Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility |
|
|
Vysokoteplotní elektrolyzér MULTIPLHY v Rotterdamu: ČEZ je při tom14.4.2020 Vysokoteplotní elektrolýza vody je jedním z perspektivních směrů, jak získávat „čistý“ vodík pro pohon palivočlánkových vozidel i pro mnohé další účely. Je proto předmětem rozmanitých rozvojových projektů (pro její využití se uvažuje například s malými reaktory). Významným projektem v této oblasti je nyní připravovaný vysokoteplotní elektrolyzér s pracovním názvem MULTIPLHY s výkonem 2,6 MW v nizozemském Rotterdamu. Jedním z jeho realizátorů je i společnost Sunfire, v níž skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes fond Inven Capital. Odborná veřejnost o tom byla informována zkraje dubna 2020. Výroba vodíku a vysokoteplotní elektrolýza vody Celosvětově se dnes většina vodíku (cca 95 %) vyrábí s fosilních paliv (v první řadě parním reformingem zemního plynu, dále parciální oxidací nižších uhlovodíků a v poslední řadě jako vedlejší produkt při zkapalňování či zplyňování uhlí). Všechny tyto procesy jsou doprovázeny výraznými emisemi oxidů uhlíku. Je proto snaha směrovat výrobu vodíku na bezuhlíkové technologie, především elektrolýzu. Elektrolýza vody, tedy elektrochemický rozklad vody na kyslík a vodík, může probíhat jako nízkoteplotní (zde je rozkládána voda v kapalném stavu) nebo vysokoteplotní (zde je rozkládána vodní pára). Vysokoteplotní elektrolýza vody probíhá při teplotách od 700 °C do 900 °C. Při těchto teplotách není nutné používat na elektrodách platinový katalyzátor. Vysokoteplotní elektrolýza kromě toho dosahuje vysoké účinnosti oproti jiným typům elektrolýzy. To je dáno zejména tím, že část energie potřebné pro výrobu vodíku je dodána ve formě tepla, což snižuje nároky na energii elektrickou. Celý proces je tedy oproti nízkoteplotní elektrolýze mnohem efektivnější, je-li k dispozici vyhovující zdroj tepelné energie. Vysokoteplotní elektrolyzér MULTIPLHY Vysokoteplotní elektrolyzér s pracovním názvem MULTIPLHY s výkonem 2,6 MW bude prvním více megawattovým zařízením svého druhu na světě. Vznikne v areálu rafinérie obnovitelných paliv finské společnosti Neste v Rotterdamu, která vyrobený vodík využije přímo v provozu. Vybudování elektrolyzéru probíhá v režii německé clean-tech společnosti Sunfire, do níž ČEZ prostřednictvím svého fondu Inven Capital investoval před 5 lety. Výstavba začne v roce 2021, výroba by se měla spustit do poloviny roku 2022. Součástí napojeného výzkumu a vývoje bude možnost do budoucna výkon elektrolyzéru navýšit až na 100 MW. Kromě Sunfire a finské společnosti Neste, zaměřené na obnovitelné výrobky, se na projektu podílí rovněž francouzská energetická společnost Engie a lucemburská inženýringová společnost Paul Wurth. Vše zastřešuje francouzská veřejná výzkumná organizace CEA, která se zaměřuje mimo jiné na koordinaci mezinárodních projektů v oblasti čistých technologií. Projekt výstavby elektrolyzéru MULTIPLHY získal 6,9 mil. € (přes 190 mil. Kč) z fondů evropského programu na podporu palivových článků a vodíku (FCH 2-JU) v rámci programu Horizon 2020. Další finance poskytly Francie, Německo, Finsko a Lucembursko. Celková hodnota projektu MULTIPHLY činí přibližně 10 mil. €. Cíle Evropské unie v oblasti uhlíkové neutrality představují obrovskou výzvu nejen v oblasti energetiky, ale také dopravy. „Zelený“ vodík z obnovitelných zdrojů je jedním z klíčových řešení pro dostatečné zdroje vodíku pro palivočlánkovou elektromobilitu. Projekt MULTYPLHY v tomto kontextu představuje důležitý technologický mezikrok pro přechod k vysokoteplotním elektrolyzérům s výkonem v řádech stovek megawattů. Společnost Sunfire: „zelený“ vodík, ekologický metanol Společnost Sunfire se specializuje na ekologickou výrobu energie a energetických produktů, jako je „zelený“ vodík či syntetické plyny a paliva. Na podzim roku 2019 například uzavřela dohodu s francouzskou rafinérskou společností Total na výstavbu pilotního vysokoteplotního elektrolyzéru pro výrobu metanolu ze „zeleného“ vodíku. Jednotka Sunfire-HyLink 200 začne fungovat v roce 2021, za tři roky by měla vyrobit cca 500 tun vodíku. K výrobě kromě obnovitelných zdrojů využije také páru a odpadní teplo z běžného provozu rafinérie. Dlouhodobá spolupráce pojí Sunfire také s německými ocelárnami Salzgitter Flachstahl. První elektrolyzér pro výrobu vodíku z odpadní páry z provozu spustil výrobu již na jaře 2016. Na základě pozitivních zkušeností se ocelárny začátkem roku 2019 rozhodly vybudovat větší jednotku s vyšší produkcí i účinností. Dokončena by měla být letos v létě, po spuštění vyrobí cca 200 m3 vodíku za hodinu. Účinnost procesu má přitom dosáhnout 84 %. Kromě toho se Sufire podílí na vývoji tzv. ko-elektrolyzéru v průmyslovém měřítku. Ten zachytává oxid uhličitý přímo ze vzduchu a pomocí vody (ve formě vodní páry) a elektřiny z obnovitelných zdrojů jej přeměňuje na syntetický plyn: směs vodíku a oxidu uhelnatého nazývanou Syngas. Syngas lze dále zpracovávat do syntetických paliv jako je například e-kerosin či e-diesel. ČEZ, redakčně upraveno a rozšířeno Foto © ČEZ Přečtěte si také:Výkony palivočlánkove kogenerace v Inčchonu (Jižní Korea) nade všechna očekávání6.4.2020 Jihokorejské město Inčchon (anglicky Incheon) – téměř třímiliónová metropole, ležící nedaleko hlavního města Soulu, má od roku 2018 smlouvu s americkou společností FuelCell Energy na provoz 20MW palivočlánkového kogeneračního parku pro dálkové vytápění v tomto městě po dobu 20 let. Partnerem je energetická společnost Korea Southern Power Co. Ltd. (KOSPO). Ukazuje se, že od svého zprovoznění na konci června 2018 přesahuje reálný provoz této palivočlánkové jednotky předpokládané provozní parametry. Na linky MHD v Rize vyjely trolejbusy s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu31.3.2020 V březnu 2020 zaznamenala elektrická městská doprava pozoruhodný milník: Na linky městské dopravy v 700tisícové Rize, hlavním městě Lotyšska, vyjelo na linku č. 4 tamního dopravce Rīgas satiksme již dříve avizovaných deset trolejbusů Solaris s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu. Kolín nad Rýnem dostane 15 palivočlánkových autobusů Solaris ve sdružené veřejné zakázce s městem Wuppertal24.3.2020 V rámci evropského projektu JIVE bude od roku 2021 jezdit v německém Kolíně nad Rýnem celkem 15 palivočlánkových autobusů od polského výrobce Solaris. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2020. Jde o součást sdružené zakázky na dodávku palivočlánových autobusů měst Kolín nad Rýnem a Wuppertal. FuelCell Energy: životnost palivových článků pro stacionární aplikace prodloužena z 5 na 7 let19.2.2020 Palivové články s tavnými uhlíkatými sloučeninami od amerického výrobce FuelCell Energy, určené pro stacionární aplikace, jsou využívány na mnoha místech USA i jinde ve světě jako ekologický zdroj energie. V roce 2018 byla jejich životnost technicky prodloužena z 5 na 7 let, což začátkem ledna 2019 oficiálně potvrdil i jejich výrobce. Toto prodloužení má významné provozní a především ekonomické aspekty. Palivočlánkové vlaky Alstom Coradia iLint dostanou trakční baterie Akasol12.2.2020 Palivočlánkové elektrické jednotky se ukazují být funkční bezemisní alternativou pro dieselové osobní vlaky na neelektrifikovaných regionálních tratích. Jejich průkopníkem v sériové výrobě je typ Coradia iLint od společnosti Alstom, jichž objednaly německé regiony pro svoji veřejnou dopravu již celkem více než čtyřicet. V lednu 2020 byl k jejich dodávce učiněn důležitý technický krok: Výrobce vlaků Alstom podepsal smlouvu na dodávku trakčních baterií pro tyto vlaky s německým dodavatelem bateriových systémů Akasol. Mikrosítě s palivovými články úspěšně fungují na různých místech USA30.1.2020 Mikrosítí (anglicky microgrid) rozumíme rozvodnou elektroenergetickou síť omezenou na určitý počet zdrojů energie a míst její spotřeby. Mikrosíť tak vlastně představuje jakousi zmenšenou verzi veřejné energetické soustavy, zpravidla využívající obnovitelné zdroje energie nebo kogeneraci a vytvářenou na principu smart grid. Jejich častým a nanejvýš potřebným využitím je propojení kritické infrastruktury města (bezpečnostní a záchranné složky, zdravotnická zařízení apod.) v mikrosíti s nezávislým a zaručeně spolehlivým zdrojem energie pro případ výpadku veřejné energetické sítě. Německé radiokomunikační věže dostanou záložní palivočlánkové zdroje29.1.2020 Radiokomunikační věže jsou jedním ze zařízení kritických pro chod veškeré technické infrastruktury státu. Na jejich nepřetržitém provozu i v situaci totálního výpadku elektrického proudu v zemi (blackoutu) mohou záviset zdraví a životy lidí i majetek nevyčíslitelných hodnot. Jedním z požadavků na jejich provoz je proto spolehlivý a efektivní nezávislý záložní zdroj, schopný zásobovat věž po potřebně dlouhou dobu. V Německu budou od konce roku 2021 takovým zdrojem palivočlánkové jednotky Ballard, jak byla v lednu 2020 informována odborná veřejnost. Businova: pět nevšedních elektrických autobusů „made in France“ v palivočlánkové verzi bude provozováno v Auxerre28.1.2020 Auxerre je jedno z francouzských měst, které se zajímají o využití palivočlánkových autobusů. Na rozdíl například od Pau však vsadilo na méně známou francouzskou značku Businova od domácího výrobce Safra s velmi netradičním designem. Podle smlouvy podepsané s výrobcem v lednu 2020 bude tamnímu dopravci dodáno pět jeho palivočlánkových autobusů. Palivočlánkové energetické jednotky FuelCell Energy využívající bioplyn: přes 20 MW po celém světě17.1.2020 Na konci roku 2019 vstoupila do plně komerčního provozu 2,8megawattová kogenerační jednotka v americkém městě Tulare, instalovaná v místní čističce odpadních vod a využívající jako vstupní médium bioplyn. Pro jejího dodavatele, americkou společnost FuelCell Energy, je to příležitost k ohlédnutí za padesátiletým vývojem v oblasti stacionárních palivočlánkových technologií včetně možností využívání bioplynu jako ekologického, avšak poněkud problematického média, při jejich provozu. „Čisté autobusy poháněné odpadky“: palivočlánkové autobusy ve Wuppertalu9.1.2020 Průmyslové město Wuppertal o cca 350 tisících obyvatelích ležící v německém Severním Porýní-Vestfálsku se před Vánoci roku 2019 připojilo k dalším evropským městům provozujícím palivočlánkové autobusy. Tamní městský dopravce Wuppertaler Stadtwerke (WSW) získal první ze série deseti palivočlánkových autobusů, jimiž bude elektrifikovat svůj vozový park. Zvláštností tohoto projektu je i výroba vodíku elektrolýzou, pro niž se elektřina získá energetickým využitím odpadu v městské spalovně. Palivočlánkový BRT v Pau zahájil provoz6.1.2020 Prosinec 2019 zaznamenal důležitý milník v provozu palivočlánkových autobusů: V Pau, více než osmdesátitisícovém městě ležícím ve francouzských Pyrenejích, byl zahájen již dříve avizovaný provoz rychlé autobusové dopravy (bus rapid transit, BRT) jako první na světě provozované palivočlánkovými autobusy. Na cestě k uhlíkově neutrálnímu dolu: palivočlánkové pohony také pro těžební průmysl14.11.2019 Palivočlánkové (tedy především vodíkové) technologie se stále více uplatňují, nebo chystají uplatňovat, jako bezemisní nebo nízkoemisní pohony v rozmanitých oblastech osobní, nákladní i technologické dopravy, kde bateriová elektrická vozidla narážejí na omezenou kapacitu baterií. Jak byla koncem října 2019 informována odborná veřejnost, v roce 2020 by měl být tento pohon poprvé otestován také v těžebním průmyslu, konkrétně na ultratěžkém nákladním vozidle v povrchovém dole na platinovou rudu společnosti Anglo American. Říční remorkér Elektra: palivové články dobývají vnitrozemské vodní cesty také v Německu29.10.2019 Palivočlánkové pohony zvolna dobývají také říční nákladní dopravu, kde tradiční pohony znečišťují ovzduší i vodu. Po projektu palivočlánkového remorkéru pro francouzskou řeku Rhônu byla odborná veřejnost v říjnu 2019 seznámena s dalším podobným projektem, tentokrát pro vnitrozemské vodní cesty v Německu. NuScale: malé modulární reaktory pomohou také bezemisní výrobě vodíku nebo rafineriím ropy15.10.2019 Malé jaderné reaktory představují důležitý perspektivní směr v bezemisní výrobě elektřiny a tepla. Kromě toho se stále hovoří i o jejich dalším využití kromě „tradiční“ dodávky elektřiny do rozvodné sítě, případně vytápění budov. Na Mezinárodní konferenci o klimatických změnách a roli jaderné energie, kterou pořádala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni začátkem října 2019, promluvil o jejich dalších možnostech jeden z konstruktérů malého modulárního reaktoru NuScale. Prezentoval tak závěry studií, které projektová organizace NuScale k tomuto účelu vypracovala. Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní
elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého
druhu v ČR,
prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace
soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo
zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah
konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového
parku. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován. |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|