Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město VIII




Pozvánky na akce


Stalo se



















Nová pravidla pro prevenci katastrof v japonských jaderných elektrárnách

28.1.2013 Po jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA) zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště dodržet. Do konce ledna je tento návrh přístupný diskusi a poté bude zpracována jeho konečná verze, která bude mít účinnost právní normy. NRA má přitom dostatečnou nezávislost jak na vládě, tak na průmyslu, aby její návrhy nemohly být ovlivňovány obchodně ani politicky.

Navrhovaná opatření jsou velmi přísná a vycházejí z nedávných zkušeností. Patří mezi ně zejména to, že elektrárenské společnosti musí být schopny si poradit s vážnou nehodou po dobu jednoho týdne samy bez pomoci zvenčí, k čemuž by mohlo dojít při krizové situaci v celonárodním měřítku. Také je požadováno, aby elektrárny měly k dispozici záložní blokovou dozornu (velín) nebo aby měly vypracovanou metodu injektáže vody do roztaveného jaderného paliva, které se vylilo z reaktorové nádoby, ale zůstává v kontainmentu. Tato opatření jsou považována za celkově nejdražší.

Elektrárenské společnosti kromě toho musí mít podle těchto požadavků například dostatek záložních zdrojů elektrické energie, pokud možno mobilních, i chladicí vody. Všechny reaktory musí být kromě toho vybaveny filtroventilačním zařízením, které umožní bezpečný únik potenciálně výbušného vodíku při vážném poškození reaktoru.

Splnění požadavků NRA bude zásadní podmínkou pro oficiální povolení znovuuvedení reaktorů do provozu. O ně mohou elektrárenské společnosti žádat během letoška s tím, že k vlastnímu povolení může dojít až po uzákonění konečné verze požadavků.

Japonsko se těmito opatřeními brání následkům případné živelné pohromy, pokud by zasáhla jaderné elektrárny. Zároveň ukazuje svým obyvatelům i světu, že cestou ke zlepšení není odklon od jaderné energie, nýbrž přísná a přitom účelná jaderná bezpečnost.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto: World Nuclear News

Další informace zde

Přečtěte si také další související články z rubriky Výroba a přenos:

Strukturální změny energetiky v Německu zvyšují emise skleníkových plynů

26.3.2014 Strukturální změny v německé energetice, označované pojmem „Energiewende“, jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí (UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun skleníkových plynů. 


Cíle EU ke klimatu a energii do roku 2030: 40% snížení skleníkových plynů, 27 % obnovitelných zdrojů

24.1.2014 Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti. Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014, naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru. 


Nucené uzavření německé jaderné elektrárny bylo protiprávní

20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna 2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po státu právní cestou značné odškodnění. 


Světová jaderná energetika v roce 2013: stabilní stav a perspektivy růstu

10.1.2014 Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje, zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok, stejně jako rok 2013, začíná ve světě se 435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili o cca půl procenta vyšším. 


Fukushima: Strach škodí víc než radiace

6.9.2013 Na internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel. 


IEA: Jaderná energetika musí přidat 16 GW ročně

22.4.2013 Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila 17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu. 


Jaderná energetika zachraňuje milióny lidských životů

8.4.2013 Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech 1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní versus maximalistický odhad). 



Státy EU obhajují ekologickou důležitost jaderné energie

13.3.2013 Dvanáct států EU – Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Maďarsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie – ve svém komuniké z 12. března 2013 vyzvalo Evropskou unii k „neutralitě technologií“ při dosahování cílů ve snižování emisí skleníkových plynů a v této souvislosti zdůraznilo důležitou roli jaderné energetiky. 


WHO: Zdravotní rizika z Fukushimy jsou minimální

6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec možno objektivně vysledovat. 


EIA pro nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

24.1.2013 Ministerstvo životního prostředí vydalo na základě mezistátního procesu EIA 18. ledna 2013 souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí (tzv. stanovisko EIA) s tím, že bylo stanoveno 90 podmínek nezbytných k ochraně životního prostředí ...->


Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2019 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services