![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Na co dát pozor při výběru dodavatele fotovoltaiky? |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Ad Candela 2013: Příležitosti a rizika veřejného osvětlení
• veřejné osvětlení slouží pro ochranu bezpečnosti zaměstnanců obce na pozemních komunikacích, • obec vlastní veřejné osvětlení umístěné na dálnicích a silnicích v zastavěné části obce (s výjimkou místních komunikací). Dodržování technických norem obecně není povinné ze zákona, ledaže by se na ně konkrétní právní norma přímo odkazovala. Pro případ řešení případných soudních sporů o náhradu škody je to však žádoucí. Obec jako kterýkoliv občan či organizace má kromě toho povinnost předcházet škodám, čili svým osvětlením nesmí ohrožovat ostatní (například oslňovat řidiče). Z technického a finančního pohledu byli účastníci seznámeni s aktuálním vývojem svítidel pro veřejné osvětlení. Zároveň byli varováni před snahou nepoctivých dodavatelů nabízet nerealistické úspory provozních nákladů, například přeceňováním vhodnosti LED svítidel pro veřejné osvětlení a nabízením nekvalitních produktů. Do úvah o energetické účinnosti a životnosti je totiž třeba zahrnout nejen vlastní LED světelný zdroj, ale i související optiku a napájecí zařízení. V této souvislosti bylo mimo jiné konstatováno, že LED jsou konkurenceschopné z hlediska nákladů na jeden světelný bod při příkonu do 70 W, výjimečně až 100 W, s časovým řízením osvětlení do 150 W. Při vyšších příkonech může být použití sodíkových výbojek levnější. Jak také zaznělo, významným problémem je současný zákon o veřejných zakázkách, který je zaměřený na preferenci nízkých pořizovacích cen bez ohledu na kvalitu dodávaného zboží či služeb. Ta se přitom bezprostředně promítá do jejich celoživotních nákladů. Ukazuje se, že i při relativně nízkém podílu veřejného osvětlení na veškeré spotřebě elektřiny v zemi existuje i v této oblasti významný potenciál finančních a ekologických úspor. O tom svědčí i první realizace rekonstrukce veřejného osvětlení metodou EPC (Energy Performance Contracting – financování investice z úspor garantovaných dodavatelem) i připravovaná podpora rekonstrukcí veřejného osvětlení z veřejných zdrojů spravovaných Ministerstvem životního prostředí pro plánovací období 2014 – 2020. Otevřená zůstala otázka, kdo má vlastně ze zákona povinnost na dálnicích a silnicích v zastavěné části obce veřejné osvětlení zřídit a provozovat, jestliže tyto pozemní komunikace nepatří obci. Tato otázka, která byla několikrát vyřčena, má nicméně jiný důležitý aspekt, který na letošní konferenci Candela přímo nezazněl: Veřejné osvětlení je veřejnou službou, která je občanům poskytována „zdarma“ (tedy není placena přímo uživateli, nýbrž z centralizovaných zdrojů od daňových poplatníků). Tato veřejná služba má kromě investičních a provozních výdajů i příjmovou stránku, a tou jsou sociálně ekonomické přínosy. Takovéto přínosy lze více či méně spolehlivě vyčíslit v peněžních jednotkách. Jak upozornila úvodní přednáška, má veřejné osvětlení významný vliv na bezpečnost dopravy. Omezení veřejného osvětlení v Praze v roce 1981 kvůli energetické krizi mělo za následek mj. významný nárůst dopravní nehodovosti. Při orientačním porovnání s využitím studie Centra dopravního výzkumu Brno a statistických údajů lze v této souvislosti konstatovat, že například sociálně ekonomické výdaje související s dopravními nehodami v Praze kolem roku 2005 byly srovnatelné s provozními výdaji veřejného osvětlení, možná i vyšší. Je tedy zřejmé, že výdaje na provoz veřejného osvětlení jsou v celospolečenském měřítku do značné míry kompenzovány úsporami socioekonomických výdajů dopravní nehodovosti. Problém je, že zatímco výdaje na veřejné osvětlení představují jasně definované peněžní toky konkrétní obce, související úspory socioekonomických výdajů se vracejí nepřímo, skrze úspory výdajů občanů, zdravotních a komerčních pojišťoven nebo jiných institucí. Veřejné osvětlení jakožto veřejná služba vytváří i další socioekonomické přínosy. Jestliže před sto nebo sto padesáti lety bylo veřejné osvětlení novinkou, nyní je standardem. Obec, která je má nedostatečné nebo je nemá vůbec, je jednoduše považována za zaostalou. Veřejné osvětlení, podobně jako například obsluha veřejnou dopravou, tak přispívá k atraktivitě obce pro obyvatele a jejich ekonomickou činnost. Ta se bezprostředně promítá do příjmů obce skrze daňovou soustavu, případně skrze ceny prodávaných pozemků. Problém je v tom, že vlivy působící na atraktivnost dané lokality (a s ní související mj. ceny nemovitostí) jsou natolik různorodé, že je těžké, ne-li nemožné, z nich exaktním způsobem vydělit právě vliv veřejného osvětlení. Podobně je tomu i u zmíněné dopravní obsluhy. Existují i jiné socioekonomické přínosy veřejného osvětlení, například v souvislosti s nižší kriminalitou v osvětlených lokalitách, které mají podobné vlastnosti: Je zřejmé, že tyto přínosy existují, ale je velmi obtížné je finančně vyčíslit. Lze tedy shrnout, že bez ohledu na právně vymahatelné povinnosti je provozování veřejného osvětlení při dnešním životním standardu obyvatel jednoznačně žádoucí a přínosné z pohledu marketingu obce jakožto veřejné organizace dodávající služby svým občanům. Pro stanovení socioekonomických vlivů lze v případě potřeby zadat studie odborně erudovaným institucím. V praxi však často nezbývá, než naslouchat občanům, průběžně sledovat vývoj technologií a spoléhat se na vlastní zdravý úsudek. Tento apel ostatně mnohokrát zazněl v nejrůznějších souvislostech během celé konference Candela 2013. Ing. Jakub Slavík, MBA, konzultant (viz Náš tým)
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|