Přečtěte si:  Na co dát pozor při výběru dodavatele fotovoltaiky?

Rozhovor pro informační portál Proelektrotechniky.cz na téma „inteligentní výroba“

Je čtvrtá průmyslová revoluce líbivý slogan informačních techniků, nebo trend v technologii a organizaci výroby?

Odpovídá Petr Pospíšil, jednatel společnosti EPLAN

21.5.2015 Po první, druhé a třetí průmyslové revoluci se nyní hovoří již o čtvrté průmyslové revoluci, způsobené využíváním kyberfyzického prostoru ve výrobě – tedy stavu, kdy vestavěné počítače nejen kontrolují výrobu, ale komunikují i mezi sebou a díky identifikační technologii RFID „komunikují“ také s materiálem a výrobky. Jednoduše řečeno, výroba se stává tržištěm, kde si stroje v reálném čase navzájem nabízejí své služby a vyměňují informace se zpracovávanými produkty. Je takováto představa utopie, líbivý slogan nebo reálný trend v technologii a organizaci průmyslové výroby? Na praktický pohled výrobce, široce zapojeného do automatizace výroby, se ptáme jednatele české pobočky německé společnosti EPLAN.

O čtvrté průmyslové revoluci se hovoří zejména v souvislosti s německým projektem Industry 4.0, iniciovaným německou vládou. Na využívání kyberfyzického prostoru ve výrobě se ale intenzivně pracuje také například v USA, pouze pod jiným názvem. Oč tu tedy doopravdy jde?

Paradoxně, 4. průmyslová revoluce není revolucí, ale evolucí. Jedná se o efektivní využití technologií, které již existují a běžně se používají. Ale 4. průmyslová revoluce posouvá praktické využití existujících technologií do jiné dimenze – do kyberfyzického prostoru. V něm operují chytré stroje v chytrých továrnách, které využívají just-in-time dodávky součástek i expedici hotových výrobků. V neposlední řadě se jedná i o inteligentní inženýring, který zkracuje a zefektivňuje dobu vývoje, automatizuje tvorbu dokumentace, optimalizuje použité součástky a zabezpečuje shodu s normami a závaznými předpisy i individuální, osobitý přístup každého projektanta a výrobce. Symbolem 4. průmyslové revoluce je tedy především efektivita.

Je inteligentní výroba skutečně revoluční objev posledních let, nebo jsme mohli sledovat její zárodky a předchůdce mnohem dříve?

Inteligentní výroba není revoluční objev. Jednotlivé komponenty, které tvoří inteligentní výrobu, se již léta používají – např. právě Vámi zmiňované RFID nebo koncept just-in-time. Ale inteligentní výroba je o integraci těchto součástí do smysluplného, inteligentního celku, který umožní podstatně efektivnější a flexibilnější výrobu.

Jsou současné výrobní a informační technologie schopny, při vhodném využití, realizovat proces inteligentní výroby v každodenní praxi?

Současné výrobní a informační technologie již umožňují inteligentní výrobu, jejímž hlavním smyslem je právě propojení těchto technologií do uceleného systému. Prvořadým záměrem je, aby spolu stávající výrobní a informační technologie komunikovaly.

Co dalšího je ještě třeba, aby se inteligentní výroba stala skutečností?

Asi nejtěžší je překonat neochotu některých lidí se do inteligentní výroby vůbec pustit. Její zavedení totiž vyžaduje investice, změnu přístupu zaměstnanců i rozšíření znalostní báze o nové kompetence. A ve stávajícím prostředí, kdy inteligentní výroba ještě není masovou záležitostí, management výrobních podniků necítí žádný silný tlak na její zavedení.  Ale už teď je zřejmé, že se zvyšujícím se počtem podniků s inteligentní výrobou bude narůstat i tento tlak a celá inteligentní výroba se stane naprostou nezbytností.

O peníze jde, jak známo, až v první řadě. Jaký by inteligentní výroba měla mít dopad na výrobní náklady a konkurenceschopnost průmyslových odvětví?

Právě finanční dopad inteligentní výroby je zcela zásadní. Industry 4.0 změní postavení továrny ze současného nákladového střediska na středisko profitu. Zatímco dnes se zefektivnění výroby odehrává především prostřednictvím snížení nákladů, v budoucnosti bude rozhodující celková ziskovost. A to včetně všech – třeba i skrytých nebo parciálních – nákladů a přínosů.

Jaká vidíte největší úskalí a potenciální problémy při zavádění inteligentní výroby v praxi?

Vzhledem k tomu, že technologie pro inteligentní výrobu již existují a jsou odzkoušené, vidím jako největší možný problém právě lidský faktor. Tedy ochotu pustit se do celého konceptu, měnit zavedené přístupy a učit se něčemu novému.

Jaké nabízí inteligentní výroba příležitosti firmám, jako je EPLAN, ať už v mateřském Německu, nebo jinde ve světě?

Inteligentní výroba je o propojení výrobních a informačních technologií. Společnost EPLAN, jako přední světový dodavatel CAE řešení, nabízí již dnes systémy, které spolupracují a propojují elektrické, fluidní a mechanické disciplíny. Výrazným prvkem bude portál – zjednodušeně aktuální databáze prověřených komponent s možností přímo komunikovat s výrobci těchto komponent. A v neposlední řadě i hlavní faktory moderního inženýringu – standardizace a opětovné použití již existujících a prověřených návrhů, které EPLAN již dnes podporuje (pozn. prostřednictvím EPLAN Engineering Center One). Pro EPLAN je inteligentní výroba nejen příležitostí, ale i výzvou.

Jaké příležitosti nabízí podle Vašich zkušeností inteligentní výroba podnikavým malým a středním firmám v Česku?

Z krátkodobého či střednědobého hlediska přinese zavedení inteligentní výroby těm českým firmám, které se touto cestou vydají, výraznou konkurenční výhodu. Ta se projeví především v efektivitě výroby jako celku. Z dlouhodobého hlediska je však podle mne inteligentní výroba nutností pro přežití.

Jak odhadujete postup zavádění inteligentní výroby v ČR?

O zavádění inteligentní výroby v ČR se bude pravděpodobně ještě nějakou dobu hlavně hovořit a podniky, které ji budou opravdu využívat, budou jen světlou výjimkou. Ale protože nejsme izolovaným ostrovem a i české podniky operují na celosvětovém, globálním trhu, bude vzrůstat nutnost zavedení inteligentní výroby. Proto se domnívám, že lze v souvislosti s jejím zaváděním očekávat již velmi brzy opravdový boom.

Děkuji za rozhovor.

Jakub Slavík

Přečtěte si také:

Představení nové verze platformy EPLAN 2.5

4.5.2015 Na veletrhu Hannover Messe 2015 mohli uživatelé poprvé vidět platformu EPLAN 2.5, která by měla být uvedena na trh v září 2015. Nový navigátor usnadňuje tvorbu a editaci maker pro elektrotechnická a fluidní schémata, což urychluje zhotovení šablon a usnadňuje standardizaci. Díky rozšířenému editoru svorek a zjednodušenému nástroji pro návrh kabeláže strojů a strojních zařízení v EPLAN FieldSys jsou konstrukční práce ještě jednodušší a pohodlnější. 

Efektivnější předávání dat mezi konstrukcí a výrobou

27.4.2015 Česká společnost DEL, a. s., ze Žďáru nad Sázavou je inženýrská firma, která se zabývá dodávkami investičních celků, komplexní automatizací, výrobou elektroskříní a ovládacích pultů. V důležitých částech projekčních, konstrukčních a logistických činností využívá jako efektivní nástroj EPLAN Electric P8. 

EEC: EPLAN Engineering Configuration

24.2.2015 EPLAN Engineering Center se přejmenoval na EPLAN Engineering Configuration: ve verzi 2.4 byl představen nový název vyjadřující základní funkci řešení EPLAN pro mechatronické inženýrství – konfiguraci. Uvedená verze obsahuje prověřené funkce a nové číslování verzí, které jsou nyní shodné s číslováním platformy EPLAN. 

Novinka: EPLAN Design Space Exchange

16.2.2015 Společnost EPLAN uvedla na trh nový nástroj EPLAN Design Space Exchange, který zjednodušuje projektantům elektrotechniky a řídicích systémů návrh virtuálních modelů rozváděčů, a přitom překračuje hranice mezi elektrotechnickou a mechanickou konstrukcí. 

EPLAN Experience

22.1.2015 Společnost EPLAN představila na veletrhu SPS IPC Drives nový koncept EPLAN Experience: nový mezinárodní koncept, jehož cílem je zvýšit efektivitu projektování. Větší efektivita postupů projektování vede ke specifickým a zřetelným přínosům, jako jsou správa strategických inovací ve vysoce výkonném IT prostředí, kratší doba potřebná k uvedení produktu na trh, optimální správa využití zdrojů a větší mezinárodní konkurenceschopnost. 

Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services