Letiště v Turíně dostane palivočlánkovou kogeneraci6.1.2022 Na konci roku 2021 zaznamenal svět palivočlánkových technologií
pozoruhodnou událost: Společnost SAGAT SpA spravující letiště v
italském Turíně a provozovatel plynárenské infrastruktury Snam Group
skrze svoji dceřinou společnost Renovit, specializovanou na energeticky
úsporná řešení, podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí (term sheet) na
vybudování palivočlánkového systému pro kogeneraci, tedy kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla, na turínském letišti. 
Palivočlánkový systém vyvinula divize Snam specializovaná na vodíkové
technologie v partnerství s FuelCell Energy, americkým výrobcem
palivových článků určených především pro stacionární elektroenergetické
a kogenerační aplikace. Jde o první systém tohoto druhu a velikosti v
Itálii. S jeho instalací na Turínském letišti se počítá ve druhém
čtvrtletí 2023.
Palivočlánkové jednotky od FuelCell Energy, standardně
dodávané ve škálovatelné výkonové řadě od 1,4 MW do 3,7 MW, používají
palivové články typu MCFC. Jejich elektrolytem jsou tavené uhlíkaté
sloučeniny – tedy tavená směs uhlíkatých solí rozpuštěná v porézní,
chemicky inertní keramické matrici. Protože jde o vysokoteplotní
palivový článek, pracující při teplotách 600 °C a vyšších, není nutno u
jeho elektrod používat jako katalyzátor vzácné kovy, což významně
snižuje jeho pořizovací náklady.
Palivočlánkový systém navrhovaný pro turínské letiště je schopen
vyrobit za hodinu 1,2 MWh elektřiny and 840 kWh tepla. Na vstupu
využívá vodík, do něhož lze přimíchat zemní plyn až do 40 % objemu.
Oproti tradičním kogeneračním jednotkám spalujícím zemní plyn v
zážehových motorech dokáže tato technologie podstatně snížit emise
pevných částic a ročně ušetřit 1630 tun emisí CO2, což je ekvivalentní
miliónu jízd automobilů z centra města na letiště. Uhlíkovou stopu
zařízení může dále snížit, pokud se místo zemního plynu použije
biometan, s nímž palivočlánkové jednotky od FuelCell Energy umějí
rovněž pracovat (viz příklad projektu
v San Bernardinu).
Rozpočet celého projektu pro turínské letiště činí 14 mil. Eur, tedy
cca 350 mil. Kč.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © Snam
Další
informace zde
 Přečtěte
si také:
 12.8.2021 Koncem června 2021 byl učiněn důležitý krok k realizaci vodíkových a
palivočlánkových technologií v ČR: Vláda ČR schválila Vodíkovou
strategii České republiky, kterou připravil její gestor, Ministerstvo
průmyslu a obchodu. Tato strategie je bezesporu důležitým dokumentem
pro rozvoj vodíkové ekonomiky v ČR. Zároveň budí v čtenáři některé
otázky, na něž dá odpověď teprve čas.
 19.7.2021 Dvousettisícové
průmyslové a zemědělské kalifornské město San Bernardino používá od
července 2021 ve své čističce odpadních vod již dříve avizovanou
palivočlánkovou kogenerační jednotku od
amerického dodavatele FuelCell Energy. Její zvláštností je využívání
místního bioplynu jen s minimálními úpravami.
 16.6.2021 Palivové články s pevnými oxidy (SOFC) mají perspektivu jako téměř
bezemisní zdroje energie využívající na vstupu „tradiční“ média, jako
je zemní plyn nebo bioplyn, ale také jako zdroj vodíku pro další
palivočlánkové aplikace. Zvýšení jejich energetické účinnosti je nyní
náplní vývojových projektů spolufinancovaných americkým Ministerstvem
energetiky (DOE), jejichž hlavním účastníkem je americký výrobce
palivových článku FuelCell Energy.
 11.6.2020 Vídeňské
elektrické autobusy jsou pro české příznivce elektromobility spojovány
především s jednorázovým projektem
elektrických midibusů průběžně dobíjených pantografem z troleje.
Vídeňský městský dopravce Wiener Linien nicméně pro svůj rozvoj
elektrických autobusů uvažuje i s dalšími alternativami, palivočlánkové
autobusy nevyjímaje. Důkazem je testovací provoz palivočlánkového
autobusu od polského výrobce Solaris, který proběhne v prvních
červnových týdnech 2020.
 25.5.2020 Na evropský
trh již brzy vstoupí zcela nový dodavatel palivočlánkových autobusů,
portugalská společnost CaetanoBus. Jak byla odborná veřejnost
informována v květnu 2020, během tohoto roku začne v německém městě
Niebüll na linkách dopravce Autokraft GmbH (dceřiné společnosti
Německých drah – DB) provoz dvou palivočlánkových autobusů od tohoto
výrobce. Oficiálně byl představen na veletrhu Busworld 2019.
 21.5.2020 Stacionární
palivočlánkové jednotky řady SureSource od amerického výrobce FuelCell
Energy, jehož projekty na našich stránkách průběžně sledujeme,
zaznamenaly v květnu 2020 důležitý milník: Od začátku svého fungování
na různých místech tří světových kontinentů (Amerika, Evropa a Asie)
vyrobily v součtu 10 mil. MWh energie.
 11.5.2020 Již
dříve avizovaná 4MW palivočlánková elektrárna ve více než 80tisícovém
městě Danbury v americkém státě Connecticut zahájila koncem dubna 2020
komerční provoz. Účinnost této elektrárny s palivovými články od
společnosti FuelCell Energy je srovnatelná a plynovými turbínami,
přitom neprodukuje prakticky žádné škodlivé emise.
 14.4.2020 Vysokoteplotní elektrolýza vody je jedním z
perspektivních směrů, jak získávat „čistý“ vodík pro pohon
palivočlánkových vozidel i pro mnohé další účely. Je proto předmětem
rozmanitých rozvojových projektů (pro její využití se uvažuje například
s malými reaktory). Významným
projektem v této oblasti je nyní připravovaný vysokoteplotní
elektrolyzér s pracovním názvem MULTIPLHY s výkonem 2,6 MW v
nizozemském Rotterdamu. Jedním z jeho realizátorů je i společnost
Sunfire, v níž skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes fond Inven
Capital. Odborná veřejnost o tom byla informována zkraje dubna 2020.
 6.4.2020 Jihokorejské
město Inčchon (anglicky Incheon) – téměř třímiliónová metropole, ležící
nedaleko hlavního města Soulu, má od roku 2018 smlouvu s americkou
společností FuelCell Energy na provoz
20MW palivočlánkového kogeneračního parku pro
dálkové vytápění v tomto městě po dobu 20 let. Partnerem je energetická
společnost Korea Southern Power Co. Ltd. (KOSPO). Ukazuje se, že od
svého zprovoznění na konci června 2018 přesahuje reálný provoz této
palivočlánkové jednotky předpokládané provozní parametry.
 19.2.2020 Palivové články s tavnými uhlíkatými sloučeninami od amerického výrobce
FuelCell Energy, určené pro stacionární aplikace, jsou využívány na
mnoha místech USA i jinde ve světě jako ekologický zdroj energie. V
roce 2018 byla jejich životnost technicky prodloužena z 5 na 7 let, což
začátkem ledna 2019 oficiálně potvrdil i jejich výrobce. Toto
prodloužení má významné provozní a především ekonomické aspekty.
|
