![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Chytrá elektrická doprava v praxi |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Jádro, obnovitelné zdroje a energetické úspory jako hlavní cesta k dekarbonizaci české ekonomiky: Vláda ČR schválila klimaticko-energetický plán27.10.2023 Vláda ČR schválila v druhé polovině října 2023 návrh klimaticko-energetického plánu (dále „plán“). Ten nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a plnění svých evropských klimaticko-energetických závazků do roku 2030. Plán připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Obsah a hlavní předpoklady plánu Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby by mělo dojít k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítá s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. ČR podle tohoto plánu přestane exportovat elektřinu vyrobenou spalováním hnědého uhlí, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet. (K tomu redakční poznámka: Fyzikální toky elektrické energie v přenosové síti ve skutečnosti nerozlišují, z jakého zdroje byla elektřina vyrobena. Elektrická energie vždy „teče“ cestou nejmenšího odporu. To je u podobných tvrzení užitečné mít vždy na zřeteli.) Dekarbonizace povede v příštích letech k růstu spotřeby elektřiny, která nahradí jiná paliva. S tímto nárůstem dojde k výrazně větší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a také z jádra. Důležitou součástí plánu jsou také energetické úspory, které umožní snížení energetické náročnosti české ekonomiky. Scénáře plánu MPO a MŽP namodelovaly několik scénářů vývoje dekarbonizace. Výsledný scénář (WAM3) vede k potřebě přijetí řady opatření, která umožní splnit závazky vyplývající z evropského rámce pro dekarbonizaci ekonomiky a plnění klimaticko-energetických cílů v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Právě tento scénář bude dále podroben diskuzi při přípravě Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu na základě připomínek z Evropské komise a z veřejné konzultace. Pro srovnání plán uvádí i druhý scénář (WEM), kdy k dalším opatřením oproti současnosti nedojde. Předpoklady scénáře WEM – With existing measures – stát nebude činit žádná další opatření: • Stát nebude činit žádná další opatření nad rámec těch přijatých před EU balíčkem Fit for 55. • Počítá se stávajícími cíli, dotačními programy, legislativou, plány na výstavbu (včetně nového jaderného zdroje v Dukovanech). • Nepředpokládá se dovoz vodíku, protože stávající politika (bez dalších opatření) nemotivuje významný technologický pokrok v tomto segmentu. • Pro nová lehká vozidla (osobní automobily a lehká užitková vozidla) neplatí povinnost dosáhnout 100% snížení flotilových emisí do roku 2035; odklon od uhlí není vynucen. • Potenciál úspor energií v budovách odpovídá Základnímu scénáři Strategie renovace budov (MPO, 2020). • Ceny emisních povolenek (“EUA”) odpovídají pro WEM doporučeným harmonizovaným centrálním trajektoriím DG Climate Action. Předpoklady scénáře WAM3 – With additional measures, tedy s dodatečnými opatřeními: • Tento scénář počítá s implementací Evropské legislativy, zejména tedy klimaticko-energetického balíčku Fit for 55 a jeho cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. • Legislativa podpoří rozvoj nových energetických zdrojů a umožní navýšení výroby, stát podpoří výstavbu nových, zejména obnovitelných zdrojů nad rámec současných plánů. • Modelace předpokládá, že trh bude reagovat na vývoj situace v energetice a dojde k postupné náhradě dosluhujících uhelných zdrojů. Srovnání celkového výkonu výroby elektřiny u hlavních jednotlivých zdrojů v letech 2030 a 2050 oproti základnímu roku 2022 podle těchto scénářů ukazuje tabulka a grafy.
Scénář WEMScénář WAM3Proces přípravy plánu Během přípravy plánu byl použit soubor nástrojů, které ke zvolenému scénáři vývoje energetiky v České republice modelují možné makroekonomické dopady – na HDP a zaměstnanost. Modelace zohledňuje potřebu zajistit stabilní dodávky energie z pohledu sítě a soubor regulací z EU balíčku Fit for 55, včetně revidovaného systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Aktualizovaný plán MPO a MŽP připravovaly a konzultovaly v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci plánu, díky které se do přípravy zapojila odborná i širší veřejnost. Součástí procesu bylo i detailní makroekonomické a energetické modelování v rámci projektu SEEPIA na úrovni konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. MPO a MŽP rovněž pracují na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty konkrétněji popíší, jak cílů namodelovaných v plánu dosáhnout. Návrh plánu bude nyní odeslán Evropské komisi a zároveň bude zaslán do široké veřejné konzultace. Nejbližší očekávaný vývoj: vodík a zemní plyn jako doplněk jádra a obnovitelných zdrojů Obnovitelné zdroje v kombinaci s jadernou energetikou jsou podle MPO budoucností české energetiky. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren je ovšem nutno značně urychlit. Proto klimaticko-energetický plán v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě dosáhne 30 %. Předpokladem k tomu je nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů ze současných 2,1 GWe na 10 GWe, a větrných turbín ze současných 0,3 GWe na 1,5 GWe. Celkově by tak instalovaný výkon obnovitelných zdrojů měl podle MPO dosáhnout do roku 2030 pětinásobku oproti současnosti. Kromě jádra a obnovitelných zdrojů lze v nejbližších letech očekávat také navýšení výroby elektřiny a tepla ze zemního plynu. Tento stabilní a rychlý způsob výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů energie. Do budoucna se počítá s tím, že s řízením přenosové soustavy a integrací výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pomůže rozvoj a akumulace, včetně vodíku. Podle plánu bude ČR do konce desetiletí vodík využívat stále více v průmyslu a dopravě, v budoucnu také ve výrobě elektřiny a tepla. Nároky na veřejné rozpočty MPO odhaduje, že do modernizace energetiky bude potřeba pro splnění stanovených cílů dekarbonizace do roku 2030 investovat přibližně 500 mld. Kč, do průmyslu pak přes 350 mld. Kč. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je financován z výnosů z emisního obchodování. Výzvou bude snížení energetické náročnosti domácností. Renovační vlna si vyžádá přes 550 mld. Kč do roku 2030 a je potřeba zajistit spravedlivou podporu pro občany z výnosů z emisních povolenek. redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů MPO Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|