Norská firma plánuje výstavbu výrobní linky na
lithium-sirné baterie s využitím českého patentu
8.10.2020
V Norsku vyroste v nejbližších letech nová továrna
na výrobu baterií o celkovém výkonu 32 GWh. Její součástí má být i
první prototypová výrobní linka na lithium-sirné baterie, které
využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu
elektrotechnologie Vysokého učení technického v Brně. Odborná veřejnost
o tom byla informována na konci září 2020.
Český patent
Baterie na principu lithium-síra představují ekologickou
variantu k současným Li-ion akumulátorům a mohou znamenat významný
posun v oblasti elektromobility.
Před dvěma lety podal Tomáš Kazda z Fakulty
elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně evropský patent
na úpravu lithium-sirných bateriových článků, které podle něj znamenají
budoucnost v oblasti uchovávání elektrické energie. Patentovaná úprava
elektrod umožnila zachovat podobný počet nabíjecích cyklů
lithium-sirných baterií, na jaký jsme zvyklí u dnes běžně dostupných
akumulátorů, ovšem s násobně vyšší kapacitou.
Výzkum na brněnské technice vznikal ve spolupráci s
norským partnerem, který nedávno informoval veřejnost o plánované
výstavbě první továrny na výrobu lithium-sirných baterií na světě.
Norská továrna na baterie a její odběratelé
Plánovaná produkce továrny by měla dosáhnout celkové
výrobní kapacity 32 GWh. Půjde o čtyři samostatné moduly o dodávce 8
GWh a práci by zde mohlo najít zhruba 2 500 zaměstnanců.
S výstavbou se začne v roce 2021 a první část výstavby
má být dokončena v roce 2024. Hlavním odběratelem by pak měly být
především evropské automobilky. V současné době jde více jak 60 %
vyrobených Li-ion akumulátorů do elektrických silničních dopravních
prostředků (viz ilustrační foto), a to nejen do elektrických
automobilů, ale i elektrických autobusů. Hlavním odběratelem je tedy
jednoznačně doprava. Začínají se také vyrábět elektrické vlaky, které
umožní dojezd na baterii v oblastech, kde už není trať elektrifikována.
Příkladem je elektrická jednotka Flirt Akku od formy Stadler.
Norský výrobce chce kromě klasických Li-ion baterií
postupně nabídnout ekologickou alternativu, proto by měl jeden z modulů
připravované továrny zahrnovat i výrobní linku nového typu baterií na
principu lithium-síra. Pokud se jejich výroba osvědčí, bude se jednat o
první podobnou výrobu na světě. Nová továrna by měla v následujících
letech vyrůst na jihu Norska, konkrétně v regionu Agder, kde bude dobře
dostupná evropským trhům.
Elektromobilita v Norsku a v ČR
Zatímco v Česku tvoří auta čistě na elektrický pohon
něco 1,3 % ze všech nově prodaných automobilů, v Norsku je jejich podíl
nejvyšší v Evropě. Zhruba 60 % aut prodaných letos na jaře v Norsku
bylo čistě na elektrický pohon.
V této souvislosti je však nutno poznamenat, že jde o
zemi s několikanásobně vyšší spotřebou elektřiny na obyvatele oproti
Česku i oproti evropskému průměru, kde téměř veškerá elektrická energie
je vyráběna z obnovitelných zdrojů, převážně ve vodních elektrárnách.
Elektřina je proto v Norsku používána jako převažující zdroj energie
pro téměř jakékoli použití.
Podpora elektromobilů zde spočívá hlavně v komplikovaném
systému daní, jimiž je zatížen nákup tradičních automobilů natolik, že
výsledná kupní cena takového automobilu včetně všech daní se nakonec
může vyrovnat srovnatelnému elektromobilu (nebo jej dokonce
předstihnout). Nákup elektromobilu je pak především otázkou ekonomické
úvahy.
O specifikách elektromobility v Norsku viz také záznam
televizní diskuse s provozovatelem tohoto portálu.
V Česku jezdí po silnicích zhruba 5 000 elektromobilů, i
zde je ovšem patrný meziroční nárůst prodeje. Odborníci očekávají, že
trh v oblasti elektromobility poroste v následující dekádě až o 1 450 %
a evropský trh s bateriemi by tak mohl dosáhnout hodnoty až 90 miliard
eur.
Vysoké
učení technické v Brně a redakce Smartcityvpraxi.cz
Ilustrační
foto © redakce Smartcityvpraxi.cz
Přečtěte si také:
11.9.2020 V situaci, kdy plavidla poháněná spalovacími motory
představují významný zdroj znečištění vodních ploch a kdy zároveň
baterie nejsou až na výjimky dostatečným zdrojem energie pro jejich
elektrický pohon, představují palivové články slibnou příležitost pro
významné zekologičtění tohoto druhu dopravy. Po ojedinělých aplikacích
v říční plavbě nebo na trajektech představil
kanadský dodavatel palivočlánkových jednotek Ballard začátkem září 2020
vůbec první komerční palivočlánkovou jednotku pro pohon lodí pod
produktovým označením FCwaveTM. ![](../sablona/vice3.gif)
3.9.2020 Hybridní
elektrické bateriové vlaky pro provoz pod trolejí i mimo trolej jsou
jednou z cest, jak zavést bezemisní provoz i na neelektrifikovaných
tratích. Provoz těchto vlaků, resp. elektrických jednotek pro přepravu
cestujících, připravuje nyní zadavatel veřejné dopravy v německé zemi
Šlesvicko-Holštýnsko NAH.SH. V srpnu 2020 byl učiněn důležitý krok k
realizaci projektu – bylo zajištěno jeho financování s využitím
soukromých zdrojů. ![](../sablona/vice3.gif)
25.2.2020 Baterie a
akumulátory jsou dnes nedílnou součástí našich životů. Bez těchto
elektrochemických zdrojů energie si dnes neumíme představit život. Jsou
všude kolem nás, v každém mobilním telefonu, ovladači k televizi i v
každém automobilu. S rozvojem elektromobility je ale slovo baterie nebo
akumulátor stále více skloňované. Zde si ukážeme, jak rozumět bateriím
a jejich efektivnímu používání v elektromobilitě, ať už jde o osobní a
nákladní elektromobily nebo o elektrické autobusy. ![](../sablona/vice3.gif)
21.2.2020
Z propagačních materiálů elektromobilů se nezřídka dočteme úctyhodné
údaje o kapacitě baterií, a následně o dojezdu vozidla na jedno nabití.
Praxe však obvykle bývá jiná. Kromě netrakční
spotřeby, což je samostatný problém, zde
zpravidla hraje důležitou roli rozdíl mezi tzv. technickým a provozním
stavem nabití (SOC z anglického „state of charge“). Nad tímto rozdílem
se v lednu 2020 ve svém článku zamýšlí odborníci z nizozemské firmy
ViriCiti, která je dodavatelem inteligentních systémů pro podporu
elektromobility. Zde z něj uvádíme některé užitečné poznatky.![](../sablona/vice3.gif)
12.2.2020 Palivočlánkové
elektrické jednotky se ukazují být funkční bezemisní alternativou pro
dieselové osobní vlaky na neelektrifikovaných regionálních tratích.
Jejich průkopníkem v sériové výrobě je typ Coradia
iLint od společnosti Alstom, jichž objednaly
německé regiony pro svoji veřejnou dopravu již celkem více než
čtyřicet. V lednu 2020 byl k jejich dodávce učiněn důležitý technický
krok: Výrobce vlaků Alstom podepsal smlouvu na dodávku trakčních
baterií pro tyto vlaky s německým dodavatelem bateriových systémů
Akasol.
![](../sablona/vice3.gif)
7.2.2020 Zní to
dramaticky,
ale je to skutečnost: I nadměrný hluk přispívá k předčasným úmrtím.
Není tudíž divu, že ve městech je hluk z dopravy ekologickým problémem
číslo dva, hned za emisemi. Jeho řešením se vážně a systematicky zabývá
také skupina Volvo se svojí dlouholetou historií výroby autobusů, která
je dnes úspěšným dodavatelem elektrických bateriových a hybridních
autobusů pro zdravý městský provoz. ![](../sablona/vice3.gif)
20.12.2019 Trakční
baterie v elektrických vozidlech, jak známo, postupně degradují – tedy
snižuje se jejich využitelná kapacita. Pokud tato kapacita klesne na
cca 70 – 80 % nebo méně, stává se jejich použití ve vozidle
neekonomickým a hlavně nepraktickým. Mohou však stále dobře posloužit
jako stacionární zásobníky energie, zejména v kombinaci s obnovitelnými
zdroji pro vyrovnávání rozdílů ve výrobě a spotřebě. Průkopníkem tohoto
využití je výrobce elektrobusů Volvo, o jehož
projektu ve švédském Göteborgu se lze dočíst v naší brožuře Příběhy chytrých pomocníků.
V prosinci 2019 byl v Göteborgu zahájen další podobný projekt a opět s
účastí Volvo. ![](../sablona/vice3.gif)
![](../sablona/zpet.png)
|