Zpráva Energy for Humanity: Německo je v důsledku
Energiewende největším evropským producentem skleníkových plynů
 21.11.2017 Německý program Energiewende, jehož charakteristickým
rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů,
vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent
skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní
organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership
Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí
roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je
důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických
změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu.
Německo se podle této zprávy podílí z 18,3 % na
celkových emisích skleníkových plynů v EU, Evropském sdružení volného
obchodu (EFTA) a Turecku, a z tohoto pohledu je jejich největším
evropským producentem. Z hlediska roční míry dekarbonizace energetiky
je na 14. místě z 23 analyzovaných zemí – dekarbonizace tedy neprobíhá
tak rychle, jak se očekávalo (ČR je pro srovnání na třetím místě). Tím,
že Německo exportuje elektrickou energii vyrobenou ve svých tepelných
elektrárnách, kromě toho podle zprávy přispívá i ke zvýšení uhlíkové
stopy v sousedních zemích.
Zpráva poukazuje na to, že evropskými energetickými
leadry v oblasti ochrany klimatu jsou země s vydatnými vodními
elektrárnami a podporou jaderné energetiky. Patří sem zejména Švýcarsko
(vodní a jaderné zdroje), Norsko (vodní zdroje) a Švédsko (vodní a
jaderné zdroje). Naproti tomu například Rakousko zhoršuje svůj vliv na
klimatické změny tím, že své vodní elektrárny, na nichž rakouská
energetika stojí (cca 70 % výroby elektřiny), zálohuje uhelnými zdroji.
Zpráva uvádí, že uvedená nelichotivá pozice Německa v
oblasti vlivu energetiky na klimatické změny je zapříčiněna rozhodnutím
zavřít jaderné zdroje. V důsledku toho je nutno nechat k síti připojený
velký výkon hnědouhelných a černouhelných elektráren, přičemž významné
změny nejsou v dohledu (blíže k tomuto problému viz též v článku
Strukturální změny energetiky v Německu zvyšují emise skleníkových
plynů). Zpráva
shrnuje, že antijaderná německá politika Energiewende namísto urychlení
dekarbonizace uzamyká německou energetiku do dlouhodobé uhlíkové
závislosti.
Zpráva se nicméně nesoustřeďuje pouze na německou
energetiku, ale zabývá se obecně vlivem energetiky v evropských zemích
na klimatické změny. V této souvislosti doporučuje – jak její název
napovídá – i zdokonalení měřítek v této oblasti, především zohlednění
zdrojů vyvážené a dovážené elektřiny v celkovém mezinárodním srovnávání
zemí.
Zpráva je ke stažení zde
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde a také
zde
 Přečtěte si také:
 29.8.2017 Ačkoli některé země, například Německo se svým programem
„Energiewende“,
ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě
tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj
nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní
agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost
více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve
světě. 
 21.8.2017 Německo si vytklo v rámci programu „Energiewende“
náročný cíl: do roku 2050 vyrábět alespoň 80 % své elektřiny z
obnovitelných zdrojů. K tomuto cíli, který se neobejde bez rozmanitých
úskalí (viz problémy s emisemi skleníkových plynů
nebo sporné
zavírání jaderných elektráren s právní dohrou) hodlají
napomoci špičkové technologie od nadnárodní společnosti ABB. Na začátku
srpna 2017 informovala ABB o dvou významných projektech, které
realizaci Energiewende významným způsobem přispějí.
 21.6.2017 Jaderná energie představuje jeden z důležitých
bezemisních zdrojů elektřiny, v řadě zemí nezastupitelných. Její
využívání je nicméně v některých zemích značně politizováno. A tak
zatímco například Polsko připravuje
svoji první jadernou elektrárnu, Německo vyhlásilo od této energie
odklon, ovšem s rozporuplnými dopady. O politizaci
jaderné energie svědčí řada případů, kdy evropské vlády uvalily na
provozovatele elektráren speciální daně. Zde si je ukážeme na příkladu
Německa, Belgie a Švédska.
 25.4.2017
Nerovnováhu mezi poptávkou po elektrické energii a
využíváním obnovitelných zdrojů často pomáhají vyrovnávat plynové
elektrárny. K výkyvům však zpravidla dochází velmi rychle. Pro stabilní
fungování dodávky elektrické energie je tak třeba průběžně udržovat
plynové zdroje v pohotovostním režimu, kdy spotřebují plyn a vodu,
ačkoli nevyrábějí elektřinu. S řešením tohoto problému přichází
společnost General Electric (GE), která v dubnu 2017 představila jako
vůbec první na světě hybridní systém, označený Hybrid Electric Gas
Turbine (Hybrid EGT).
 12.4.2017 Zatímco v Německu se jaderné elektrárny zavírají jako
údajně „nebezpečné“ (ovšem prozatím s rozporuplnými dopady), jiné země EU
včetně ČR tuto bezemisní energetiku rozvíjejí nebo dokonce provoz
jaderných elektráren zahajují. Poslední jmenovanou zemí je Polsko,
které v dubnu 2017 zahájilo práci na lokalizačních a ekologických
studiích pro svoji první jadernou elektrárnu.
 14.12.2016 Snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivých
polutantů v energetice se v současné době orientuje především na
intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie a na podporu
jaderné energetiky jako významného zdroje bezemisní elektřiny. Neměly
by však být opomíjeny ani možnosti snižování emisí u tepelných
elektráren, které nabízejí moderní technologie.
 24.6.2016
Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné
energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení
provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2
japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz
uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná
elektrárna po havárii jaderné
elektrárny Fukushima
Daiichi
v březnu 2011,
jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40
let.
 11.5.2016 Zajímavým
spojením konvenční výroby elektřiny a
inovativních technologií je dekarbonizace klasických uhelných
elektráren (tedy odstraňování oxidu uhličitého z jejich spalin) s
využitím palivových článků s tavenými uhličitany (MCFC). Tato
technologie byla úspěšně vyzkoušena v laboratorních podmínkách a
výsledky jsou natolik povzbudivé, že začátkem května 2016 podepsal
světový petrochemický a plynárenský koncern Exxon Mobil Corporation
(krátce „ExxonMobil“) dohodu s americkým výrobcem keramických
palivových článků FuelCell Energy na rozvíjení této technologie směrem
k její komercializaci.
 10.12.2015
Evropská environmentální organizace (European
Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě
ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší
v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat
o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy.
|
