![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Moderní technologie: energetika, elektromobilita, inteligentní budovy AMPER 2026 |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
České lithium pro průmysl i pro region: kde, jak, proč a další důležitý ústecký milník20.2.2026 Projekt těžby a zpracování lithia v Ústeckém kraji v hodnotě 42 mld. Kč může být nejvyšší investicí v historii Ústeckého kraje a jednou z nejvýznamnějších v celé České republice. Projekt se v únoru 2026 posunul do další fáze poté, co zastupitelé Ústeckého kraje schválili aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje.
Lithium, cinvaldit a jeho cínovecké ložiskoLithium je měkký a lehký stříbrně bílý kov s nejnižší atomovou hmotností ze všech kovů, jehož zásoby se nachází především v Austrálii, Chile a Argentině. Lithium se vyskytuje jen ve sloučeninách jako příměs různých hornin (rudy lithia obsahují okolo 1–6 % lithia). Tomu odpovídá i složité průmyslové získávání čistého lithia. Zjednodušeně řečeno, dochází zde nejprve k několika fyzikálně chemickým přeměnám solí tohoto kovu obsažených v horninách. Na jejich konci je zpravidla chlorid lithný, z něhož lze kovové lithium získat elektrolýzou. Jedny z nejrozsáhlejších zásob lithiové rudy v Evropě se nacházejí právě na Cínovci, z toho dvě třetiny na české straně a jedna třetina na straně německé. Lithium se zde vyskytuje ve formě rudy cinvalditu (viz foto). Jeho chemický vzorec KLiFe2+Al(AlSi3O10)(F,OH)2 – jako sloupcovité nebo destičkovité krystaly. Způsob těžbyZískávání lithia na Cínovci bude co do použité technologie zcela odlišné od povrchových uhelných dolů, které se nacházejí v Ústeckém kraji. Lithium se získává hlubinnou těžbou, veškeré práce budou probíhat několik set metrů pod povrchem. Budoucí podzemní důl má vzniknout na Cínovci, zpracovatelský závod na lithnou rudu má vyrůst v Prunéřově na místě bývalé uhelné elektrárny. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem, na který se naloží v průmyslové zóně Dukla u Újezdečku, kam ho z Cínovce dopraví moderní dopravník. Díky této technologii tak těžba nenaruší krajinu a bude ohleduplná k okolí. Na povrchu bude umístěný pouze vstupní portál, odkud povedou chodby až k ložisku a vyústění větracího systému. Projekt těžby a vlastnictví státuVětšinový podíl ve společnosti Geomet, která projekt těžby lithia připravuje, drží prostřednictvím Severočeských dolů společnost ČEZ. ČEZ je majoritně vlastněn státem, a tak poputují příjmy z lithia primárně do státního rozpočtu. Z důlní činnosti budou státu dále odváděny poplatky za vydobyté nerosty, z nichž významná část poputuje i do rozpočtů místních obcí. Přínosy projektu pro regionální ekonomikuDíky tomuto projektu může do budoucna vzniknout přibližně 4000 pracovních míst, kde mohou nalézt uplatnění například zaměstnanci současných uhelných dolů a elektráren, jejichž provoz je utlumován. Polovinu z nich zaměstná přímo Geomet a další pracovní příležitosti vzniknou v navazujícím dodavatelském řetězci. Pozitivní přínos pro region bude mít investice i při samotné výstavbě, na které se budou podílet místní firmy s lokálními zaměstnanci. Sám zpracovatelský závod přitom, jak uvedeno výše, vznikne přímo v místě, kde bude kvůli odchodu české energetiky od uhlí potřeba vytvořit nejvíce nových pracovních příležitostí. Předpokládá se, že průměrná hrubá mzda zaměstnance lithium parku bude přibližně dvojnásobná oproti současné průměrné mzdě v kraji. Jako přínos pro regionální ekonomiku se očekává celkový příjem do veřejných rozpočtů ve výši 3,2 miliardy Kč ročně. Lithium park tak má příležitost stát se technologickým srdcem Ústeckého kraje a přivede další průmysl a podniky z perspektivních sektorů včetně potřebných investic. Projekt má v neposlední řadě i další přidanou hodnotu v podobě rozvoje infrastruktury, volnočasových aktivit i vzniku navazujících pracovních míst v širším regionu v subdodavatelských a dalších aktivitách. Evropský kontextTěžba a zpracování lithia je důležitým projektem pro Českou republiku i celou Evropskou unii. V roce 2025 ho Evropská komise zařadila mezi strategické projekty v rámci nařízení o kritických surovinách, což potvrzuje klíčový význam českého ložiska v celoevropském kontextu. Evropská unie si stanovila cíl, aby do roku 2030 získávala minimálně 10 % své roční spotřeby strategických kritických surovin z těžby na svém území. Český projekt na získávání lithia může tomuto cíli výrazně napomoci. ČEZ na základě odborných analýz očekává výrazný nárůst poptávky po lithiu především v souvislosti s bateriemi do elektromobilů a pro úložiště energie z obnovitelných zdrojů. Český zdroj lithia přitom pomůže zachovat pracovní místa, automobilovou tradici i široký dodavatelský řetězec a návazné služby. Současný stav přípravyNa konci roku 2025 dokončil Geomet ve spolupráci s projektanty finální studii proveditelnosti (DFS). Finální studie proveditelnosti je komplexní dokument o několika tisících stránkách a poskytuje odpovědi na otázky technického a ekonomického charakteru týkající se stavby dolu, zpracovatelského závodu a potřebné infrastruktury. Studie potvrdila, že důl na Cínovci a zpracovatelský závod v Prunéřově jsou realizovatelné a neidentifikovala technologické překážky pro jejich výstavbu a provoz. Geomet také odeslal ministerstvu životního prostředí dokumentaci k procesu EIA, který posoudí možné vlivy těžby a zpracování lithia na okolí a stanoví případná opatření k jejich minimalizaci. Výstupy ze studie i podaná Dokumentace EIA budou v nejbližší době sloužit akcionářům Geometu jako podklad pro rozhodování o realizaci a financování další etapy projektu. Aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého krajeAktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, zmíněná v úvodu tohoto článku, vymezuje plochy a koridory pro budoucí výstavbu zpracovatelského závodu, portálu do hlubinného dolu nebo dopravního koridoru. Jde o jedno z významných povolení, které lithium park potřebuje získat. Projekt se díky němu posouvá do další fáze. redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ Foto: ČEZ
|
|
Naše tipy |











|
Copyright © 2012 – 2026 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |