Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

Závěry o BAT v české energetice: tepelné elektrárny ČEZ budou ještě ekologičtější

23.3.2020 V srpnu 2017 schválila Evropská komise ve svém rozhodnutí č.2017/1442 tzv. Závěry o BAT (z anglického „best available techniques“ neboli nejlepší dostupné techniky). Tento dokument stanoví přísnější emisní limity, které budou muset všechna velká spalovací zařízení plnit do čtyř let od jejich schválení, tedy do srpna 2021. Závěry o BAT zároveň stanoví i přísnější požadavky na monitoring emisí znečišťujících látek, než jaké v současnosti upravuje česká legislativa. O tom, jak se těmto pravidlům přizpůsobují elektrárny skupiny ČEZ, byla veřejnost informována v březnu 2020.

Modernizace a ekologizace elektráren a tepláren ČEZ

ČEZ postupně ekologizuje elektrárny, tak aby byly co nejlépe připraveny. Instalace moderních technologií již byly či budou provedeny například na elektrárnách Ledvice, Tušimice, Prunéřov, Počerady, Dětmarovice a v teplárnách Mělník, Poříčí a Hodonín.

Současná vlna modernizace a ekologizace elektráren ČEZ navazuje na dvě předchozí. První proběhla v letech 1992 – 1998 a ČEZ tehdy odsířil 5 930 MW výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotli. Šlo tehdy o patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě. Celkem bylo do modernizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren tehdy investováno 111 mld. Kč. Druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ za více než 100 mld. Kč proběhla v letech 2008 – 2017.

Snížené emise síry, dusíku a tuhých látek

Pravidla BAT se týkají zejména emisí oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a rtuti.

Emise oxidu siřičitého díky dosavadním investicím klesly o 98 %, emise popílku (tedy tuhých znečišťujících látek) o 99 % a emise oxidu dusíku o 86 %. ČEZ plní všechny zákonné limity a připravuje se nyní pečlivě i na ty budoucí. Investice do plnění evropských limitů od roku 2021 se pohybují v horizontu 10 mld. Kč.

Emise rtuti a jejich snižování

Schválené Závěry o BAT přinášejí vedle zpřísněných limitů pro řadu dosud sledovaných látek ale také zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly. Tam bude ČEZ žádat o krátkodobé výjimky, tak aby byl vytvořen prostor pro provedení ekologizačních opatření.

Důvodem žádosti o výjimky je to, že ČEZ musel nejprve vůbec najít spolehlivou metodu kontinuálního měření rtuti a posléze i společně s externími partnery hledat a testovat technické řešení její redukce. ČEZ kvůli tomu rozběhl v předchozích letech za pomoci univerzit, a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na tento výzkumný program se pohybovaly v řádu stovek milionů korun.

Budoucí celoevropský limit pro rtuť je sedm tisícin miligramu, tedy sedm milióntin gramu v jednom metru krychlovém. To je pro jednoduchou představu částečka 10krát menší než zrnko jemně mleté soli. Nejdříve bylo nutné se naučit takto malé množství vůbec měřit, což není jednoduché a bylo nutno k tomu provést velké množství zkoušek. Následovalo testování technologií.

Problém přitom je, že neexistuje jedno řešení pro všechny elektrárny. Pro laika je, lidově řečeno, hnědé uhlí jako hnědé uhlí. Ve skutečnosti má ale každé hnědé uhlí jiný obsah síry, jiný obsah popela a jiný obsah rtuti.

Další komplikací bylo to, že nové a v praxi nevyzkoušené metody redukce rtuti se nesměly negativně projevit na dosavadních ověřených technologiích zachytávání jiných látek, což některé postupy omezilo.

Výzkumný projekt měl nakonec pozitivní výsledek. V případě elektrárny Ledvice 3 a tepláren Poříčí, Hodonín nebo Trmice tak nebude muset ČEZ o výjimky na rtuť žádat. V některých případech byla aplikována technologie dávkování aktivního uhlí, na které se rtuť váže. Nejčastěji budou využívat metodu dávkování aktivního uhlí v kombinaci s tkaninovým filtrem. V teplárně v Mělníku se nyní testuje aplikace technologie GORE. Otestované technologie však musí ČEZ jako sektorový zadavatel také pro všechny své provozy nyní vysoutěžit od dodavatelů podle zákona o zadávání veřejných zakázek, čímž se celý proces prodlouží.

Další výjimky, je-li třeba čas na realizaci

Výjimky ČEZ ze zásady využívá jen v ojedinělých případech, a to jen na co nejkratší a nezbytně nutnou dobu. Hledání způsobů spolehlivého měření a testování technologií zabralo tři ze čtyř let od schválení pravidel BAT. Samotná soutěž na dodávku technologií potrvá zhruba rok a neúspěšní uchazeči se mohou odvolat.

Není tedy možné pro všechny zdroje vše realisticky zvládnout. Navíc dodavatelské kapacity těchto nových technologií neumožňují instalovat takováto řešení na elektrárnách ČEZ okamžitě, ale je to nutné instalaci rozložit v čase, byť se ČEZ pochopitelně snaží dodávky urychlit.

Krátkodobě proto požádá ČEZ o výjimku také u limitu prachu pro Elektrárnu Tušimice (u průměrného ročního limitu 14 mg místo 10 mg a u průměrného denního limitu 14 mg místo 20 mg). Dále požádá o výjimky u emisí oxidů dusíku a síry pro Teplárnu Trmice, ve které nyní probíhá rozsáhlá ekologizace. Podobně u kotlů Elektráren Mělník 2 a 3 bude požádáno o krátkodobou výjimku z limitů dusíku pro režim záložního zdroje.

S instalací většiny ekologizačních opatření počítá ČEZ v letech 2022 a 2023 s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025.

ČEZ, redakčně upraveno

Foto © ČEZ

Další informace zde

Přečtěte si také:

Vodní elektrárny Vltavské kaskády vyrobily v roce 2019 elektřinu odpovídající spotřebě 258 000 domácností

3.3.2020 Vodní elektrárny patří k důležitým obnovitelným zdrojům elektrické energie v České republice. Významný podíl mají elektrárny tzv. Vltavské kaskády, provozované skupinou ČEZ. Ta v únoru 2020 prezentovala zajímavé výsledky této energetické soustavy v roce 2019. 

Black start: při zotavení české energetiky z případného blackoutu pomůže přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

8.11.2019 Ačkoli má Česká republika velmi robustní přenosovou síť, ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv. blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním napětí do Elektrárny Chvaletice. 

Jaderná elektrárna Temelín umí pomoci rovnováze v přenosové síti a kompenzovat nestálost obnovitelných zdrojů

18.10.2019 Úkolem jaderných elektráren je pracovat v takzvaném základním zatížení. V případě regulace, tedy snižování výkonu, přichází na řadu až poslední. Přesto ale musí být schopné pomoci ve chvíli, kdy je elektřiny v síti nárazově víc, než odpovídá spotřebě. Platí to i o výrobě elektřiny v jaderné elektrárně Temelín, jak byla v říjnu 2019 informována odborná veřejnost. 

Cvičení Safeguard Territory 2019 prověřilo bezpečnost české přenosové soustavy

6.9.2019 Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS se zapojil do cvičení Safeguard Territory 2019, které mělo za cíl prověřit připravenost zabezpečení vybraných objektů kritické infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Osmý ročník prověřovacího cvičení příslušníků Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Ostrava probíhal mimo jiné v rozvodnách Kletné, Albrechtice a Horní Životice společnosti ČEPS. O některých zajímavých podrobnostech tohoto cvičení byla odborná veřejnost informována na konci srpna 2019. 

Platforma International Phasor Data Exchange (IPDE): Česko a Slovensko spolupracují na spolehlivosti přenosových sítí

11.6.2019 Robustní přenosová síť je základem spolehlivé energetické soustavy v zemi. Dobře si to uvědomují i společnosti ČEPS a SEPS, provozovatelé přenosových soustav v České republice a na Slovensku, když na začátku června 2019 podepsaly dohodu o účasti v platformě International Phasor Data Exchange (IPDE). Jedná se o mezinárodní projekt určený k zjednodušení a zefektivnění výměny provozních dat v rámci propojených evropských přenosových soustav. 

Na mimořádné situace je česká přenosová soustava připravena

18.4.2019 Rozvodny i vedení velmi vysokého napětí společně s dalšími objekty ve správě společnosti ČEPS patří k prvkům kritické infrastruktury státu. Narušení jejich bezpečného provozu by mělo přímý dopad na zajištění spolehlivých dodávek elektrické energie nejen v ČR, ale v rámci propojených soustav také v širším evropském kontextu. Společnost ČEPS proto aktivně prověřuje svou připravenost mimořádné či krizové situace řešit. Pravidelně se účastní součinnostních cvičení ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému, Armádou ČR a krajskými samosprávami. O nedávných takovýchto cvičeních byla široká veřejnost informována začátkem dubna 2019. 

Energy Outlook: během 20 let stoupne spotřeba elektřiny o třetinu, jaderné zdroje budou stále potřeba

11.3.2019 Tradiční Energy Outlook, výhled budoucího vývoje energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP a v únoru 2019 prezentovaný Českou nukleární společností, opět rozčeřil debatu o možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jaderné energie významná. Pokud by byla snaha skutečně protlačit ambiciózní cíle na snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější. 

Zpráva Energy for Humanity: Německo je v důsledku Energiewende největším evropským producentem skleníkových plynů

21.11.2017 Německý program Energiewende, jehož charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů, vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu. 

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services