Omezovač průtoku vyrobený s využitím 3D tisku: aditivní
výroba se dostává i do jaderné energetiky
5.6.2020 Aditivní výroba neboli 3D tisk se dostává stále více do
specializované produkce součástí v rozmanitých odvětvích, včetně
jaderné energetiky. Důkazem tohoto trendu je významný milník při výrobě
jaderných reaktorů: Americká energetická skupina Westinghouse Electric
Company nainstalovala v dubnu 2020 v jaderném reaktoru první součást
svého druhu vyrobenou touto technologií – omezovač průtoku (viz foto). 
Omezovač průtoku (anglicky „thimble plug“) je vyrobený z
nerezové oceli AM 316L jiné než původní AM 304 a byl instalován v
jaderné elektrárně Byron blok 1 společnosti Exelon (tlakovodní reaktor
o výkonu 1100 MWe) v Byronu ve státě Illinois.
Společnost Westinghouse využívá aditivní výrobu s
práškovým ložem, což je technika, která používá buď laserový, nebo
elektronový paprsek k roztavení práškového materiálu vrstvu po vrstvě.
Paprsek je zaměřen na průřezy definované trojrozměrným modelem, čímž
roztaví materiál a vytvoří pevnou strukturu.
Zmíněný omezovač průtoku je vůbec první součástka
vyrobená 3D tiskem na bázi fúzního práškového lože, která byla umístěna
uvnitř reaktorové nádoby komerčního reaktoru.
Používání 3D tisku podporuje, s ohledem na jeho
flexibilitu, i americký úřad pro jadernou energii.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
Westinghouse (převzato z World Nuclear News)
Další
informace zde a také
zde a také
zde
 Přečtěte si také:
 18.5.2020 Alloy 617 neboli Slitina 617 je jednoduché technické
označení pro kov, který může znamenat významný pokrok v oblasti
komercializace jaderných reaktorů IV. generace. Tento kov, vyvinutý v
Idaho National Laboratory (INL) v USA byl schválen Americkou
společností strojních inženýrů (ASME) pro zahrnutí do amerického Boiler
and Pressure Vessel Code, tedy kodexu kotlů a tlakových nádob. Je to
poprvé po 30 letech, kdy je do tohoto kodexu přidáván nový materiál.
Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem května 2020. 
 6.5.2020 Po jednání
vlády ČR z 27. 4. 2020 jsou jasné vzájemné
vztahy mezi státem a investorem nového jaderného zdroje, který by měl
po šedesáti letech provozu nahradit stávající zdroj v Dukovanech.
Ministři totiž probrali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ.
Rovněž byl dán mandát vicepremiérovi a ministru průmyslu, obchodu a
dopravy Karlu Havlíčkovi k tomu, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné
podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. V polovině letošního roku
budou podepsány smlouvy státu s investorem, na konci roku pak zahájen
tendr na dodavatele, který je v gesci společnosti ČEZ.
 25.3.2020
Zástupci evropského projektu InterFLEX prezentovali
výsledky na závěrečném setkání konsorcia v Paříži a následně i na
finálním jednání se zástupkyní Evropské komise v Bruselu letos v únoru.
Součástí projektu byla i společnost ČEZ Distribuce ze skupiny ČEZ. O
výsledcích byla odborná veřejnost informována v březnu 2020.
 8.11.2019 Ačkoli má
Česká republika velmi robustní přenosovou síť,
ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv.
blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli
přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna
od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS,
certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v
listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by
tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním
napětí do Elektrárny Chvaletice.
|
