Přečtěte si:  Trh veřejných služeb: jak se neztratit v novém a spletitém prostředí




Pozvánky na akce


Stalo se





















Bateriový systém v Tušimicích spolehlivě slouží výkonové rovnováze v energetické síti

11.11.2021 Tušimický bateriový systém, který po dobu 1,5 roku testovaly společnosti ČEZ a ČEPS v rámci projektu BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci frekvence Tušimice) k poskytování služeb výkonové rovnováhy, dodává 2000 MWh regulačního výkonu měsíčně. Nyní má za sebou tři měsíce ostrého provozu, které potvrdily a rozšířily jeho přednosti prokázané už při testech. Odborná veřejnost o tom byla informována na začátku listopadu 2021.

Bateriové úložiště v Tušimicích

Služby výkonové rovnováhy – k čemu slouží bateriové úložiště

Služby výkonové rovnováhy poskytují nejčastěji výrobci elektrické energie rezervující část svého výrobního výkonu, který podle potřeby zvyšují nebo snižují, a pomáhají tak udržovat výkonovou rovnováhu v energetické soustavě v každém okamžiku. Snižující se výkon klasických zdrojů otevírá prostor pro poskytování flexibility novým technologiím, mimo jiné právě bateriovým systémům akumulace energie.

Automatická regulace frekvence je jedna ze služeb výkonové rovnováhy. Zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v elektrizační soustavě. Je přesně určena změnou výkonu elektrárenského bloku podle toho, jak se frekvence v síti vychýlí od normálu, např. 50 Hz.

Bateriová úložiště ve světě

V Evropě je aktuálně cca 500 velkých bateriových úložišť. Asi 50 % se nachází na britských ostrovech a v EU je lídrem Německo s výkonem přes 7,5 GW úložišť.

Globální výkon světových bateriových úložišť energie do roku 2040 podle odhadů vzroste více než stonásobně. V roce 2018 byla instalována úložiště na úrovni 9 GW/17 GWh, zatímco v roce 2040 to bude 1 095 GW/2 850 GWh.

Výkon velkých bateriových úložišť v USA dosáhne v roce 2023 hodnoty 12 GW, a bude tak zhruba desetinásobný ve srovnání s rokem 2019.

Průměrná účinnost bateriových systémů v USA (82 %) je vyšší než u přečerpávacích elektráren (79 %) a jen v Kalifornii by měla být letos zprovozněna úložiště o výkonu 2,5 GW.

Interiér bateriového úložiště v Tušimicích

Bateriové úložiště v Tušimicích

Tušimickou baterii charakterizují následující provozní vlastnosti:

•    12metrový kontejner obsahuje baterie o instalovaném výkonu 4 000 kW,

•    na obnovu rovnováhy frekvence v síti potřebuje baterie jen 30 vteřin,

•    baterie je schopná velmi rychlé reakce na změny frekvence: až 8 kW za 40 milisekund,

•    systém si uchová lepší schopnost reakce na nadměrné výkyvy frekvence v soustavě při provozu v užším pásmu stavu nabití (40–60 %).

Tušimická baterie je zapojena v bloku s jedním z turbogenerátorů tušimické elektrárny o výkonu 200 MW, který s akumulační jednotkou spolupracuje při koordinovaném nabíjení/vybíjení baterie.

Při poklesu frekvence sítě pod 50 Hz dodává bateriový systém energii do soustavy (vybíjí se), naopak při frekvenci vyšší než 50 Hz bateriový systém energii ze soustavy odebírá (nabíjí se). Vyzkoušen byl i režim samostatného provozu baterie v tzv. režimu stand alone.

Vysokou spolehlivost, nízkou poruchovost a schopnost rychlé reakce na odchylky frekvence doplňuje také využívání tzv. rozvojových funkcí a všechno podtrhly výborné výsledky vzešlé z provozní diagnostiky.

Testování baterie

Za půldruhého roku zkoušek v pilotním režimu tušimický velkokapacitní bateriový systém dospěl a získal potřebné formální povolení k ostrému provozu. Od začátku července funguje systém v komerčním módu a poskytuje služby výkonové rovnováhy.

První tři měsíce standardního provozu po úspěšné certifikaci baterie pro poskytování podpůrných služeb jsou hodnoceny kladně. Za tuto dobu se její využívání vyšplhalo až k hranici 99 %. Bylo ověřeno, že kromě základní funkce, tj. regulace frekvence, zvládne baterie i další služby výkonové rovnováhy.

Roční testy prokázaly, že baterie je dlouhodobě spolehlivá a je schopna stabilních dodávek služeb výkonové rovnováhy. Obstála i v závěrečné fázi testu tzv. rozvojových funkcí, při ověřování její schopnost reagovat na rychlé změny frekvence při situacích blízkých 0% nebo naopak 100% stavu baterie. A to včetně tzv. Rezervního módu, kdy omezení dodávaného výkonu při stavu blízkém vybití baterie umožní další prodloužení poskytování služby regulace frekvence.

Na nejvyšší úrovni je také řídicí systém úložiště a mechanismus přenosu dat, které díky napojení přímo na řídicí systém tušimické elektrárny odpovídají nejvyšším standardům kybernetické bezpečnosti.

Díky spolupráci se špičkovým expertem na bateriovou diagnostiku, Southwest Research Institute, jsou v ostrém provozu nepřetržitě sledovány výkonnostních charakteristiky lithium-iontových tušimických článků během cyklů nabíjení a vybíjení a analyzována kapacita a stav baterie.

Výhled do budoucna

S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů v soustavě bude narůstat i význam akumulace. Proto je současně sledován vývoj příslušné legislativy a průběžně připravovány další bateriové projekty, hlavně ve vybraných areálech klasických elektráren.

V souladu se svou vizí, kdy je v plánu zprovoznit do roku 2030 nové akumulační kapacity o výkonu 300 MW, současně ČEZ rozvíjí další bateriové projekty. Ve vybraných areálech stávajících klasických elektráren, kde se mj. počítá i s výstavbou nových solárních parků, posuzuje v současnosti technické aspekty a ekonomiku bateriových projektů. Půjde jak o nové baterie, tak i systémy sestavené z již dříve používaných akumulátorů, tzv. second-life, které mohou být znovu využity. Jejich primární využití bude opět pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Podrobnější plány budou závislé na vývoji legislativy upravující podmínky výstavby a fungování akumulačních kapacit v ČR. Předpokládá se, že od poloviny roku 2022 se ČR připojí k celoevropským platformám pro nákup regulační energie.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © ČEZ

Další informace zde

Přečtěte si také:

Velký flexibilní transformátor podpoří stabilitu energetické sítě USA

20.10.2021 Transformátory jsou důležitou součástí energetických sítí. Kromě změny napětí na požadovanou hodnotu hrají důležitou roli při zajišťování kvality elektrické energie, tedy napětí, proudu a kmitočtu včetně odpovídajícího průběhu příslušných křivek. To vše pomůže zajistit velký flexibilní transformátor, první svého druhu na světě, který byl v polovině října 2021 instalován v rozvodně energetické společnosti Cooperative Energy ve městě Columbia v americkém státě Mississippi. 


Aeroderivativní turbíny: letecké motory vyrábějící elektřinu doplňují obnovitelné zdroje

5.10.2021 Společnost General Electric (GE), světový výrobce proudových motorů pro letadla, vyrábí rovněž plynové turbíny pracující na stejném principu a vycházející z konstrukce leteckých motorů, ale sloužící jako stacionární zdroje, zejména pro výrobu elektřiny. Pro tyto turbíny se používá označení aeroderivativní. Zatím poslední dodávka čtyř těchto turbín od GE byla v září 2021 úspěšně instalována ve dvou kalifornských elektrárnách na zakázku tamního ministerstva vodních zdrojů (DWR). 


Kybernetická bezpečnost v energetice: skupina ČEZ otevřela nové integrované bezpečnostní dohledové centrum – iSOC

29.9.2021 V roce 2017 činily globální ztráty z kybernetické kriminality 1,5 mld. USD (přes 32 mld. Kč), v roce 2020 už 4,2 mld. USD (přes 90 mld. Kč). V ČR bylo v roce 2020 spácháno 8417 trestných činů v této kategorii. Bylo to o 3073, tedy o 58 %, více než v roce 2017. Přibylo útoků na nemocnice, sítě orgánů státní správy a samosprávy i větší průmyslové podniky. Tolik strohá fakta, která ilustrují celkovou nebezpečnost kybernetických útoků. 


Všech šest bloků českých jaderných elektráren běží naplno, více než 45 % výroby elektřiny v ČR je plně bezemisní

1.9.2021 Na konci srpna 2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby (netto výroba elektřina za rok 2020). 


Český tokamak COMPASS jde do důchodu, jeho následovníkem bude COMPASS Upgrade

31.8.2021 V pátek 20. srpna 2021 proběhl poslední experiment na tokamaku COMPASS, který provozuje Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). Po dvanácti letech ukončuje svůj provoz. V zařízení, ve kterém se testuje řízená jaderná fúze, proběhlo za tu dobu více než 21 tisíc výbojů vysokoteplotního plazmatu. Na jeho místě bude v nejbližších letech vybudován zcela nový tokamak – COMPASS Upgrade se světově unikátními parametry, který má za cíl vyřešit některé z klíčových problémů spojených se stavbou prototypu fúzní elektrárny. 


Elektřina a teplo pro Prahu i Střední Čechy změní zdroje energie: ČEZ zavírá Elektrárnu Mělník III

24.8.2021 Do roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků. Prvním krokem v plánované transformaci je odstavení 500MW elektrárenského uhelného bloku Mělník III, který byl dlouhou dobu největší svého druhu v ČR. Jeho uzavřením v polovině srpna 2021 se lokalita Mělníka a okolí mění na čistě teplárenskou. 


Kogenerace v Jablonci nad Nisou: teplo do bytů, elektřina do veřejné sítě

10.8.2021 České teplárenství prochází velkou transformací. Jedním z kroků v tomto procesu je instalace pěti kogeneračních jednotek v Jablonci nad Nisou, které od konce července 2021 dodávají prostřednictvím společnosti Jablonecká energetická teplo do bytů a elektřinu do veřejné sítě. Kogenerační jednotky postavila a provozuje společnost ČEZ Energo z holdingu ČEZ ESCO.


Vodní elektrárna Orlík je opět plně v provozu, světovým unikátem jsou čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami

15.7.2021 Na začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny z vody.  


HeFASTo: druhý malý reaktor českého původu a první svého druhu v Evropě

9.7.2021 V současnosti ve světě existuje více než sedm desítek konceptů malých reaktorů v různém stádiu rozpracovanosti. Výjimkou není ani ČR. Jako první uvedlo v roce 2018 Centrum výzkumu Řež svůj koncept s názvem Energy Well, který představuje návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru s nízkým výkonem kolem 20 MWt, chlazeného tekutými solemi. Na konci května 2021 přišel s druhým projektem malého reaktoru pod názvem HeFASTo. 


Digitální technologie zvýší spolehlivost elektrické distribuční sítě ČEZ

14.6.2021 ČEZ Distribuce investuje v letech 2020 – 2025 do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 mld. Kč. Investice začínají postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. Více je čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií. S podrobnostmi byla odborná veřejnost seznámena začátkem června 2021. 


Naše tipy
























Copyright © 2012 – 2022 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services