![]() |
|
![]() |
|
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Recyklace fotovoltaických panelů: ČEZ využije technologii horkých nožů11.9.2025 Kromě instalace fotovoltaických zdrojů na rozmanitých místech se skupina ČEZ stará také o recyklaci nefunkčních solárních panelů. V této souvislosti jedná o smlouvě na využití nové japonské linky společnosti Technoworld. Odborná veřejnost o tom byla informována v září 2025. Recyklace solárních panelů - Proč recyklovat Smyslem recyklace je získat zpět materiály použité pro výrobu panelů, a částečně tedy i energii vynaloženou k jejich získání z přírodních (primárních) zdrojů. Více než 60 % hmotnosti panelu tvoří sklo a 20 % snadno recyklovatelný hliník. Nejvyšší hodnotu ovšem mají některé barevné či drahé kovy – měď, a hlavně stříbro. Recyklace zpracovává i materiály ze střídačů, kabeláže nebo kovových konstrukcí. Vytříděné komponenty mohou sloužit přímo k výrobě nových panelů nebo směřují do různých odvětví jako je hutní, sklářský nebo stavební průmysl. - Složitý proces Zpracování solárních panelů není jednoduchý proces, neboť solární panel je ze své podstaty kompozitní výrobek. Znamená to, že je složený z několika vrstev různorodých materiálů, které od sebe nejsou snadno oddělitelné. Podstatou zpracování panelu tak je právě jeho rozdělení na jednotlivé materiály, které mohou být následně předány k dalšímu zpracování (např. čištění) nebo mohou být již rovnou využity jako druhotné suroviny při výrobě. Vzhledem ke svému specifickému složení nemohou být odpadní solární panely recyklovány společně s jinými elektrozařízeními. Jednotlivé technologické operace probíhají na zvláštní zpracovatelské lince konstruované výhradně pro solární panely. Recyklaci solárních panelů proto mohou provádět pouze společnosti, které disponují patřičným technologickým zázemím a mají pro tuto činnost náležité oprávnění. - Složení solárního panelu Základní složení solárního panelu ukazuje schéma na obrázku. Hmotnostně nejvýznamnější část solárního panelu tvoří krycí sklo, které je nalepeno na fólii z etylenvinylacetátu (EVA), ve které je zapouzdřena samotná fotoaktivní vrstva solárního panelu. Tato vrstva je dnes nejčastěji vyrobená z křemíkových článků a zpravidla obsahuje v určité koncentraci stříbro. Tento prvek je zde používán kvůli jeho výborné vodivosti. Jeho koncentrace se v různých typech panelů liší. Vzhledem k vysoké ceně stříbra mají výrobci panelů samozřejmě tendenci tento kov nahrazovat levnějšími alternativami. Ze spodní strany panelu pak na folii EVA přiléhá další krycí vrstva, která je vyrobena z plastu. Nejčastěji se zde pro své optimální vlastnosti používá polyvinylfluorid (Tedlar®), případně kombinovaný s vrstvami jiných plastových polymerů. EVA folie tak, laicky řečeno, slouží jako „obal“ samotné fotoaktivní vrstvy, a zároveň tvoří „lepidlo“ mezi krycím sklem panelu z jedné strany, fotoaktivní vrstvou uprostřed a plastovou krycí fólií na zadní straně panelu. U tzv. bifaciálních (oboustranných) panelů není spodní krycí vrstva tvořena plastem ale též sklem. Světlo pak k solárním článkům může pronikat z obou stran, což zvyšuje účinnost panelu. „Sendvič“ tvořený jednotlivými vrstvami je pak osazen v hliníkovém rámu a zatěsněn silikonem, aby zejména k vrstvě EVA folie nemohla pronikat vlhkost a nedocházelo k její degradaci. Konkrétní materiálové složení solárních panelů se v praxi liší podle různých typů solárních panelů. Každý výrobce zároveň používá odlišné výrobní postupy i materiály, které se navíc v čase dynamicky mění. V případě, že solární články panelu jsou křemíkové, neobsahuje solární panel žádné nebezpečné látky. - Materiály vznikající recyklací panelů Zpracováním, resp. recyklací odpadních solárních panelů, vznikají tyto jednotlivé materiály: Hliník – vzniká oddělením kovového rámu solárního panelu. Separované hliníkové profily jsou následně recyklovány v hutích, kde jsou používány společně s jinými hliníkovými odpady k výrobě nových hliníkových výrobků. Sklo – vzniká frézováním nebo jinými způsoby separace skleněné vrchní krycí vrstvy panelu. Kvůli znečištění dalšími materiály není takto vzniklý skleněný prach zcela vhodný pro další sklářskou výrobu. Odpadní sklo ze solárních panelů se tak používá například k výrobě pěnového skla (izolační materiál používaný ve stavebnictví) nebo jako plnivo do betonových směsí náhradou za jiné primární suroviny. Současně je řada projektů, které se snaží nalézt vhodnější způsoby separace skla ze solárních panelů s cílem zvýšit jeho čistotu, což by významně rozšířilo možnosti dalšího zpracování tohoto odpadního skla. Fotoaktivní vrstva – obsahuje křemíkové články a některé kovy (měď, stříbro, cín). Vrstva je obvykle separována (frézována) a předávána k chemické recyklaci (loužení) za účelem získání zejména stříbra či dalších kovů. Zároveň se hledají způsoby získávání křemíku v čisté podobě, které by umožnily jeho další použití ve výrobě. Plasty – jde především o mechanicky ochrannou zadní plastovou vrstvu Tedlar® (polyvinylfluorid) nebo fólii EVA (ethylenvinylacetát), do které jsou uzavřené solární články, případně další typy plastů (PET), které tvoří ochranné vrstvy solárního panelu. Separovaná plastová vrstva je obvykle znečištěna jinými materiály tvořící panel a není vhodná k recyklaci. Kvůli vysokému obsahu fluoru se nehodí ani pro výrobu paliva např. pro cementářské účely, nicméně jejich energetický potenciál může být využit např. v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Elektroinstalace – je tvořena kabeláží a připojovacími boxy. Tyto odpady mají povahu „klasických“ odpadních elektrozařízení. Jejich další recyklace probíhá tedy obdobně jako recyklace kabelů, resp. jiných drobných odpadních elektrozařízení. Z těchto odpadů jsou separovány kovy (ocel, měď, hliník) a plasty (PVC, PE, PP), které jsou následně předávány k recyklaci nebo využití. Recyklační linky u Technoworld Firma Technoworld provozuje dvě recyklační linky, které se liší především technologií odstraňování skleněného povrchu panelů. První zařízení je určeno pro zpracování poškozených panelů, jejichž skleněný povrch odstraňuje speciálním frézováním.
Druhá linka, nedávno dovezená „na klíč“ od japonského dodavatele, funguje v areálu firmy ve středočeských Letech (viz foto). Tato linka využívá technologii tzv. horkých nožů, ohřátých až na 300 °C, které dokážou odstranit vrchní skleněnou vrstvu vcelku bez jejího porušení. Za den tu takto recyklují několik tun vyřazených fotovoltaických panelů, roční kapacita obou linek je plánována na 5 tisíc tun. redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ Foto a obrázek © ČEZ ![]()
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|