Všech šest bloků českých jaderných elektráren běží
naplno, více než 45 % výroby elektřiny v ČR je plně bezemisní1.9.2021 Na konci srpna 2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové
soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s
elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných
bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby
(netto výroba elektřina za rok 2020). 
Jaderné elektrárny – Temelín a Dukovany
Dosažení plného výkonu druhého temelínského bloku předcházely kontroly
při 80% výkonu. Energetici při nich necelé dva dny ověřovali rozložení
výkonu reaktoru. Podobné několikahodinové kontroly čekají na temelínské
odborníky ještě po dosažení plného výkonu. Jde o závěrečné ověření
během nájezdu bloku z odstávky, při kterém se fyzici zaměřují na palivo
a kalibraci měřících systémů. Vedle toho odborníci sledují chování i
dalšího zařízení v jaderné a nejaderné části včetně turbíny.
Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích s
tlakovodními reaktory, každý o
elektrickém výkonu 100 MW. V jeho „starší sestře“, Jaderné elektrárně
Dukovany (viz foto), jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory, každý
o elektrickém výkonu 510 MW.
Další bezemisní zdroje pro výrobu elektrické energie
Dalšími bezemisními zdroji připojenými k české elektrizační soustavě
jsou bezemisní obnovitelné zdroje, jejichž podíl na celkové netto
spotřebě činí přes 8 % (údaj za rok 2020). Téměř 54 % tohoto podílu
dodávají vodní a přečerpávací elektrárny, následované fotovoltaickými
zdroji s 35% podílem na bezemisních zdrojích a větrnými elektrárnami.
Zcela bez emisí je tedy do české elektrizační sítě dodáváno cca 45,5 %
elektrické energie.
Ostatní zdroje – neobnovitelné i obnovitelné
Parní elektrárny dnes dodávají do sítě méně – necelých 42 %, přičemž
podíl elektráren spalujících hnědé a černé uhlí je ještě méně, cca 38
%. Dalším zdrojem paliva pro parní elektrárny je především biomasa,
rovněž zařazovaná mezi obnovitelné zdroje, avšak nikoli bezemisní.
Zbývajících cca 12,5 % tvoří ostatní nízkoemisní zdroje – především
paroplynové a dále plynové a spalovací.
Paroplynové elektrárny (též anglicky CCGT – combined cycle gas-turbine)
vyrábějí elektrickou energii s pomocí dvou turbín. Ve spalovací turbíně
je spalováním zemního plynu roztáčen rotor generátoru vyrábějícího
elektřinu. Přitom ovšem také vznikají horké spaliny, které se dají dále
využít. Proto je v systému zařazena ještě další turbína, tentokrát
parní. Ta je poháněna párou, která je vyrobena s použitím spalin ze
spalovací turbíny. Paroplynové elektrárny neprodukují žádné oxidy síry
a prach, oxidy dusíku jsou desetinové, emise CO2 jsou oproti stávajícím
běžným hnědouhelným blokům až o 70 % nižší.
Bezemisní a nízkoemisní zdroje by měly k roku 2040 zcela nahradit
uhelné zdroje, viz prognóza energetiky ČR do roku 2040 zde.
redakce Proelektrotechniky.cz
Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde a také zde  Přečtěte si také:
 31.8.2021 V pátek 20. srpna 2021 proběhl poslední experiment na tokamaku COMPASS,
který provozuje Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). Po
dvanácti letech ukončuje svůj provoz. V zařízení, ve kterém se testuje
řízená jaderná fúze, proběhlo za tu dobu více než 21 tisíc výbojů
vysokoteplotního plazmatu. Na jeho místě bude v nejbližších letech
vybudován zcela nový tokamak – COMPASS Upgrade se světově unikátními
parametry, který má za cíl vyřešit některé z klíčových problémů
spojených se stavbou prototypu fúzní elektrárny. 
 26.8.2021 Co když se přes elektrárnu přežene tornádo? Tak mohou
znít obavy neznalých lidí ve stínu nedávné živelné katastrofy na Jižní
Moravě. Pro bezpečnost reaktoru slouží jeho ochranná budova, která se
nazývá anglicky containment, počeštěno na kontejnment. Jak prokázala
bezpečnostní zkouška, která byla dokončena v polovině srpna 2021,
kontejnment reaktoru druhého bloku elektrárny Temelín splňuje všechna
kritéria těsnosti.
 24.8.2021 Do
roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a
Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže
Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků.
Prvním krokem v plánované transformaci je odstavení 500MW
elektrárenského uhelného bloku Mělník III, který byl dlouhou dobu
největší svého druhu v ČR. Jeho uzavřením v polovině srpna 2021 se
lokalita Mělníka a okolí mění na čistě teplárenskou.
 17.8.2021
Stav tlakové nádoby reaktoru druhého bloku
elektrárny Temelín odpovídá bezpečnostním požadavkům a očekáváním.
Takový je hlavní závěr rozsáhlých kontrol, které odborníci provedli
během odstávky druhého bloku. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na
začátku srpna 2021. V roce 2020 byla se stejným výsledkem zkontrolována
tlaková nádoba na prvním bloku Temelína.
 10.8.2021 České
teplárenství prochází velkou transformací. Jedním z kroků v tomto
procesu je instalace pěti kogeneračních jednotek v Jablonci nad Nisou,
které od konce července 2021 dodávají prostřednictvím společnosti
Jablonecká energetická teplo do bytů a elektřinu do veřejné sítě.
Kogenerační jednotky postavila a provozuje společnost ČEZ Energo z
holdingu ČEZ ESCO.
 15.7.2021 Na
začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky
vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna
na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech
odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po
hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro
výrobu bezemisní elektřiny z vody.
 7.6.2021 Ambiciózní
strategie
odklonu od uhelné energetiky v ČR by nebyla
možná bez významného přispění skupiny ČEZ, která se na domácí výrobě
elektřiny podílí téměř třemi čtvrtinami. Koncem května 2030 představila
skupina ČEZ veřejnosti svoji Vizi 2030 nazvanou Čistá Energie Zítřka, v
níž uvádí konkrétní kroky a milníky na cestě k nízkoemisní
energetice.
 4.5.2021 Moderní metody
tzv. neuronové sítě, které využívá i
umělá inteligence, zavádí ČEZ na diagnostických systémech turbín v
Jaderné elektrárně Temelín. Jejich hlavním cílem je včas předejít
nežádoucímu nárůstu chvění. V druhé polovině dubna 2021 instalovali
technici VZU Plzeň a ČEZ na prvním bloku první část z potřebných
zařízení – tři desítky tzv. galvanických oddělovačů. Úkolem těchto
zařízení je umožnit sběr vysokorychlostních dat o chvění z řídicího
systému turbíny přes speciální úložiště.
 16.4.2021 Odborníci v
Dukovanech vytvářejí v současné době první reálný 3D model
jaderné elektrárny. Výsledkem bude digitální model s detailními daty
skutečného dispozičního uspořádání. To umožní zjednodušit činnosti a
zefektivnit práci při provozu zařízení a jeho údržbě, zejména v
prostorech, které jsou za běžného provozu nepřístupné. Už na začátku
dubna 2021 model Dukovan obsahoval 3D scany 339 místností a po úplném
dokončení bude zahrnovat 1127 místností, výrobních hal a sálů.
 14.4.2021 Odborníci z
jaderné elektrárny Dukovany provedli na konci března 2021
pomocí speciálního snímacího zařízení pilotní kontrolu korozivzdorné
(nerezové) výstelky 14 metrů hluboké šachty na postamentu reaktoru
čtvrtého výrobního bloku. První takto provedené nepřímé vizuální
ověření stavu povrchu korozivzdorné nerezové výstelky poskytlo vyšší
kvalitu a míru detailu kontrolovaného zařízení, a to bez jinak nutné
přítomnosti personálu uvnitř šachty a s vyšší bezpečností jejího
provádění.
 19.2.2021 V
debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní
nároky: větrné elektrárny zaberou 530krát více místa než jaderné
elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát. O porovnání různých
bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení
výkonu se lze dočíst v analytickém článku České nukleární společnosti z
února 2021, založeném na výsledcích evropské studie beroucí jako
příklad mimo jiné Českou republiku.
|
