Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

Nápověda k článkům 11

Víte, jak fungují projekty PPP a EPC?

3.5.2013 V naší rubrice Zajímavé projekty se občas setkáme se zkratkami PPP (public-private partnership) a EPC (energy performance contracting). V obou případech jde o způsob financování, dodání a provozování velkého investičního celku – například automatického metra, elektrárny nebo veřejného osvětlení. Svojí podstatou se však liší. Podívejme se proto na ně blíže.

Veřejně soukromé partnerství (PPP) představuje veřejnou službu, která je financována a provozována prostřednictvím partnerství mezi veřejnou organizací a jedním nebo několika soukromými společnostmi. Projekt PPP tedy zpravidla zahrnuje investiční fázi, kdy je zařízení pro veřejnou službu (například automatické metro, dálnice nebo veřejné osvětlení) navrhováno, vyráběno, stavěno a instalováno a následně zprovozněno, a provozní fázi, kdy je zařízení provozováno a udržováno.

U některých forem PPP poskytuje potřebný kapitál soukromý investor na základě smlouvy s veřejným zadavatelem. Tento soukromý investor – koncesionář – pak na základě koncesní smlouvy dále zajišťuje požadovanou veřejnou službu. Jeho investici veřejný zadavatel postupně splácí platbami za tuto službu zohledňujícími i její kvalitu (například u veřejného osvětlení), případně udělí soukromému partnerovi právo inkasovat platby za poskytování služby přímo od uživatelů (například u automatického metra, kde je koncesionář zároveň provozovatelem).

Výše plateb koncesionáři je nastavena tak, aby se koncesionáři během stanovené doby trvání koncesní smlouvy vrátila jeho investice i s přiměřeným ziskem – hovoříme zde o platebním mechanismu koncese. Základem platebního mechanismu jsou buď tržby od uživatelů, nebo (častěji) poplatky za dostupnost služby, tedy například sjízdnost pruhů dálnice v určité délce po určitou dobu. Má-li být platební mechanismus účinný, musí zohledňovat požadovanou kvalitu dodávaných služeb a trestat její nedodržení.

Zatímco tedy při „klasickém“ způsobu zadávání má zadavatel nejprve výrazný výdaj ve formě investice a poté srovnatelně nižší výdaje na provoz, případně příjmy z tržeb, při PPP přechází investice na soukromého partnera. Veřejný zadavatel ji tudíž nepocítí, ale následně platí poplatky, v nichž se investice soukromého partnera postupně rozpouští, případně nechává soukromého partnera inkasovat příjmy. Aby byly platy za službu finančně únosné a přitom se soukromému dodavateli vrátila jeho investice, musí se rozložit do mnoha let. Provozní fáze projektu PPP proto bývá poměrně dlouhá, nejčastěji 20 až 30 let (případně jinak podle předmětu PPP).

U jiných forem se veřejný sektor spolu se soukromým partnerem bezprostředně podílí na investici a příslušnou veřejnou službu pak oba partneři dodávají prostřednictvím společného podniku.

Někdy se obě formy kombinují, tzn. projekt je financován společně veřejným a soukromým sektorem a spoluvlastníkem koncesionáře je podnik s veřejným vlastnictvím. Příkladem takového PPP je projekt metra bez strojvedoucích v italském Miláně – viz článek v rubrice Automatizace dopravy – kde spoluvlastníkem soukromého koncesionáře je milánský dopravní podnik ATM. Z čistě soukromých prostředků naproti tomu bylo financováno například prodloužení sítě londýnské automatické železnice Docklands Light Railway (viz obrázek).

Jak patrno, PPP nepředstavuje pouhý alternativní zdroj peněz, ale způsob financování a provozování infrastruktury veřejných služeb. Protože soukromý sektor zpravidla získává od bank prostředky za méně výhodných podmínek než veřejný sektor, je třeba tuto nevýhodu vyvážit efektivní organizací, manažerským know-how soukromého sektoru a vhodným rozdělením podnikatelských rizik mezi veřejného a soukromého partnera.

Projektům PPP se v České republice daří prozatím spíše na municipální a regionální úrovni, převážně u zařízení sociálních služeb (školní jídelny, sportoviště nebo veřejné osvětlení). Tím se lišíme od zahraničí, především od Velké Británie, kde tento koncept vznikl, ale i od ostatních zemí v Evropě i jinde ve světě. Zde je tento způsob pořízení veřejných služeb stále běžnější a týká se široké palety veřejných služeb – od dálnic, vysokorychlostních železnic a městských rychlodrah přes školy a sociální služby až po armádu a záchranný systém nebo vězeňství.

Projektům PPP se v mnohém podobá metoda Energy Performance Contracting (EPC). Její podstatou je financování investičních projektů energetického hospodářství – tj. zařízení na dodávku a využití energie (obvykle tepla a elektřiny) v budovách a jiných objektech – z dosažených úspor energie.

Jde tedy vlastně o dodávku na klíč. V tomto případě však náklady spojené s realizací projektu nese dodavatelská firma. Ta rovněž nese plnou zodpovědnost za vhodnou volbu použité technologie, dodávku a následný provoz. Způsoby financování projektu přitom mohou být různé – bankovní půjčkou i z jiných zdrojů.

Zákazník, u něhož se projekt EPC realizuje, pak platí dodavateli po dobu trvání projektu (obvykle 6 až 10 let) smluvně stanovené splátky, které odpovídají úspoře energie – tedy rozdílu mezi současnými náklady na energii a náklady pro realizaci projektu EPC. Po skončení projektu pak již platí jen za novou, nižší spotřebu energie.

V praxi to tedy znamená, že spotřebitel nemusí na realizaci projektu vyčleňovat žádné mimořádné finanční prostředky a na nákup energie i splátky investice po dobu trvání projektu mu stačí stejný objem financí, jaké dosud vynakládal pouze na platby dodavatelům energie. Tato metoda je proto vhodná zejména tam, kde spotřebitel nemůže jednorázově vyčlenit dostatečné množství finančních prostředků nebo nemá o podobě projektu zcela jasnou představu.

Metoda EPC je ale výhodná i pro dodavatele: Jak vidíme, hlavní roli při financování investice nehraje cena dodávaných energetických zařízení v absolutní výši, nýbrž jejich schopnost ušetřit energii. Laicky řečeno, lze tedy dodat i poměrně drahá zařízení poměrně chudému zákazníkovi vybavenému nevyhovujícím energetickým hospodářstvím, pokud mu tato zařízení významně uspoří provozní náklady na energii. Dodavatel na druhou stranu nese riziko, že dodaná zařízení skutečně přinesou předpokládané úspory.

Ačkoliv EPC nese mnohé znaky PPP, nejedná se nutně o provozování veřejné infrastruktury. Zákazníkem totiž může být veřejná organizace (jako např. Národní divadlo v Praze nebo mnohé nemocnice a školy), ale i soukromá firma (příkladem může být EPC u výrobce zdravotnického materiálu Vulkan).

Ing. Jakub Slavík, MBA

Ilustrační foto: redakce

Přečtěte si také:

Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy: Zpráva z konferencí Smart city v praxi IX a Efektivní elektromobilita v organizacích IV

21.3.2024 Ve dnech 19. a 20. 3. proběhly, opět jako doprovodný program veletrhu AMPER, v areálu brněnského výstaviště dvě odborné konference pořádané provozovateli tohoto portálu: 9. ročník konference Smart city v praxi a 4. ročník konference Efektivní elektromobilita v organizacích. Konference byly zaměřeny na moderní technologie v mobilitě, energetice a dalších oblastech, včetně problematiky strategického řízení a financování. Konferencí se dohromady zúčastnilo na 130 odborníků z řad veřejných služeb, municipalit, dopravců, škol a dalších relevantních organizací.

Pozvánka na konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích

2.3.2024 Srdečně Vás zveme na konferenci „Efektivní elektromobilita v organizacích IV“, která se koná 20. března 2024 na výstavišti v Brně jako doprovodný program veletrhu AMPER 2024. Konference je určena odborné veřejnosti z řad průmyslu a ostatních relevantních organizací, správcům jejich vozového parku, městským službám, příp. dalším zájemcům o tuto problematiku, či školám. Obsah konference bude zaměřen na aktuální novinky v oblasti elektrických vozidel a dopravních systémů pro města a průmysl,   správy vozového parku, nabíjecí infrastruktury, softwarové/informační podpory a autonomní mobility a také na ekonomiku a financování elektromobility v organizacích.

Pozvánka na konferenci Smart city v praxi IX

2.3.2024 Srdečně Vás zveme na již 9. ročník konference „Smart city v praxi IX“, která se koná 19. března 2024 na výstavišti v Brně jako doprovodný program veletrhu AMPER 2024. Konference je svým obsahem zaměřena zejména na představitele municipalit a městských služeb a pokrývá širokou škálu moderních technologií a jejich uplatnění pro dosahování sociálních a ekonomických cílů měst. Program konference bude zahrnovat průřezové problémy – strategie smart city, ekonomika a rozvoj měst, nové technologie pro smart city – prezentace průmyslových partnerů konference, zahrnující nové produkty pro smart city a praktické zkušenosti z jejich aplikací, a také příklady dobré praxe ve městech a obcích.

O řízení rizik, krizovém řízení a dnešní neklidné době

19.11.2020 Nazrál čas, abychom se i my za naši konzultační firmu a naše portály vyjádřili k současnému dění plnému vládních veletočů, nečekaných zvratů i existenčních starostí, to vše ve jménu veřejného zdraví. Nemíníme si tu takříkajíc hrát na chytré – budeme se držet své odbornosti manažerských poradců, k níž patří i řízení rizik a krizové řízení. Chceme pouze čtenářům ukázat, z čeho vycházíme a jaké jsou naše závěry, založené na veřejně dostupných informacích a našich nejlepších znalostech a zkušenostech.

Chytrá města a inovativní technologie se rozvíjejí i v obtížných podmínkách

Zpráva z konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH

27.9.2020 Dne 25. 9. 2020 proběhla v Kongresovém sále výstaviště PVA EXPO sdružená konference Smart city v praxi V – Smart city FOR ARCH. V podmínkách neustále se měnících protiepidemických opatření se konference zúčastnilo osobně celkem 60 odborníků zejména z měst, městských služeb a univerzit. Dalších 302 účastníků sledovalo konferenci v přímém přenosu na YouTube. Mezi nimi byli i kolegové z Mosambiku, bývalí studenti českých univerzit, kteří mají zájem o uplatnění konceptu smart city a moderních technologií v podmínkách metropole Maputo, byť jsou v mnohém odlišné od těch českých.

200 tisíc unikátních čtenářů: důležitý milník portálu Proelektrotechniky.cz

31.7.2020 V létě 2020, po zhruba sedmi a půl letech svého provozu, překročil náš portál www.proelektrotechniky.cz důležitý milník: Jeho čtenost od počátku své existence dosáhla 200 tisíc unikátních čtenářů. Je to snad příležitost k malému letnímu zamyšlení.

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). 

Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. Více o knize zde 

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services