Přečtěte si: Volné vstupenky na veletrh CZECHBUS ZDE |
|
|
„Zelené“ taháky pro středoškoláky (i dospělé) 6Víte, jak funguje výroba elektřiny z gejzírů a z moře?25.1.2013 Kromě výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách, popsaných v samostatném „taháku“, existují ve světě i jiné způsoby ekologického využití vody k výrobě elektřiny. Používají se v přírodních podmínkách, které se v ČR nevyskytují. Některé z nich jsou teprve ve stadiu úvah a výzkumů. Student či odborník na elektrickou energii se však s nimi může setkat v zahraničí nebo se o nich dočíst v odborné literatuře, proto není bez užitku se tu s nimi seznámit.Mezi tyto způsoby patří výroba elektřiny: • v geotermálních elektrárnách, • z energie přílivu, • z energie mořského příboje, • z energie mořských proudů a vln na moři. Geotermální elektrárny využívají k výrobě elektřiny tepelnou energii z nitra Země ‒ na některých místech je teplotní rozdíl i více než 55 °C na 1 km hloubky. Geotermální elektrárny se staví zejména ve vulkanicky aktivních oblastech, kde využívají k pohonu turbín horkou páru stoupající pod tlakem z gejzírů a horkých pramenů, nebo teplonosné médium, které se vtlačuje do vrtů, v hloubi země ohřívá a ohřáté vyvádí na povrch. Využití geotermální energie se tedy omezuje na ta místa, kde je jí dostatek k dispozici, například na Islandu. Jak patrno, celkový podíl geotermálních elektráren na výrobě elektřiny ve světě je velmi malý, ale na konkrétních místech může mít velký význam. Přílivové elektrárny využívají energii mořského přílivu a odlivu, který je důsledkem působení slapových sil měsíce a slunce. Na výšku přílivu a odlivu má zásadní vliv tvar pobřeží. Přílivové elektrárny jsou nejstarším a nejznámějším způsobem využívání energie moře pro výrobu elektřiny – první pocházejí z počátku 20. století. Voda přílivu a odlivu je zde přiváděna k vodní turbíně, která pohání generátor. Turbína je konstruována tak, aby mohla využívat energii vody tekoucí v obou směrech. Přílivové elektrárny jsou v provozu například ve Velké Británii, Francii a Kanadě. Jejich podíl na výrobě elektřiny není významný, energie přílivu a odlivu je nicméně považována za nadějný obnovitelný zdroj energie. Jeho využití komplikuje nepravidelnost přílivu a odlivu, proměnlivý výkon bez ohledu na potřebu elektřiny v energetické soustavě i to, že místa vhodná pro výstavbu těchto elektráren jsou často značně vzdálena od míst spotřeby produkované energie. Příbojová elektrárna využívá k pohonu sílu mořského příboje při bouřkách. Voda, podobně jako u přílivové elektrárny, protéká oběma směry a roztáčí vodní turbínu konstruovanou se zvláštním ohledem na povahu příbojových vln. Ačkoliv je síla příboje značná, využívá se jeho energie v praxi zatím jen velmi málo. Příbojové elektrárny již v praxi fungují, avšak pouze ojediněle. Stejně jako u přílivových elektráren je důvodem mimo jiné to, že v místech silného příboje se nenalézají velká města a ani se nestaví žádné velké průmyslové podniky. Energetické využití mořských proudů a mořských vln je zatím ve stadiu výzkumu a experimentů. V případě mořských proudů se uvažuje například o instalaci velkých podmořských pomaluběžných turbín o průměru přes 150 m. Energie mořských vln se předpokládá využít například pomocí plováků či pontonů, jejichž pohyb v důsledku vlnění moře by byl mechanicky nebo hydraulicky měněn na točivý a přenášen na generátor. Jiným uvažovaným řešením je vytváření umělého mořského víru, který by otáčel lopatkami turbíny. V odborné literatuře se lze čas od času setkat s dalšími úvahami o možnostech využití energie moře pro výrobu elektřiny. Vždy je přitom třeba obezřetně zvažovat jejich praktické použití s ohledem na potřebnou investici a náklady na provoz, dopady na energetickou soustavu i vedlejší účinky na životní prostředí. redakce Proelektrotechniky.cz Přečtěte si také:SeaGen-S: inovovaná turbína Siemens pro přílivovou elektrárnu3.6.2014 O elektrárně SeaGen patřící britské společnosti Marine Current Turbines Ltd., členu skupiny Siemens, jsme na našem portále psali přibližně před rokem. Tato elektrárna je v současné době jednou z mála komerčně provozovaných elektráren na světě využívajících energii mořského přílivu a odlivu (hovoří se někdy o tzv. slapových elektrárnách). Dva 600kW rotory mořské turbíny o průměru 16 m jsou umístěné na protilehlých koncích společné osy, a dávají tak celkový výkon 1,2 MW. Horns Rev 3: další dánská mořská větrná farma v přípravě10.4.2014 Dánská větrná farma Horns Rev 3 se na začátku dubna 2014 přiblížila o další krok realizaci podepsáním smlouvy provozovatele dánské přenosové sítě Energinet.dk se společností ABB na dodávku podmořského přenosového spojení. Tato větrná farma se bude nacházet v Severním moři, cca 30 km od nejzápadnějšího výběžku Jutského poloostrovaAlasehir: nová geotermální elektrárna v Turecku15.1.2014 Geotermální elektrárny jsou v povědomí naší veřejnosti spojovány především s Islandem. Je méně známo, že geotermální energie se pro výrobu elektřiny úspěšně využívá také například v Turecku, kde celkový instalovaný výkon těchto elektráren v současné době činí 300 MW. Důležitým krokem k tomuto cíli je výstavba geotermální elektrárny Alasehir Největší mořská větrná turbína na světě nyní u belgických břehů26.11.2013 V polovině listopadu 2013 byla u belgických břehů v Belwindu poblíž zátoky Ostende instalována největší mořská větrná turbína na světě. Je jí 6MW Haliade™ 150 od společnosti Alstom. Díky svému 150m rotoru (s listy o délce 73,5 m) je podle výrobce o 15 % výkonnější než dosavadní větrné turbíny instalované v pobřežních vodách. Thornton Bank: další evropská větrná farma úspěšně přifázována k přenosové síti3.10.2013 V polovině září 2013 byla přifázována ke kontinentální přenosové síti belgická větrná farma Thornton Bank patřící belgické energetické společnosti C-Power NV, a potvrdila tak praktickou životaschopnost a užitek mořských větrných farem pro kontinentální Evropu. Po první fázi se šesti větrnými turbínami o celkovém výkonu 30 MW, dočasně připojenými ke kontinentální síti, následovala druhá a třetí fáze projektu. Program ReDAPT: přílivová elektrárna na plný výkon 1 MW21.8.2013 Přílivová elektrárna britského výrobce Tidal Generation Limited (nyní součást společnosti Alstom), o níž jsme psali v článku Přílivové elektrárny: další krok k rozvoji v rubrice Obnovitelné zdroje, dosáhla na konci července 2013 plného výkonu 1 MW v provozních podmínkách. Elektrárna byla instalována v lednu 2013 a od svého připojení k přenosové síti do ní dodala již přes 10 MWh elektřiny. Elektřina z mořských vln: představení elastomerové technologie2.8.2013 Na konci července 2013 představilo projektové konsorcium EPoSil (electroactive polymers based on silicon for power generation) v laboratoři společnosti Bosch první demonstrační model získávání elektřiny z mořských vln pomocí silikonových materiálů – elastomerů. Projekt EPoSil, dotovaný německým Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum je součástí programu „chytré materiály pro inovační produkty“, potrvá do roku 2015 a má rozpočet cca 2 mil. €. Dodavatelská údržba větrných elektráren se osvědčuje16.5.213 Jak jsme již psali v článku Dodavatelská údržba – trend u velkých zařízení v rubrice Zajímavé projekty, současným trendem v údržbě velkých zařízení je přenášet odpovědnost za tuto činnost na vnější dodavatele v rámci střednědobých a dlouhodobých smluv. Příkladem toho, jak se tento koncept osvědčuje, je i prodloužení smlouvy mezi dodavatelem Siemens a americkou energetickou společností RES America na údržbu větrných elektráren z původních pěti na dalších patnáct let. Borkum: první městská mořská větrná farma ve finále18.4.2013 Borkum je větrná farma v Severním moři, budovaná ve spolupráci společnosti Trianel Windkraftwerk Borkum GmbH & Co. KG a 33 municipalit z Německa, Rakouska a Švýcarska. Hovoří se tak o první městské větrné farmě v Severním moři. Její zprovoznění, plánované koncem roku 2013, se v polovině dubna 2013 přiblížilo realizaci dodáním rozvodnyPřílivová elektrárna SeaGen: elektřina z moře pro 10 000 domácností28.3.2013 Elektrárna SeaGen patřící britské společnosti Marine Current Turbines Ltd., je v současné době jednou z mála komerčně provozovaných elektráren na světě využívajících energii mořského přílivu. Dvě 600kW mořské turbíny o průměru 16 m jsou umístěné v severoirské úžině u zátoky Strangford Lough 3 metry pod hladinou moře. Přílivové elektrárny: další krok k rozvoji31.1.2013 Energie mořského přílivu jako zdroj pro výrobu elektřiny je stále využívána spíše ojediněle. Jako u většiny obnovitelných zdrojů ani zde příroda zpravidla nerespektuje zátěžové křivky a aktuální situaci v přenosových sítích. Přesto jsou průběžně podnikány kroky, jak tuto energii co nejefektivněji zužitkovat. Jedním z nich je úspěšná instalace testovací 1MW turbíny britského výrobce Tidal Generation Limited (TGL) u Orknejských ostrovů severně od Skotska, která proběhla 24. ledna 2013 ...-> |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|