Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost.

Raketa ESA Vega-C

Mise FLEX

FLEX je mise třídy Earth Explorer. Družice Earth Explorer jsou základním stavebním kamenem programu ESA FutureEO. Vznikají proto, aby dokázaly, že průkopnické kosmické technologie mohou přinést nové informace o tom, kterak naše planeta pracuje jako komplexní systém. Stejně jako pomohou lépe pochopit náš rychle se měnící svět.

Ačkoliv jsou primárně postaveny pro vědecké účely, mnohé z těchto misí získávají informace s přímým praktickým dopadem. Navíc jakmile jsou technologie a aplikace odzkoušeny, tak mise Earth Explorer vytváří pevné základy pro budoucí družicové výpravy.

FLEX pomůže řešit jednu z největších výzev dnešní doby: pochopení stavu zemské vegetace, které je kritické pro zajištění a udržení potravinové bezpečnosti.

Rostoucí populace planety vyvíjí čím dál větší tlak na produkci jídla, krmiva, biopaliv a farmaceutických produktů. Odhaduje se, že bude zapotřebí více než padesátiprocentní nárůst zemědělské produkce do roku 2050, aby bylo možné uspokojit potřebu. Přesné informace o zdravotním stavu rostlin a produktivitě jsou přitom zásadní pro řízení zdrojů.

Ačkoliv je fotosyntéza jedním z nejzákladnějších procesů na planetě, dosud ji nebylo možné přímo měřit ve velkém rozsahu. Když však rostliny fotosyntézu provádí, emitují slabé fluorescentní záření.

Lidskému oku je záření neviditelné, ale – což je pozoruhodné – může být měřeno z vesmíru. Inovativní přístroj FLEX (Fluorescence Imaging Spectrometer) bude schopný měřit fluorescenční signály, čímž vnese nové světlo do procesu fungování vegetace. Informace budou využitelné při hodnocení fungování, stavu nebo poškození rostlin.

Mise ALTIUS

ALTIUS je družice menší třídy, ovšem i tak zaplní velmi zásadní mezeru v pozorování hraniční vrstvy atmosféry. Je vyvíjená v rámci programu ESA Earth Watch a financována především Belgií s podílem Kanady, Lucemburska a Rumunska.

Nová mise je navržena tak, aby měřila vertikální profily ozónu a dalších atmosférických plynů.

Ačkoliv se ozónová díra nad Antarktidou v posledních letech zotavuje, představuje stále vážný problém. A – což je potřeba zdůraznit – chápání a monitorování zemského atmosféry s růstem podílu skleníkových plynů, které pohánějí klimatickou změnu, je jedním z největších problémů životního prostředí, kterému dnes lidstvo čelí.

S přístrojem provádějícím měření v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném spektru bude mise ALTIUS (Atmospheric Limb Tracker for Investigation of the Upcoming Stratosphere) měřit stratosférický ozón a další atmosférické stopové plyny, jako je oxid dusičitý a aerosoly. Ty totiž mají vliv na kvalitu ovzduší.

Jak název napovídá, ALTIUS se nebude „dívat“ přímo dolů k Zemi, ale bude pozorovat atmosféru nad zemským horizontem. Použitá technika dovoluje, aby stopové plyny, jako třeba ozón, byly profilovány: znamená to, že jejich koncentrace jsou pozorovatelé v různých výškách s různým vertikálním rozlišením.

Doprava na oběžnou dráhu: smlouva se společností Arianespace

Arianespace je francouzská společnost založená v roce 1980, která jako světově první provozuje komerční dopravu nákladu do vesmíru. Operuje primárně s raketami Ariane a Vega, vyvinutými Evropsku kosmickou agenturou, na evropském kosmodromu v Kourou (Guyanské kosmické centrum) ve Francouzské Guyaně. Nejnovějšími raketami jsou Ariane 6 a Vega C. Od rozpadu bývalého Sovětského svazu uskutečňovala Arianespace také starty s raketami Sojuz z Kourou a Bajkonuru, od 4. března 2022 jsou pozastaveny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Kontrakt ESA a Arianespace podepsali výkonný ředitel ESA pro programy dálkového průzkumu Země Toni Tolker-Nielsen, ředitel kosmické dopravy v ESA Daniel Neuenschwander a ředitel společnosti Arianespace Stéphane Israël. Tato smlouva zajišťuje cestu do vesmíru pro obě družice z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayně.

Obě budou dopraveny na oběžnou dráhu na palubě nové rakety ESA Vega-C (viz foto). Ta přitom vychází ze stávající řady Vega, přičemž k prvnímu startu se chystá v roce 2022.

Vega-C je silnější než její předchůdkyně a je schopná realizace široké palety misí. Jde o raketu o výšce 35 m se startovní hmotností 210 t. Je schopná dopravit zhruba 2200 kg na referenční polární oběžnou dráhu ve výšce 700 km, což přesně splňuje potřeby evropského průmyslu a institucí.

I když kontrakt na vypuštění misí FLEX a ALTIUS předpokládá jejich společný start na jedné raketě v roce 2025, je zde prostor pro alternativní varianty sdíleného startu v případě problémů s koordinací obou projektů.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA) ZDE.

Czech Space Portal, redakčně upraveno

Foto © Czech Space Portal

Další informace zde

Přečtěte si také:

VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 


Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 


Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 


Solární panely pro družice i špičková elektronika: kosmické aktivity ČR a jejich vládní podpora

16.12.2019 Český průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince 2019. 


Stratobus: elektřinou poháněná stratosférická vzducholoď ohlídá bezpečnost

29.4.2016 Koncem dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia Space (společný podnik mezi firmami  Thales and Finmeccanica a jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely. 


Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 


GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services