Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město VI




Pozvánky na akce


Stalo se










WHO: Zdravotní rizika z Fukushimy jsou minimální

6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec možno objektivně vysledovat. 

Tým odborníků WHO prováděl výzkum u množství obyvatel fukushimské oblasti a výsledky byly statisticky vyhodnocovány s ohledem na lineární vztah mezi vystavením osob radiaci a poškozením zdraví.

Pro veškeré obyvatelstvo této oblasti a dále ve vztahu k japonskému a světovému obyvatelstvu bylo zdravotní riziko ohodnoceno jako nízké a nepředpokládá se zvýšení výskytu rakoviny nad normální podíl. Bylo nicméně doporučeno celou situaci dále monitorovat.

Nejohroženější částí japonského obyvatelstva jsou občané 22tisícového města Namie ležícího severozápadně od evakuační zóny, kam mohl radioaktivní spad donést vítr. Tito obyvatelé zůstali ve svých domovech čtyři měsíce po nehodě. Dalšími ohroženými, s přibližně polovičním rizikem oproti Namie, byli obyvatelé sedmitisícového města Itate, kteří zde strávili rovněž čtyři měsíce po nehodě. Ozáření u obyvatel těchto dvou měst se odhaduje na cca 10–50 mSv (Sievert, značka Sv, je jednotka dávky ionizujícího záření, která má stejné biologické účinky jako 1 Gray rentgenového nebo gama záření). S využitím lineárního modelu se předpokládá možnost nárůstu vzniku nádorových onemocnění u těchto obyvatel řádově o desetiny procent až jednotlivá procenta podle typu onemocnění. WHO zároveň varovala před „infekčním strachem“ z poškození nenarozených dětí v důsledku této jaderné havárie – podle ní žádné podobné nebezpečí nehrozí.

Vědecký výbor pro účinky atomového záření OSN (UNSCEAR) zároveň loni doporučil na půdě OSN obezřetnost při modelování důsledků ozáření v případech, že jejich úroveň je srovnatelná s úrovní přirozené radiace. Podle jejich doporučení lze uvažovat o zdravotních důsledcích ozáření na obyvatelstvo při hodnotách pod 100 mSv (tedy dvojnásobku maxima po nehodě ve Fukushimě) pouze tehdy, šlo-li o náhlý výskyt ozáření a jeho hodnoty převážily statistickou nejistotu. Platí, že o jasných důsledcích poškození zdraví z ozáření lze hovořit až u hodnot nad 1000 mSv, tedy dvacetinásobku nejvyšších hodnot v okolí Fukushimy.

Kromě doporučení pro pokračování monitoringu zdraví obyvatel, započatého japonskou vládou, upozornila WHO i na psychologické účinky nehody a evakuace, které ve svém důsledku mohou rovněž mít zdravotní dopady.

redakce

ilustrační foto

Další informace zde

Přečtěte si také další související články z rubriky Výroba a přenos:

Strukturální změny energetiky v Německu zvyšují emise skleníkových plynů

26.3.2014 Strukturální změny v německé energetice, označované pojmem „Energiewende“, jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí (UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun skleníkových plynů. 


Cíle EU ke klimatu a energii do roku 2030: 40% snížení skleníkových plynů, 27 % obnovitelných zdrojů

24.1.2014 Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti. Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014, naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru. 


Nucené uzavření německé jaderné elektrárny bylo protiprávní

20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna 2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po státu právní cestou značné odškodnění. 


Světová jaderná energetika v roce 2013: stabilní stav a perspektivy růstu

10.1.2014 Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje, zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok, stejně jako rok 2013, začíná ve světě se 435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili o cca půl procenta vyšším. 


Očekávaný vývoj světové energetiky

25.10.2013 Na konferenci Trendy evropské energetiky, která proběhla 20. až 21. října 2013, představil zástupce Mezinárodní energetické agentury (IEA) obsah připravovaného přehledu „World Energy Outlook 2012“. Tento přehled shrnuje dosavadní vývoj a naznačuje další možné trendy v objemu a struktuře získávání energie ve světě. K nejzajímavějším v oblasti elektroenergetiky patří následující fakta a prognózy: 



Fukushima: Strach škodí víc než radiace

6.9.2013 Na internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel. 


Malé reaktory: významný trend v jaderné energetice

17.5.2013 Vedle reaktorů 4. generace (viz článek Reaktory 4. generace: společný výzkum ČR a USA v rubrice Výroba a přenos) jsou důležitým současným trendem v rozvoji jaderné energetiky také tzv. malé reaktory. Jejich principy a vývojové směry ukázal 15. května 2013 na odborné konferenci Očekávaný vývoj odvětví energetiky Ing. Aleš John, MBA, Generální ředitel společnosti ÚJV Řež, a. s. 





Reaktory 4. generace: společný výzkum ČR a USA

10.5.2013 Reaktory 4. generace (GEN IV) jsou oproti reaktorům dnes používaným v jaderné energetice mnohem účinnější a mohou značně zefektivnit výrobu elektrické energie. Nyní jsou ve fázi výzkumu. A protože jde o strategickou záležitost z pohledu národohospodářského i bezpečnostního, je tento výzkum sledován a podporován na úrovní vládní i mezivládní. Česká republika je v této oblasti uznávaným partnerem USA. 9. května 2013 to potvrdilo setkání v ÚJV Řež a.s. u příležitosti předání vzorku solného chladiva pro reaktory 4. generace k výzkumu v ÚJV Řež a.s. Setkání proběhlo za přítomnosti velvyslance USA, náměstků ministra průmyslu a obchodu ČR a ministra školství ČR, ředitele a vědců z hostitelské organizace a několika dalších pozvaných hostů, mezi nimiž byli i redaktoři Proelektrotechniky.cz. 


IEA: Jaderná energetika musí přidat 16 GW ročně

22.4.2013 Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila 17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu. 


Jaderná energetika zachraňuje milióny lidských životů

8.4.2013 Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech 1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní versus maximalistický odhad). 



Státy EU obhajují ekologickou důležitost jaderné energie

13.3.2013 Dvanáct států EU – Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Maďarsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Velká Británie – ve svém komuniké z 12. března 2013 vyzvalo Evropskou unii k „neutralitě technologií“ při dosahování cílů ve snižování emisí skleníkových plynů a v této souvislosti zdůraznilo důležitou roli jaderné energetiky. 


Nový vysokoteplotní reaktor pro elektřinu a vodík

7.2.2013 Projekt Next Generation Nuclear Plant (NGNP), tedy jaderná elektrárna příští generace, dostal na konci ledna finanční podporu 1 mil. USD od amerického ministerstva energetiky. Jeho předmětem je vývoj vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru (HTGR). ...->

  


Nová pravidla pro prevenci katastrof v japonských jaderných elektrárnách

28.1.2013 Po jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA) zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště dodržet. ...->



EIA pro nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

24.1.2013 Ministerstvo životního prostředí vydalo na základě mezistátního procesu EIA 18. ledna 2013 souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí (tzv. stanovisko EIA) s tím, že bylo stanoveno 90 podmínek nezbytných k ochraně životního prostředí ...->


Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services