní kroky a milníky na cestě k nízkoemisní energetice.
 3.6.2021 Turbíny
vodních elektráren potřebují, stejně jako jakákoli jiná zařízení,
pravidelné prohlídky. V náročných podmínkách vodních elektráren je
tento proces obzvláště složitý, zvláště s ohledem na nesnadno
dosažitelnost některých části turbín ponořených ve vodě. Na pomoc této
činnosti a jejímu efektivnímu provádění přišla v druhé polovině května
2021 společnost GE Renewable Energy ze skupiny General Electric se
zajímavým řešením: robotizovaným zařízením pro provádění prohlídek pod
vodou.
 17.5.2021 ČEZ Energo,
dceřiná společnost ČEZ ESCO, provozuje v současné době v Sušici devět
kogeneračních jednotek v pěti kotelnách. Jak byla na začátku května
2021 informována odborná veřejnost, ve čtyřech z nich budou již
dožívající kogenerační jednotky v roce 2021 vyměněny za nové.
Modernizace s sebou přinese i navýšení instalovaného elektrického
výkonu o 0,8 MW. K instalaci vůbec první kogenerační jednotky dojde
také v nedalekých Klatovech.
 4.5.2021 Moderní metody tzv. neuronové sítě, které využívá i
umělá inteligence, zavádí ČEZ na diagnostických systémech turbín v
Jaderné elektrárně Temelín. Jejich hlavním cílem je včas předejít
nežádoucímu nárůstu chvění. V druhé polovině dubna 2021 instalovali
technici VZU Plzeň a ČEZ na prvním bloku první část z potřebných
zařízení – tři desítky tzv. galvanických oddělovačů. Úkolem těchto
zařízení je umožnit sběr vysokorychlostních dat o chvění z řídicího
systému turbíny přes speciální úložiště.
 16.4.2021 Odborníci v Dukovanech vytvářejí v současné době první reálný 3D model
jaderné elektrárny. Výsledkem bude digitální model s detailními daty
skutečného dispozičního uspořádání. To umožní zjednodušit činnosti a
zefektivnit práci při provozu zařízení a jeho údržbě, zejména v
prostorech, které jsou za běžného provozu nepřístupné. Už na začátku
dubna 2021 model Dukovan obsahoval 3D scany 339 místností a po úplném
dokončení bude zahrnovat 1127 místností, výrobních hal a sálů.
 12.4.2021 Česká
elektroenergetiky postupně směřuje k útlumu
uhelných zdrojů, k němuž by
mělo dojít do roku 2040. Praktický průběh tohoto procesu ukazuje
příklad elektrárny Dětmarovice. Jak informoval na začátku dubna 2021
její provozovatel skupina ČEZ, na konci roku 2022 nebo nejpozději po
topné sezóně 2022-2023 budou v této elektrárně odstaveny uhelné bloky a
nahrazeny plynovými kogeneračními jednotkami. Ty umožní také pokračovat
v současných dodávkách tepla.
 31.3.2021 Náhlý
pokles frekvence elektřiny v síti si žádá záložní zdroje schopné
do 30 vteřin obnovit rovnováhu. Energetická skupina ČEZ a provozovatel
české přenosové sítě ČEPS úspěšně vyzkoušely v rámci projektu BAART
zapojení velkokapacitního bateriového systému pro poskytování služeb
výkonové rovnováhy, konkrétně automatické regulace frekvence, u
bateriového úložiště umístěného v areálu Elektrárny Tušimice (viz
foto). Odborná veřejnost byla s podrobnostmi seznámena v březnu 2021.
 18.3.2021 Na
okraji Uničova na Olomoucku začala společnost ČEZ
Distribuce v březnu 2021 budovat zcela novou transformační stanici
110/22 kV, která pomůže zlepšit spolehlivost dodávek elektřiny pro celý
region. Projekt za více než 170 mil. Kč navíc umožní zdejšímu závodu
společnosti Miele rozšířit výrobu a Správě železnic zajistí dostatečný
příkon potřebný pro elektrifikaci železniční trati Olomouc – Uničov –
Šumperk.
 5.3.2021 Podle
údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), zveřejněných
v únoru 2020, byl rok 2020 z pohledu trhu energetických služeb se
zárukou úspor (EPC) rekordní. Probíhající projekty ušetřily zákazníkům,
kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace,
elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 mil. Kč. Jedná se o největší
roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty.
 11.2.2021 O
kombinované výrobě elektřiny a tepla, tzv. kogeneraci, se hovoří
hlavně v souvislosti s projekty veřejných služeb, jako například
nemocnice, sportovní areály apod. Nachází však nemenší uplatnění i v
průmyslu. Příkladem je společnost Mondelez, která v Opavě provozuje
továrnu na výrobu sušenek. Ve své provozovně instalovala v únoru 2021
dva teplovodní kotle a kogenerační jednotku na ohřev teplé vody.
Dodavatelem, investorem i provozovatelem projektu je společnost ČEZ
Energo ze skupiny ČEZ ESCO.
 4.2.2021 Provozovatel
přenosové soustavy, společnost ČEPS, spustil začátkem roku 2021 na
svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím
prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o
stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu.
Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
|
