![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Plán autonomní mobility otevírá dveře automatickým silničním vozidlům v ČR |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Příprava těžby českého lithia aktuálně: prověřována těžba, technologie zpracování a využití v Gigafactory17.9.2021 Zamýšlená těžba lithia na Cínovci představuje významný obchodní potenciál v automobilovém průmyslu a energetice Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), společnost ČEZ a další subjekty řeší celý produkční řetězec pro využití lithia z Cínovce. Zabývají se přípravou těžby cinvalditu a metodou získávání lithia z této horniny v kontextu s vybudováním Gigafactory na výrobu baterií pro elektromobily a velkokapacitní úložiště elektřiny. Koncem srpna 2021 o tom odbornou veřejnost informovalo MPO. Lithium a jeho ložisko v ČR Lithium je měkký a lehký stříbrně bílý kov s nejnižší atomovou hmotností ze všech kovů, jehož zásoby se nachází především v Austrálii, Chile a Argentině. Lithium se vyskytuje jen ve sloučeninách jako příměs různých hornin (rudy lithia obsahují okolo 1 – 6 % lithia). Tomu odpovídá i složité průmyslové získávání čistého lithia. Zjednodušeně řečeno, dochází zde nejprve k několika fyzikálně chemickým přeměnám solí tohoto kovu obsažených v horninách. Na jejich konci je zpravidla chlorid lithný, z něhož lze kovové lithium získat elektrolýzou. Jedny z nejrozsáhlejších zásob lithiové rudy v Evropě se nacházejí na Cínovci, z toho dvě třetiny na české straně a jedna třetina na straně německé. Lithium se zde vyskytuje ve formě rudy cinvalditu (viz foto) – chemický vzorec KLiFe2+Al(AlSi3O10)(F,OH)2. Výlučným držitelem práv na průzkum a využití lithiového ložiska na Cínovci je soukromá společnost Geomet, jejímž většinovým akcionářem je skupina ČEZ. V současné době se dokončuje geologický průzkum a zpracovává studie proveditelnosti, která by měla být hotová v květnu 2022. Ověřování technologie získávání lithia z rudy Aktuálně se rovněž řeší metoda, jak lithium z cinvalditu získávat. Jde o klíčový aspekt konkurenceschopnosti celého projektu. V Evropě jsou totiž i jiné zdroje lithia, například v Srbsku, Finsku či Portugalsku a v dalších zemích se dělají průzkumy. Technologický postup výroby je zkoušen v poloprovozních podmínkách a na pilotních testovacích linkách. Zpracovatelské technologie se porovnávají co do výnosu prvků a ekologičnosti. Jednou z cest by mohla být ve světě unikátní úpravárenská metoda vyvinutá na VŠCHT. Významným rysem této technologie je, že je bezodpadová. V současné době je ověřována v novém technologickém centru CIRKTECH v čížkovické cementárně, které bylo otevřeno v červnu 2021. Žádoucí bude, aby se o technologii zpracování lithia rozhodlo nejpozději v roce 2023. Bude pak možné začít s výrobou v roce 2025. Tím se harmonogram těžby a získávání lithia prováže s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů. Vazba na projekt Gigafactory V ČR vzniká unikátní hodnotový řetězec, zahrnující těžbu lithia, zpracování lithia a následně jeho dodávky do plánované Gigafactory, tj. továrny na bateriové články pro elektrická vozidla, která je nyní ve fázi strategického projektu připravovaného v partnerství MPO a ČEZ. Gigafactory by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních automobilů ročně. Gigafactory by mělo postavit konsorcium technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Žádoucí bude, aby o finálním konsorciu bylo rozhodnuto do konce roku 2021. Při optimistickém scénáři by pak Gigafactory mohla být postavena v roce 2025. Příprava těžby českého lithia a Gigafactory reaguje na předpokládaný až desetinásobný nárůst trhu s bateriemi v letech 2020 až 2030 v důsledku tlaku EU na rozvoj elektromobility. Těžba lithia rovněž představuje příležitost ke spolupráci se Saskem – jak řečeno na začátku ložisko Cínovec se nachází ze dvou třetin na území ČR a z jedné třetiny v Sasku. redakce Proelektrotechniky.cz Foto © MPO
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|