Světloemitující diody (LED) ve
veřejném osvětlení – ano či ne?
 9.12.2020
Nástup technologie LED znamenal poměrně zásadní změnu v konstrukci
svítidel a na tuto změnu nedokázali zavedení výrobci reagovat s
dostatečnou pružností. Naopak se pootevřela dvířka pro spoustu nových
firem, které se do výroby svítidel s LED vrhly doslova po hlavě.
Problém je, že technologie LED vypadá na první pohled velice jednoduše,
bohužel na druhý pohled skrývá mnohá úskalí a k úspěšné konstrukci
těchto svítidel je nutné znát a respektovat řadu fyzikálních zákonů.
Naneštěstí prakticky všechny nové technologie přitahují „zlatokopy“,
kteří zde tuší zlatou žílu a o co méně znají fyzikální zákony, o to
lépe dovedou prodat i vysavač na samotě bez elektřiny. Díky tomu je náš
trh zaplaven LED svítidly, která vykazují zásadní konstrukční vady a
rozhodně nemohou splnit očekávání (mnohdy hodně nadsazená) uživatelů.
Chci se pokusit být v této džungli na chvíli vaším
průvodcem a pomoci
vám alespoň trochu v orientaci, především při výběru svítidel a pro
veřejné osvětlení (VO).
Důležité parametry při posuzování
svítidel veřejného osvětleníMěrný výkon
Měrný výkon je měřítkem účinnosti světelného zdroje a
svítidla, udává
se v lumenech/Watt. Je ale nutné zdůraznit, že rozhodně není měřítkem
jediným a vysoká hodnota měrného výkonu sama o sobě není zárukou
kvality svítidla. Navíc si musíme uvědomit, že je nutné rozlišit měrný
výkon použitého světelného zdroje a měrný výkon celého svítidla (který
je nižší o ztráty v optickém systému svítidla a v napájecí
elektronice). Jen pro ilustraci, bude-li mít optická soustava a
elektronický napáječ oba účinnost 90 % (což je velmi slušná hodnota),
bude výsledný světelný tok celého svítidla jen 81 % světelného toku
zdroje světla. Naprostá většina výrobců svítidel dnes uvádí jen „měrný
výkon“ a používá hodnotu měrného výkonu světelného zdroje, protože je
samozřejmě vyšší. Kvalitní LED mají dnes měrný výkon 150 až 190 lm/W,
což odpovídá měrnému výkonu svítidla 135 až 170 lm/W. Při úvaze o
měrném výkonu je na místě zmínit, že sodíkové vysokotlaké výbojky jako
hlavní konkurent LED mají měrný výkon zdroje 70 až 160 lm/W v
závislosti na příkonu. Z
porovnání měrných výkonů LED a sodíkových výbojek je zjevné, že z
hlediska účinnosti je dnes možné nahradit svítidla se sodíkovými
výbojkami svítidly s LED prakticky u všech výkonů. Tato náhrada je
výhodná i z hlediska údržby – krátký interval výměny sodíkových výbojek
a náklady s těmito výměnami spojené nejsou zanedbatelnou položkou. Obě
výhody ale platí jen v případě, že budou použita LED svítidla, která
jsou kvalitně navržena a vyrobena. U svítidel, vybíraných výhradně dle
kritéria nejnižší ceny, nikoliv z hlediska nejnižších provozních
nákladů, může být náhrada svítidel se sodíkovými výbojkami svítidly s
LED zdrojem celkově nevýhodná. Výbojková svítidla mohou být stále
vhodnou volbou v případě, kdy je soustava VO zapnutá jen po část noci a
obec má velmi omezený rozpočet. Podobně v situaci, kdy je rozvod veden
vzduchem a oblast je známa častými bouřkami, mohou škody způsobené
přepětím na LED svítidlech zcela anulovat jejich ostatní přednosti.
Fotometrie
svítidla, optické prvky
Fotometrické vlastnosti svítidla popisují, kam a s jakou
intenzitou je
směrován světelný tok zdroje. V praxi osvětlujeme komunikace lišící se
svou šířkou a hustotou provozu, z těchto parametrů vyplývá zatřídění
komunikací do jednotlivých tříd, lišících se především požadovanou
intenzitou osvětlení a její rovnoměrností. Různé třídy komunikací proto
vyžadují svítidla s různými fotometrickými vlastnostmi. Orientačním
měřítkem kvality svítidla z hlediska fotometrických vlastností je tzv.
poměrná rozteč. Toto číslo pro danou třídu komunikace udává, v jaké
rozteči mohou být umístěna svítidla při zvolené výšce stožáru, aby byly
splněny požadavky norem. Čím vyšší je tento poměr, tím větší může být
rozteč stožárů a tím nižší budou pořizovací i provozní náklady
osvětlovací soustavy. U komunikací třídy S (nejnižší třída komunikací)
se tento poměr pohybuje od 4 do 10, u vyšších tříd komunikací se
poměrná rozteč pohybuje od 3,5 do 6. Považuji za důležité upozornit, že
tento parametr je skutečně pouze orientační a nelze jím nahradit
světelně-technický projekt, který vyhodnocuje kvalitu osvětlení
výpočtem pro všechny sledované plochy. Pro takový výpočet je nezbytné
dostat od výrobce svítidla tzv. eulum data, která standardním způsobem
popisují fotometrické vlastnosti svítidla. Tato data nelze nahradit
obrázkem a schopnost poskytnout je bývá jedním z prubířských kamenů
výrobců i prodejců.
Fotometrické vlastnosti svítidla jsou určeny optickými
prvky, které
jsou u LED svítidel obvykle předsazeny před LED. Nejčastěji a
nejlevněji jsou tyto optické prvky řešeny jako výlisky z plastických
hmot, buď PMMA nebo PC (polymetylmetakrylát nebo polykarbonát) – viz
obr. 1.
Obr. 1
Předsazená optika z PMMA
Další možností provedení optiky LED svítidel pro VO jsou
složitě
tvarované reflektory, příklad viz obr. 2.
Obr. 2 Reflektorová
optika
Pokud jsou plastové optické prvky přímo vystaveny vlivu
vnějšího
prostředí, dojde po pár letech k podstatnému zhoršení jejich optických
vlastností. Důkazem jsou matné plastové kryty svítidel veřejného
osvětlení nebo kryty reflektorů na vozidlech jen pár let starých.
Konstruktéři, kteří si tento problém uvědomili (a to nejsou zdaleka
všichni), používají plastové optické prvky zakryté nejčastěji plochým
sklem, méně často pak sférickým skleněným krytem. Krytí plochým sklem
je sice výrobně jednoduché, zásadním způsobem však zhoršuje
fotometrické vlastnosti svítidla. Takto konstruovaná svítidla dosahují
nízkých hodnot poměrných roztečí a jsou principiálně nehospodárná.
Prodejci se snaží tento konstrukční nedostatek obhajovat teorií o
zamezení nežádoucího vlivu světla na noční prostředí – rušivého světla
(známého mezi laiky jako "světelné znečištění"). Vzhledem k tomu, že
LED vyzařují jen do jedné poloroviny, je tvrzení o zamezení světleného
znečistění pomocí rovného krycího skla velmi diskutabilní a platné snad
jen v případě extrémně špatně navržené optické soustavy. V každém
případě použití rovného krycího skla znamená, že je zapotřebí větší
počet svítidel. Tím pádem bude vyzářen směrem k vozovce větší světlený
tok a o to více světla se odrazí od vozovky směrem k obloze. V důsledku
svítidla s plochým sklem mohou být větším zdrojem rušivého světla, než
svítidla s vypouklým krytem. Ostatně, životní prostředí není pouze
světlo vyzářené do nebe.
Na trhu se kromě takto konstruovaných svítidel vyskytují
i výrobky,
které nejsou vybaveny žádnými optickými prvky, případně jsou opatřeny
různými nefunkčními reflektůrky (viz obr. 3, 4).
Obr. 3 Hrůza
Obr. 4 Hrůza ještě
větší
Fotometrie těchto svítidel je naprosto nevyhovující,
výsledkem je
extrémně vysoká hladina osvětlení pod svítidlem a naprostá tma již ve
vzdálenosti, odpovídající výšce sloupu. Při záměně původních
výbojkových svítidel takovýmito „výtvory“ dochází k tomu, že mezi
sloupy jsou dlouhé oblasti zcela bez osvětlení, což je podstatně
nebezpečnější, než když kdyby bylo veřejné osvětlení zhasnuto.
Nabízí se samozřejmě otázka, proč nelze vyrobit optické
prvky ze skla –
bohužel požadavky na tvar optických prvků jsou poměrně komplexní a
technologie hromadné výroby skleněných optických prvků má řadu
technických a fyzikálních omezení, která se zatím nepodařilo uspokojivě
vyřešit.
Slibnou novinkou je technologie výroby optických prvků
vstřikováním
čirého silikonu do forem. Silikon je jedna z nejstabilnějších
plastických hmot vůbec, což je dlouhodobě ověřeno při pouzdření LED
(nežloutnou ani při průchodu intenzivního světelného toku) a v
chemickém průmyslu (odolnost proti většině chemických činidel). To
znamená, že silikonové optiky je možné použít i na svítidlech pro
veřejné osvětlení bez dalších krytů. Toto je významná výhoda, protože i
nejlepší skleněný kryt svítidla pohltí 6–10 % světleného toku. Navíc je
to díky své pružnosti a poddajnosti materiál odolný proti útokům
vandalů, který zároveň přirozeně těsní prostor okolo LED (obr. 5) a
zajišťuje tak vysoké krytí svítidla. Z hlediska optiky je silikon
vynikající materiál i díky malému útlumu a možnosti tvarovat vedle sebe
partie s velmi odlišnými tloušťkami.
Obr. 5
Silikonová optika
Mechanické
provedení, chlazení, krytí
LED vyžadují na rozdíl od jiných světelných zdrojů dobrý
odvod tepla, a
pokud to není splněno, jejich doba života a měrný výkon se radikálně
snižují. V praxi se používají různé konstrukce chladičů jednak tlakově
litých z hliníkových slitin, jednak extrudovaných nebo kovaných opět ze
slitin hliníku kvůli dobré vodivosti tepla, snadnému zpracování a
přijatelně nízké ceně. Teplo se z chladičů vyzařuje do okolního
vzduchu, a protože je přestup tepla přímo úměrný ploše chladiče,
vybavují se chladiče různě uspořádanými žebry pro zvětšení této plochy.
Z praktického hlediska je výhodné upořádání žeber směrem dolů, při
uspořádání žeber směrem nahoru dochází k zanášení prostoru mezi žebry
prachem, listím a ptačím trusem, což zásadním způsobem snižuje přestup
tepla do vzduchu a způsobuje přehřátí chladiče a následně LED.
Praktické zkoušky prokázaly, že mezi účinností žeber směrovaných dolů a
nahoru není žádný rozdíl. Pro úplnost dodávám, že na trhu jsou nabízena
svítidla, která vznikla přestavbou výbojkových svítidel tak, že do
jejich těla byly vestavěny moduly s LED a samostatným chladičem. Tyto
chladiče jsou umístěny do uzavřeného prostoru svítidla, což výrazně
zhoršuje přestup tepla do okolí, a tím i chlazení LED (viz příklad na
obr. 6).
Problémem svítidel z hliníkových slitin je
elektrochemická koroze,
která vzniká na styku dvou kovů s různým elektrochemickým potenciálem
za přítomnosti vlhkosti. V praxi to znamená, že při použití například
pozinkovaného spojovacího materiálu na svítidle z hliníkové slitiny
dojde po několika letech k rozložení hliníku v okolí šroubů na bílý
prášek a není výjimkou, že svítidlo samovolně spadne. Problém je
částečně řešitelný použitím výhradně nerezového spojovacího materiálu,
který je ale podstatně dražší. Bohužel některé hliníkové slitiny pro
tlakové lití vykazují ve vnějším prostředí sklony k mezikrystalické
korozi i bez přítomnosti dílů z jiných kovů a ochrana práškovou barvou
je u takových materiálů nedostatečná. Ideálním řešení by byla svítidla
z nerezových materiálů, ale u nich je technicky komplikované vyřešit
chlazení a jsou samozřejmě poněkud dražší. Pokud se ale bavíme o
svítidlech s dobou života 20 a více let, neměla by cena být rozhodně
hlavním kritériem.
Obr. 6
Svítidlo vzniklé přestavbou z výbojkového svítidla
Svítidla pro veřejné osvětlení musí být dlouhodobě
odolná proti
vniknutí prachu a vody. Tato odolnost se udává ve stupních IP. Z
hlediska vnikání prachu je ideální krytí IP6x, které zabrání tomuto
vnikání zcela. Z hlediska krytí před vodou je teoreticky dostatečné
krytí IPx4, které zamezí průniku vody volně stékající z libovolného
směru. Za standard pro výběrové řízení bych považoval krytí alespoň
IP65, nižší krytí hrozí problémy při pravidelném mytí svítidel. Pokud
se chystáte mýt svítidla tlakovou vodou, uvědomte si, že tomu odpovídá
krytí IP69.
Použité LED,
jejich doba života
Otázka doby života LED byla zpočátku silně podceňovaná i
samotnými
výrobci a trvalo poměrně dlouho, než se sjednotila definice a metodika
zkoušek těchto parametrů. Dnes je za standard považována metoda měření
dle směrnice LM-80, výsledky měření vypadají například takto (obr. 7).
Obr.7 Výsledek
měření LED dle směrnice LM-80 (ZVĚtŠIT OBRÁZEK)
Měří se sady LED při třech různých teplotách čipu (dvě
jsou dané) a
sleduje se pokles světelného toku celé sady po dobu nejméně 6000 h. Z
takto naměřených dat se poté metodikou danou směrnicí TM-21 provádí
aproximace poklesu světelného toku, maximálně však pro dobu rovnou
šestinásobku doby měření.
Za dobu života LED se považuje doba, po jejímž uplynutí
bude LED
poskytovat 70 % původního světelného toku (odtud označení L70).
Metodika měření LM-80 tedy neřeší, kolik LED z celkové sady bude na
konci této doby svítit a hodnota zjištěná metodikou TM-21 se označuje
jako užitečný život. Výsledek aproximace vypadá například jako na obr.
8.
Pokud není dodavatel svítidla schopen výsledky testů dle
těchto směrnic
doložit, nemohu použití takového výrobku v žádném případě doporučit.
Renomovaní výrobci LED naopak na základě takto změřených hodnot
poskytují na své výrobky časovou záruku (např. 5 let) bez omezení doby
svícení.
Obr. 8 Vyhodnocení
doby života LED dle směrnice TM-21 (ZVĚtŠIT OBRÁZEK)
V současnosti se u svítidel veřejného osvětlení požívají
dva typy LED
zdrojů – nejčastěji to jsou samostatné LED (obr. 9). Samostatné LED
mají příkon omezen na 0,5–15W, takže jich musí být ve svítidle použit
větší počet. To přináší výhodu v tom smyslu, že světelný tok je
generován z větší plochy, a oko tak vnímá světelný zdroj jako méně
oslňující. Nevýhodou je, že tyto LED se obvykle řadí do série a při
poruše jedné LED zhasne celé svítidlo. Toto riziko bývá často
podceňováno, ale je poměrně závažné. Pro ilustraci uvedu příklad: Mějme
v sérii zapojeno 100 LED (běžné u svítidel větších příkonů) a každá
tato LED má střední dobu do poruchy (nezaměňovat s dobou života) 1 000
000 hodin (běžná hodnota u polovodičových součástek). Výsledná střední
doba do poruchy bude v takovém zapojení 1 000 000/100 = 10 000 hodin.
Proto je nutné u svítidel s větším počtem sériově zapojených LED
používat paralelně s LED součástky, které při poruše LED povedou
napájecí proud místo LED, a zajistí tak fungování zbývajících LED. 
Obr. 9 Samostatná LED
U svítidel pro veřejné osvětlení můžeme stále najít na
místě světelného
zdroje také sestavy LED na jedné společné podložce z teplovodivé
keramiky, tzv. Chip on Board (COB) (obr. 10). 
Obr. 10 COB
(Chip-onBoard)
Tyto COB mají některé výhody – jednoduchou montáž, lepší
přenos tepla
na chladič, celkově levnější a jednodušší konstrukci svítidla. Zásadní
nevýhodou těchto zdrojů ve svítidlech pro veřejné osvětlení je
skutečnost, že světelný tok je generován z poměrně malé plochy, a proto
tato svítidla hodně oslňují. A oslnění je jeden z parametrů svítidla,
který je velmi citlivě vnímán i laickou veřejností.
Napájecí zdroj
U svítidel pro veřejné osvětlení se obvykle veškerá
pozornost
soustředila na samotné LED, případně jejich optický systém. Napájecí
zdroj, který je pro bezchybnou funkci svítidla neméně důležitý, stojí
stranou tohoto zájmu. Tento zdroj je u LED svítidel výhradně
elektronický a je na něj kladena řada požadavků. Kromě maximální
účinnosti (která se u špičkových zdrojů pohybuje od 88 do 93 %) a
účiníku nejméně 0,95 musí takový zdroj zajistit spolehlivou funkci v
širokém rozsahu vnějších teplot (nejméně –25 až +60 °C). Samostatnou
kapitolou je pak spolehlivost těchto zdrojů – přestože je řadu let
známa metodika, jak předpovědět střední dobu života elektronického
obvodu, naprostá většina konstruktérů těchto zdrojů tuto metodiku
zjevně ignoruje. Prakticky ve všech napájecích zdrojích pro LED
svítidla je ve vstupním obvodu použit elektrolytický kondenzátor, který
je z hlediska spolehlivosti nejkritičtější součástkou a jehož kvalita
(a cena) určuje téměř všechny parametry zdroje. Renomovaní výrobci
napájecích zdrojů proto obvykle dodávají zdroje ve třech kvalitativních
třídách se střední dobou života 20 000, 50 000 a více než 100 000
hodin. Napájecí zdroje pro LED lze samozřejmě řešit i bez použití
elektrolytických kondenzátorů (používají se místo nich kondenzátory
fóliové), je to však dražší a vyžaduje to složitější obvodové řešení,
proto takové zdroje používá naprosté minimum výrobců. Takto
konstruované zdroje pak mají střední dobu života vyšší než 200 000 h.
Velmi opomíjenou otázkou je také ochrana napáječů LED
svítidel proti
přepětí, vyvolaném například úderem blesku. Na rozdíl od klasických
výbojkových svítidel jsou elektronické napáječe LED svítidel mnohem
citlivější na přepětí a je nutné se intenzivně zabývat jejich ochranou
před těmito jevy. Kromě ochrany proti poškození napájecích obvodů
přímým přepětím na napájecí lince je nutné řešit i ochranu smyček s
LED, do kterých se v případě úderu blesku v blízkosti svítidla mohou
naindukovat proudy a napětí, schopné tyto součástky spolehlivě zničit.
Bohužel i z tohoto hlediska je řada napájecích obvodů LED svítidel i
jejich konstrukce zcela nevyhovující. Za minimum považuji ochranu proti
napěťové špičce 6 kV, lepší zdroje nabízí ochranu až proti špičkám 10
kV. Doplním, že nezbytnou součástí ochrany svítidel proti přepětí je
dobré uzemnění stožárů a při použití nadzemního vedení se doporučuje co
tři sloupy použít samostatné ochrany proti přepět i na vedení.
Záruky
Otázka záruky je v případě veřejného osvětlení velice
citlivá a je
nutné ji posuzovat ze dvou aspektů – technického a právního. Z
technického hlediska je nejdelší poskytovaná záruka výrobce LED 5 let
bez omezení doby svícení, což odpovídá 43 800 h nepřetržitého provozu,
v praxi asi 10 rokům normálního provozu veřejného osvětlení v našich
zeměpisných šířkách. Výrobci svítidel, používající tyto kvalitní LED,
tak mohou s klidným svědomím poskytovat neomezenou pětiletou záruku.
Obvykle jsou jí ochotni prodloužit s tím, že za každý další rok nad
tuto záruku požadují 2 až 3 % ceny svítidla. Z čeho vychází při
stanovení záruky výrobci, používající produkty méně kvalitní, si raději
ani nedomýšlím…
Z právního hlediska je zásadní otázkou, zda bude po pěti
a více letech
na kom poskytnutou záruku vymáhat. Garážová firma, vzniklá týden před
vypsáním výběrového řízení a dovážející čínské výrobky nejnižší
kvalitativní úrovně, nebude po pěti letech pravděpodobně vůbec
existovat a záruka bude jen cárem papíru. Proto také tyto firmy bez
mrknutí oka poskytnou záruku na 10 a více let i bez navýšení ceny,
jelikož jejich jediným cílem je prodat tady a teď.
Výběrová řízení
Generel veřejného
osvětlení
Před rozhodnutím o vypsání výběrového řízení na veřejné
osvětlení by
měl být zpracován generel veřejného osvětlení obce. Cílem generelu je
popsat současný stav, provést kvalifikované zatřídění komunikací a
definovat žádoucí stav. Řada dodavatelů svítidel nabízí zpracování
tohoto generelu v ceně dodávky veřejného osvětlení, což je ale pro obec
velice nebezpečný postup. Zpracovatel generelu by měl být nezávislý na
dodavateli a spíše by měl být jeho oponentem a kontrolorem. Jinak
hrozí, že generel bude zpracován tak, aby vyhovoval dodavateli –
prakticky to například znamená nesprávné zatřídění komunikací do
nižších tříd s nižšími nároky na osvětlení. Samozřejmě pokud
zpracovatel generelu doporučí nějakého dodavatele na základě svých
dobrých zkušeností, je vhodné tohoto dodavatele při výběrovém řízení
oslovit.
Normy a
jejich plnění
Normy pro veřejné osvětlení byly vytvořeny díky
spolupráci řady
odborníků a upřímně pochybuji, že se někomu při zadávání výběrového
řízení na veřejné osvětlení podaří požadavky definovat lépe a
přehledněji. Doporučuji tedy do výběrového řízení zadat podmínku, že
dodané osvětlení bude splňovat platné normy vztahující se k veřejnému
osvětlení a dosažení těchto výsledků bude ověřeno nezávislým měřením.
Už proto, že podle právního výkladu jsou za jistých okolností uvedené
normy závazné. Osobně bych do podmínek přidal dodatek, že v případě, že
instalace tyto normy nesplní, není odběratel povinen dodávku uhradit v
plné výši. Požadavek na splnění norem je důležitý ze dvou hledisek:
– Vyloučí možnost soudních
sporů v
případě havárie nebo úrazu, které by mohly být zapříčiněny
nedostatečným osvětlením;
– Spolu s kritériem nejnižších
provozních
nákladů světelné soustavy automaticky eliminuje dodavatele nekvalitních
svítidel.
Zkušenosti
a reference
S ohledem na již popsaný stav doporučuji ve výběrovém
řízení věnovat
pozornost historii dodavatele, případně zkušenostem s realizací
podobných zakázek.
Technické
požadavky ve výběrovém
řízení
V řadě výběrových řízení se objevuje mnoho požadavků na
provedení
optické části, měrný výkon použitých LED, případně v absurdních
případech i počet a výšku chladicích žeber a barvu šroubků. Pokud
nejsou tyto parametry snahou zadavatele protlačit jako vítěze konkrétní
firmu (což většinou jsou), je definování těchto parametrů zbytečné. Za
zbytečné považuji i požadavek, že svítidla musí být výhradně v LED
provedení, protože v některých případech bude stále výhodnější použít
svítidla s vysokotlakými sodíkovými výbojkami.
Ekonomické
požadavky ve výběrovém
řízení
Naprostá většina výběrových řízení dnes má jediné
kritérium – nejnižší
pořizovací cenu. Kritérium nejnižší ceny je zcela chybné, protože vede
k pořízení těch nejméně kvalitních svítidel, obvykle také s nejvyšší
spotřebou elektrické energie. Tyto problémy víceméně automaticky řeší
kritérium nejnižších provozních nákladů celé soustavy veřejného
osvětlení za určené období (5 až 10 let) při dané ceně elektrické
energie. Hodnotitel se v takovém případě vůbec nemusí zabývat
technickými detaily svítidel (o nichž se často neshodnou ani renomovaní
odborníci) a za podmínky splnění norem hodnotí to, co jej opravdu
zajímá – ekonomický efekt rekonstrukce. K vypsání takového výběrového
řízení bych ale doporučil specializovanou firmu, která umí definovat
zadání a vyhodnotit nabídky. Věřte mi, že se taková asistence bohatě
vyplatí.
Ing.
Jakub Černoch, Osvětlení Černoch s.r.o.
Literatura:
Firemní materiály Cree
Firemní materiály Ledil
Firemní materiály Siteco
Obr. 1,
3, 4, 5, ilutrační foto © J. Černoch
Obr. 2 © Firemní
materiál (volně šířené) Siteco-Osram
Obr. 6
© Alibaba
Obr. 7, 8, 9,
10 © Firemní materiály (volně šířené) Cree Další infomace:
led-lights.cz machinery-lighting.eu
 Přečtěte si také:
 21.1.2021 Každý návrh technického zařízení je vždy výsledkem
kompromisů mezi řadou technických, ekonomických a marketingových
požadavků. Pokud bude jeden z parametrů uměle upřednostněn, povede to k
zúžení nabídky možných řešení a výsledné parametry budou obvykle horší.
To je i případ veřejného osvětlení s LED. Naprostá většina dodávek
veřejného osvětlení je vybírána na základě výběrových řízení, kde je
hlavním kritériem nejnižší cena, technické parametry svítidel jsou
druhotné. Dosavadní veřejné osvětlení v řadě obcí sloužilo více než 30
let a nelze předpokládat, že jeho obměna v budoucnu bude výrazně
častější. Proto by mělo být k výběru svítidel přistupováno s mnohem
větším důrazem na technické parametry svítidel a jejich schopnost
zajistit funkčnost po dobu desítek let. 
 4.11.2020 Promyšlená
rekonstrukce veřejného osvětlení v obcích a městech nemusí začínat
prostou výměnou výbojkových svítidel za LED svítidla jenom proto, že
dotace jsou podmíněny především imperativem úspor. Systematičtější
přístup je začínat od rekonstrukce infrastruktury.
Tímto směrem se vydala společnost Technologie hlavního města Praha,
která ověřovala tento koncept na pilotních projektech začátkem roku
2020.
 7.10.2020 Elektrická
energie je v dnešní době nezbytnou součástí našeho
soukromého i veřejného života. Spotřeba elektřiny je proto opakující se
každodenní záležitost, která navíc obvykle roste úměrně s počtem
spotřebičů i s životní úrovní obyvatel. S řešením přichází česká
společnost ENERTIG TECHNOLOGIES s.r.o.
 22.5.2020 Kybernetická
bezpečnost je výzvou pro stále se rozvíjející informační technologie a
automatizované systémy, zasahující prakticky do všech oblastí lidské
činnosti. Ve velké míře se týká technologií využívajících internet
věcí, mezi něž patří i „chytré“ osvětlení – vnitřní i vnější. Prvním
dodavatelem propojeného osvětlení, certifikovaným v
oblasti kybernetické bezpečnosti podle normy IEC 62443-4-1, se stala v
květnu 2020 společnost Signify, dříve Philips Lighting.
 27.3.2020 Více
než
miliónový Kolín nad Rýnem je jedním z německých smart cities. Čtenáři
našich stránek ho znají zejména jako město
provozující palivočlánkové autobusy. V příštích
letech zde bude ve velkém rozsahu zaváděna další inovativní
technologie: Všech 85 tisíc světelných míst ve veřejném osvětlení bude
propojeno řídicím systémem Interact City od společnosti Signify (dříve
Philips Lighting). Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu
2020.
|
