Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility
|
|
|
Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility |
 
        |
Modernizace vodní elektrárny Slapy jde do finiše
Vodní elektrárna Slapy a její soustrojí Na Slapech vyrábějí bezemisní elektřinu tři 48MW soustrojí. Tato trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami dává elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který ji řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády (největší výkon má vodní elektrárna Orlík s 364 MW). Na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody. Slapská elektrárna je v rámci celé Vltavské kaskády unikátní – strojovna elektrárny je umístěna přímo v tělese hráze pod čtyřmi přelivy, a to včetně veškerých pomocných provozů, vnitřní rozvodny 110 kV, rozvodny 22 kV, transformátorů, atd. Uvedená soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3). Od září 1955 vyrobila celá elektrárna úctyhodných 18,7 mld. kWh elektřiny, tj. množství, které by celou dnešní Českou republiku udrželo v chodu 111 dní nebo všechny současné středočeské domácností po dobu 10 let. V roce 2019 to bylo 236 mil. kWh, což odpovídá roční spotřebě 70 tisíc domácností ve středních Čechách. Slapská hydrocentrála je však především zdrojem špičkové elektřiny, zejména v ranní a večerní odběrové špičce. Špičkovou elektřinu je schopná dodávat během 136 vteřin od povelu z energetického dispečinku, a podílet se tak na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Soustrojí vodní elektrárny Slapy se průběžně modernizují. Soustrojí TG3 bylo zmodernizováno již v roce 2011. Nyní se modernizuje zmíněné soustrojí TG1. Poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem roku 2021. Soustrojí TG1 a jeho modernizace Až 100 m3 vltavské vody za vteřinu protéká při plném nasazení soustrojím TG1 vodní elektrárny Slapy při výrobě elektřiny. S pomocí vody se točí 35tunové oběžné kolo turbíny, tato energie je přenášena na 250tunový rotor generátoru o průměru cca 5,2 metru a vzniká ekologická energie, která je následně v době odběrových špiček dodávána spotřebitelům. Voda prošlá soustrojím TG1 pak opět zamíří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.
Aktuálně je tato část druhé nejvýkonnější elektrárny vltavské kaskády mimo provoz, ale na konci srpna 2020 bude všechno jinak. Dobře nakročeno je k tomu po aktuálním spuštění opraveného rotoru do šachty generátoru (viz foto). Převoz rotoru HG byl zajišťován dvojicí mohutných stropních jeřábů (každý o nosnosti 125 tun) spřažených speciální traverzou, na které je rotor zavěšen. Při komplexní modernizaci byla vyměněna komora oběžného kola, nástavec savky, turbína a regulace turbíny. V elektročásti došlo k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Modernizované soustrojí bude také jednoznačně ekologičtější, protože zvýšení tlaku v ovládací hydraulice bude znamenat snížení objemu olejové náplně o 95 %. Z tisícovek litrů oleje se tak náplň dostává pouze na stovky litrů. Veškeré důležité části soustrojí byly postupně vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradily nové efektivnější prvky vyrobené na základě nejnovějších technických poznatků. Poprvé v historii byl také proveden vnitřní ochranný nátěr ve více než 50metrovém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně. Modernizace soustrojí TG1 v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží jeho životnost o další desítky let, přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta a zvýší roční objem výroby o 10 mil. kWh. Díky tomu bude vyrobeno stejné množství elektřiny z menšího objemu vody, což v rámci opatření proti suchu znamená výrazné úspory této cenné tekutiny. Program modernizací vodních elektráren Modernizace soustrojí TG1 je součástí největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech ve výši cca 3 miliard korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. na Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Soustrojí elektráren díky modernizacím navýší svou průměrnou účinnost o cca 4–5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z menšího množství stále vzácnější vody. ČEZ, redakčně upraveno Foto © ČEZ
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
28.5.2020 
Přečtěte
si také
