Projekt Pele: Prvním reaktorem IV. generace v USA bude
mikroreaktor pro armádní účely 21.4.2022 Americký projekt mikroreaktoru Pele se nejspíše stane prvním reaktorem
IV. generace uvedeným do provozu
v USA. Reaktor bude instalován v areálu Idaho National Laboratory (INL,
viz foto níže). Vyplývá to z rozhodnutí amerického Úřadu pro strategické
obranné schopnosti – Defense Strategic Capabilities Office (SCO),
vydaného v polovině dubna 2022. 
Projekt plynem chlazeného mikroreaktoru Pele reaguje na potřeby
amerického resortu obrany, který ročně spotřebuje 30 TWh elektrické
energie a denně téměř 40 miliónů litrů paliva. Plán na postupnou
elektrifikaci netaktických vozidel a rozvoj dalších činností náročných
na energii vedl k potřebě bezpečného, malého a přepravovatelného
jaderného reaktoru, který by nezvyšoval nároky na palivo a zároveň
podpořil kritické operace ve vzdálených a strohých podmínkách.
Mikroreaktor Pele je konstruován jako ze své povahy bezpečný (anglicky
„inherently safe“). Znamená to, že samotná jeho konstrukce brání
roztavení jádra reaktoru. U plynem chlazených reaktorů se jako chladivo
používá netečný plyn (například helium), který se nemůže stát
reaktivním. To znamená, že jakýkoliv únik chladiva by neměl dopady na
okolí.
Pele je schopný přepravy v rámci resortu obrany. Dodá elektrický výkon
1 – 5 MWe po dobu minimálně tří let.
Palivem je tzv. TRISO – z anglického „tristructural isotropic fuel“,
tedy trojitě strukturované izotropní palivo (Poznámka: „izotropní“
znamená vyzařující stejně do všech směrů). Toto palivo tvoří malé
kulovité částice oxidů uranu obalené několika vrstvami různých
uhlíkatých sloučenin. To vytvoří u každé této nepatrné částice paliva
de facto vlastní primární kontainment.
Projekt Pele je celovládní iniciativou, využívající synergie mezi
odbornostmi ministerstva energetiky (DOE), Výboru pro jadernou
regulaci, Armádní inženýrský útvar, amerického úřadu pro letectví a
kosmonautiku NASA a Amerického úřadu pro jadernou bezpečnost. Reaktor
Pele bude jediným prototypem, který bude zkoušen pouze v USA pod
dohledem ministerstva energetiky. Ministerstvo obrany (DOD) rozhodne,
zda do budoucna tuto technologii používat v normálním provozu. Může
však také sloužit jen jako průkopník pro pozdější komerční využití.
Testování ve vnějším prostředí je plánováno od roku 2024.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © INL
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 7.4.2022 V areálu Jaderné elektrárny Temelín vyčlenila společnost ČEZ speciální
prostor, kde by mohl v budoucnu vyrůst první malý modulární reaktor v
České republice. ČEZ o tomto rozhodnutí informoval koncem března 2022
americké společnosti NuScale a GE Hitachi a v poslední březnový den
2022 s ním seznámil představitele Jihočeského kraje i zástupce další
americké společnosti Holtec International. 
 18.3.2022 Společnost
ČEZ, resp. její 100% dceřiná společnost Elektrárna Dukovany
II, zahájila 17. 3. 2022 výběrové řízení na dodavatele stavby nového
jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Ministerstvo průmyslu a obchodu
udělilo k tomuto kroku souhlas poté, co bezpečnostní složky posoudily
dokumenty z předchozí fáze, tedy zapracování bezpečnostních požadavků
do poptávkové dokumentace, a ukončily bezpečnostní posouzení všech tří
uchazečů. Těmi jsou americký Westinghouse, francouzská EdF a korejská
společnost KHNP.
 5.1.2022 Těsně před
Vánoci 2021 byly zveřejněny výsledky průzkumu mezi českými
obyvateli ohledně vztahu k zdrojům energie pro výrobu elektřiny.
Průzkum provedla česká marketingová agentura IBRS a výsledky sdílela s
internetovým portálem World Nuclear News podporovaným Světovou jadernou
asociací (WNA), s nímž redakce našich portálů spolupracuje.
 7.12.2021 NuScale,
jeden z úspěšně se rozvíjejících typů malých
reaktorů, jehož vývoj
na našich stránkách průběžně sledujeme již od
roku 2014 dostal na začátku
prosince 2021 své obchodní jméno. Dále bude prezentován pod názvem
VOYGR, přičemž NuScale zůstává jako název výrobce.
 4.11.2021 Stav a
nastavení ochrany informačních systémů jaderných elektráren, ale
také povědomí zaměstnanců o významu informační a kybernetické
bezpečnosti a její dodržování, nebo soulad mezi zákonnými požadavky a
stávajícími podmínkami ve společnosti ČEZ. To je jen příklad oblastí,
na které se soustředil audit systému pro řízení informační bezpečnosti
(ISMS). Dukovany a Temelín patří mezi první jaderná zařízení na světě,
která tímto procesem úspěšně prošla v říjnu 2021.
 25.10.2021 Malé
modulární reaktory jsou důležitým rozvojovým směrem v jaderné
energetice. Jeden z konceptů tohoto energetického zařízení, malý
modulární reaktor BWRX-300 od GE Hitachi Nuclear Energy (GEH), učinil v
říjnu 2021 důležitý krok na cestě ke komercializaci: GEH a inženýrská
společnost BWXT Canada Ltd. (BWXT) podepsaly dohodu o spolupráci při
inženýringu a obstarávání s cílem podpořit konstrukci, výrobu a
komercializaci tohoto reaktoru.
 29.9.2021 V
roce 2017 činily globální ztráty z kybernetické kriminality 1,5 mld.
USD (přes 32 mld. Kč), v roce 2020 už 4,2 mld. USD (přes 90 mld. Kč). V
ČR bylo v roce 2020 spácháno 8417 trestných činů v této kategorii. Bylo
to o 3073, tedy o 58 %, více než v roce 2017. Přibylo útoků na
nemocnice, sítě orgánů státní správy a samosprávy i větší průmyslové
podniky. Tolik strohá fakta, která ilustrují celkovou nebezpečnost
kybernetických útoků.
 1.9.2021 Na konci srpna
2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové
soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s
elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných
bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby
(netto výroba elektřina za rok 2020).
 9.7.2021 V
současnosti ve světě existuje více než sedm desítek
konceptů malých reaktorů v různém stádiu rozpracovanosti. Výjimkou není
ani ČR. Jako první uvedlo v roce 2018 Centrum výzkumu Řež svůj koncept
s názvem Energy Well,
který
představuje návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru s nízkým
výkonem kolem 20 MWt, chlazeného tekutými solemi. Na konci května 2021
přišel s druhým projektem malého reaktoru pod názvem HeFASTo.
 19.2.2021 V
debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní
nároky: větrné elektrárny zaberou 530krát více místa než jaderné
elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát. O porovnání různých
bezemisních zdrojů elektrické energie z pohledu plochy na dosažení
výkonu se lze dočíst v analytickém článku České nukleární společnosti z
února 2021, založeném na výsledcích evropské studie beroucí jako
příklad mimo jiné Českou republiku.
|
