Vesmírné technologie
 23.10.2024 Okolí naší planety je velmi živé. V současnosti známe více než 35 tisíc
asteroidů, jejichž dráhy vedou kolem Země tak blízko, že má smysl jim
věnovat pozornost. Mise ESA Hera je součástí mezinárodní snahy
odpovědět na základní existenční otázku: jsme schopni něco podniknout v
případě, že objevíme nějaký asteroid na kolizním kurzu? 
 24.9.2024 Z
evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana) odstartovala 4.
září 2024 na raketě Vega družice Sentinel-2C systému Copernicus (viz
foto). Raketa odstartovala ve 3:50 středoevropského letního času.
Družice se od ní oddělila ve 4:48 a v 5:02 již hlásila, že je bezpečně
na oběžné dráze.
 27.5.2024 Nová mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Comet Interceptor bude
zkoumat dosud neobjevenou kometu, a má tak za cíl odhalit zásadní
poznatky o původu naší sluneční soustavy. Na sondě, která poletí do
vesmíru v roce 2029, se významně podílí inženýrskými aktivitami
brněnská společnost OHB Czechspace. Odborná veřejnost o tom byla
informována v květnu 2024.
 16.5.2024 Vesmírné technologie a astrofyzika jsou jedny z nejvíce fascinujících a
dynamicky se rozvíjejících vědních oborů. Projekt Square Kilometre
Array (SKA) představuje jeden z nejambicióznějších mezinárodních
vědeckých projektů současnosti. Tento radioteleskop, který bude po
dokončení největším svého druhu na světě, nabízí široké spektrum
příležitostí pro spolupráci mezi ČR a Jihoafrickou republikou (JAR).
 29.4.2024 Mise ESA Proba-3 prochází v dubnu 2024 kritickou
přípravou pro let dvou sond v přesné formaci. Nyní probíhá testovací
kampaň laserových prostředků mise, které provádí společně ESA, MDA a
Centre Spatial de Liège. Kampaň se koná ve firmě Redwire Space v
belgickém Kruibeke.
 11.3.2024
Observatoř ESA zahájila v únoru 2024 ze svého
pozorovacího stanoviště
1,5 miliónu kilometrů od Země sledování miliard galaxií s cílem odhalit
tajemství temné hmoty a temné energie. Observatoř Euclid je řízena týmy
ESA ze střediska ESOC (European Space Operations Centre). Ty posílají
příkazy, stahují vědecká a technická data a celkově dbají na stav a
funkčnost zařízení.
 15.2.2024 Družice VZLUSAT-2 oslavila v polovině ledna 2024 dva roky fungování na oběžné dráze. Je
jedinou družicí postavenou v České republice, která dokáže pořídit
snímky planety ve vysokém rozlišení. Družice současně dlouhodobě
monitoruje gama záblesky pocházející ze vzdáleného vesmíru, nebo
vzniklé při erupcích na Slunci.
 8.11.2023
ESA
a japonská kosmická agentura JAXA (Japanese Aerospace Exploration
Agency) se připravují na vypuštění družice EarthCARE. Půjde o významný
mezník v dálkovém průzkumu Země. O podrobnostech byla naše odborná
veřejnost informována v listopadu 2023.
 6.10.2023 Rozhodl o tom ve druhé polovině září 2023 na Ministerstvu dopravy (MD
ČR) výbor řídící Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou
Evropská kosmická agentura (ESA) poskytne vesmírným aktivitám z ČR.
Právě v rámci tohoto projektu jsou připravovány české samostatné
kosmické ambiciózní mise. Ambiciózní proto, že jde o řádově
komplexnější aktivity, než ty, co byly dosud v ČR v oblasti kosmických
aktivit realizovány.
 12.9.2023 Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation)
úspěšně přistála na povrchu Měsíce se svou výsadkovou sondou
Čandraján-3. Projekt je v rámci mezinárodní spolupráce podporován
Evropskou kosmickou agenturou (ESA), jejímž aktivním členem je i ČR.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována na přelomu srpna a září
2023.
 5.9.2023 Zní to jako úryvek ze sci-fi, a přesto je to realita. Kancelář kosmické
tříště v ESA byla 10. srpna 2023 informována 18. letkou vesmírné obrany
Spojených států, že v blízkosti vysloužilého palubního adaptéru rakety
Vega byly na oběžné dráze detekovány nové objekty. Odstranit by je měla
chystaná mise ClearSpace-1.
 21.7.2023 AMBIC (Ambicious Czech Satellite) je česká družice zaměřená na
pozorování Země z vesmíru a zasílání snímků ve vysokém rozlišení. Jejím
cílem je poskytovat pro další analýzu obrazová data státnímu sektoru
České republiky a zajistit tak nezávislost na zahraničních subjektech.
Družice ponese i technologický demonstrátor pro nouzový komunikační
kanál mezi orgány českého státu po celém světě.
 4.7.2023 Využít
plně potenciálu, který nabízí vesmír a tělesa, která se v něm pohybují,
předpokládá vědět, co se kde ve vesmíru nachází. Tomu by měl napomoci
projekt družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jehož
cílem je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na
ultrafialovou část spektra. O podrobnostech byla česká odborná
veřejnost informována na začátku července 2023.
 19.6.2023 Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 12.
června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr
HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země
úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT
spolupracoval s BD Sensors.
 9.6.2023 Letošní zima
byla druhou nejteplejší v historii Evropy. Většina jižní a západní
Evropy byla v důsledku této mimořádně suché a teplé zimy zasažena
výraznými anomáliemi z hlediska půdní vlhkosti. Ukazují to data z mise
ESA SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity), která je používána k
monitorování úrovně vlhkosti v půdě (nejen) v Evropě. Naší odborné
veřejnosti byla představena v květnu 2023.
 6.6.2023 Do vesmíru se koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová
družice, která bude demonstrovat 5G připojení příští
generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice
schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním
mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v
letadlech nebo při dalekých cestách.
 19.5.2023 První družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského
projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování
oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla
své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů
nad Zemí.
 18.5.2023 Ani vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené
banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich
řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské –
pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou
na našich stránkách průběžně sledujeme.
 28.4.2023
Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy
Moons Explorer) bude
Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř
pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé
podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space
Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE
zaměří právě
na měsíc Ganymedes.
 26.4.2023 Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons
Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací
kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí. Cílem mise JUICE je prostřednictvím studia
Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční
soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části Sluneční soustavy.
Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří
velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a Europa.
 21.4.2023 Dne
14. dubna 2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila
svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy
moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický
průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku
níže)
je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe
porozumět procesům ve Sluneční soustavě.
 28.3.2023 I
vesmírné družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako
všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené
mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA
projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné
dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká
odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023.
 21.2.2023 Vývoj
historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním
pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční
sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její
přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a
kosmonautiky.
 14.2.2023 Najít
a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023.
 25.1.2023
Česká společnost TOSEDA vyvinula v rámci programu
Evropské vesmírné
agentury ESA s názvem NEOSAT v letech 2017-2022 celkem čtyři typy
tepelně vodivých materiálů. Jsou určeny pro odvod nežádoucího tepla
generovaného elektronickými jednotkami nebo bateriemi, kterými jsou
osazeny satelity. S podrobnostmi byla odborná veřejnost seznámena v
lednu 2023.
 4.1.2023 Zpřesnit
klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro
družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry
 21.12.2022 Obvyklým
zdrojem energie pro vesmírné mise jsou radioizotopové
termoelektrické systémy, někdy též nazývané jaderné baterie. Jako
palivo obvykle používají izotop plutonia-238. Ten je však vyráběn pouze
v USA, kde jsou omezené zdroje, a dále v Rusku. To přirozeně vyvolává
potřebu alternativních řešení. Jako velmi efektivní se jeví využití
izotopu americia-241. V polovině prosince 2022 jej prezentovaly dvě
britské instituce: vesmírná agentura UK Space Agency a jaderný výzkumný
ústav the National Nuclear Laboratory (NNL).
 14.12.2022 Na oběžné
dráze kolem Země dnes obíhá cca 6000 satelitů, z nichž však
jen kolem 40 % jsou v provozu. Ostatní představují takříkajíc vesmírný
odpad. Ten znamená nebezpečí pro kosmické lodi, která následně musí
provádět tisíce manévrů, aby se vyhnuly srážce. Pomocí s „úklidem“
tohoto vesmírného odpadu by mohl robot, vyvinutý primárně pro potřeby
výzkumu jaderné fúze. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem
prosince 2022.
 11.10.2022 Robotické
technologie, které se uplatňují především v odvětví
průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných
misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou
využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k
vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně
přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října
2022.
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 30.8.2022 Podpora
využití kosmických technologií v pozemním sektoru patří mezi
priority Evropské kosmické agentury (ESA). Součástí aktivit projektu
ESA Technology Broker, který se o komercionalizaci kosmických
technologií v rámci Technologického centra zasazuje, je také podpora
firem, které se rozhodnou tyto technologie aplikovat pro vývoj, inovaci
nebo zvýšení konkurenceschopnosti svých produktů.
 5.8.2022 Hledat
v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem EU je
dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
 29.4.2016 Koncem
dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia
Space (společný podnik mezi firmami Thales and Finmeccanica a
jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné
telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního
výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní
stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost
pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely.
 10.3.2013 Družice
GOCE (Gravity field and steady-state
Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA,
jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země.
Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca
270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování
výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato
družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011.
Toto zjištění znamená průlom v seismologii
 8.1.2013 Koncem
roku 2012 ukončila svoji misi družice
CryoSat, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA na oběžnou dráhu v
roce 2010. Družice CryoSat byla vyvinuta k tomu, aby měřila tloušťku
polárních ledovců a sklon povrchu pevninských ledovců v Antarktidě,
Grónsku a v horských oblastech. ...->
|
