Kogenerace na plyn místo uhlí: elektrárna Dětmarovice
podporuje plánovanou proměnu českého energetického mixu12.4.2021 Česká elektroenergetiky postupně směřuje k útlumu uhelných zdrojů, k němuž by
mělo dojít do roku 2040. Praktický průběh tohoto procesu ukazuje
příklad elektrárny Dětmarovice. Jak informoval na začátku dubna 2021
její provozovatel skupina ČEZ, na konci roku 2022 nebo nejpozději po
topné sezóně 2022-2023 budou v této elektrárně odstaveny uhelné bloky a
nahrazeny plynovými kogeneračními jednotkami. Ty umožní také pokračovat
v současných dodávkách tepla. 
Kogenerace představuje společnou výrobu elektřiny a tepla. Účinnost
přeměny energie se tím dostává nad 90 %. Znamená to finanční úsporu a
zároveň vyšší ekologičnost a omezení úniku znečišťujících látek do
ovzduší. Jako palivo je navíc využíván plyn, což je výrazně šetrnější
zdroj než uhlí.
Elektrárna Dětmarovice byla postavena v letech 1972–1976 a svým
aktuálním výkonem 600 MW (původně 800 MW) je největší klasickou
elektrárnou na území Moravskoslezského kraje a současně největším
černouhelným zdrojem na území České republiky. Její tři uhelné bloky
spalují černé uhlí, z něhož se zde vyrábí elektřina a teplo. Teplem
zásobuje elektrárna především domácnosti a firmy v Bohumíně a v Orlové.
Jako náhrada za spalování uhlí se zde počítá s vybudováním čtyř
kogeneračních jednotek o celkovém výkonu kolem 45 MW. Navržené řešení
je v souladu se strategií transformace teplárenství vyhlášenou
Ministerstvem průmyslu a obchodu v září 2020. Vzhledem k finanční
náročnosti předpokládá využití připravované provozní a investiční
podpory.
ČEZ v posledních dvou letech ukončil provoz i dalších uhelných zdrojů.
Zavřel elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončil provoz dvou bloků v
elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a
černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedl na plyn. Od
ledna firma neprovozuje ani elektrárnu Počerady a letos uzavře
hnědouhelnou elektrárnu Mělník III (500 MW).
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ
Foto © ČEZ
Další
informace zde a také
zde
 Přečtěte si také:
 5.3.2021 Podle
údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), zveřejněných
v únoru 2020, byl rok 2020 z pohledu trhu energetických služeb se
zárukou úspor (EPC) rekordní. Probíhající projekty ušetřily zákazníkům,
kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace,
elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 mil. Kč. Jedná se o největší
roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty.
 19.2.2021 V
debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní
nároky: větrné elektrárny zaberou 530krát více místa než jaderné
elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát. O porovnání různých
bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení
výkonu se lze dočíst v analytickém článku České nukleární společnosti z
února 2021, založeném na výsledcích evropské studie beroucí jako
příklad mimo jiné Českou republiku.
 17.2.2021 Zatížení
elektrizační soustavy ČR neboli okamžitá spotřeba elektřiny má
od 15. února 2021 nové historické maximum 12 226 MW. Stávající maximum
z roku 2018 tak bylo překonáno o více než 150 MW. Vysoké zatížení je
způsobeno zejména přetrvávajícím extrémně chladným počasím.
 11.2.2021 O
kombinované výrobě elektřiny a tepla, tzv. kogeneraci, se hovoří
hlavně v souvislosti s projekty veřejných služeb, jako například
nemocnice, sportovní areály apod. Nachází však nemenší uplatnění i v
průmyslu. Příkladem je společnost Mondelez, která v Opavě provozuje
továrnu na výrobu sušenek. Ve své provozovně instalovala v únoru 2021
dva teplovodní kotle a kogenerační jednotku na ohřev teplé vody.
Dodavatelem, investorem i provozovatelem projektu je společnost ČEZ
Energo ze skupiny ČEZ ESCO.
 4.2.2021 Provozovatel
přenosové soustavy, společnost ČEPS, spustil začátkem roku 2021 na
svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím
prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o
stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu.
Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
 15.1.2021 Provozovatel
české přenosové soustavy ČEPS vydal na sklonku roku 2020 své Hodnocení
zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do
roku 2040 (MAF CZ 2020). Dokument analyzuje různé směry vývoje
energetického mixu ČR, včetně variantních scénářů odklonu od uhlí nebo
vývoje obnovitelných zdrojů. V tomto článku z něj vybíráme některé
zajímavé skutečnosti.
 15.12.2020 Přečerpávací
vodní elektrárna Dalešice překonala 11. prosince 2020 v 19
hod. dosavadní největší roční výrobu elektřiny 526 939 MWh, které
dosáhli v roce 2015. Do konce roku 2020 tak vyrobí nové rekordní
množství elektrické energie z vody.
 11.11.2020 Čistá
elektřina pro další tisíce domácností, prodloužení
životnosti o další dekády, spolehlivější, bezpečnější a ekologičtější
provoz a významná úspora cenné vody – to jsou hlavní výsledky
modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí vodních elektráren Skupiny ČEZ
za posledních 15 let. Modernizovaný a odolnější vůči kybernetickým
hrozbám je také dispečink elektráren tzv. Vltavské kaskády. O
zajímavých podrobnostech této úspěšné bilance informovala skupina ČEZ
odbornou veřejnost koncem října 2020.
 7.8.2020 Přečerpávací
elektrárny slouží v energetické soustavě jako velké
baterie schopné pokrývat jednorázovou poptávku po energii. Jejich
využívání průběžně roste v souvislosti s pokračující decentralizací
energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obnovitelných
zdrojů. Odpovídá tomu i nárůst jejich provozu v meziročním i v
dlouhodobějším srovnání. O podrobnostech byla odborná veřejnost
informována v srpnu 2020.
|
