INTERFLEX: ČEZ se účastní dalšího
evropského projektu smart grid 18.1.2017 Na začátku ledna 2017 byl formálně zahájen evropský projekt INTERFLEX,
podpořený z programu Horizon 2020, který je zaměřen na zvyšování
flexibility evropských distribučních sítí s využitím konceptu smart
grid. V prosinci
2016 byla k tomuto účelu podepsána tzv. Konsorciální smlouva projektu,
čímž byla formálně zakončena fáze přípravy projektu. Jedním z účastníků
projektu je i ČEZ Distribuce.
Projektu INTERFLEX, vedeného francouzským distributorem elektrické
energie Enedis (dříve ERDF), se účastní pět provozovatelů distribučních
soustav – Avacon z Německa, ČEZ Distribuce, Enedis z Francie, Enexis z
Nizozemí a E.ON ze Švédska. Společně s dodavateli, obchodníky s
elektrickou energií a výzkumnými organizacemi tvoří celkem
dvacetičlenné projektové konsorcium.
INTERFLEX sestává z celkem devíti pracovních balíčků (WP): pět
demonstračních projektů (každý vede jeden z účastnících se
provozovatelů distribuční soustavy) a čtyři obecné pracovní balíčky
(Management, Technická specifikace, Analýza využitelnosti, Publicita).
Po realizaci projektu Smart Region Vrchlabí, který
byl součástí evropského projektu Grid4EU je tak INTERFLEX dalším evropským projektem, kterého se ČEZ Distribuce
aktivně účastní.
Zatímco Smart region Vrchlabí byl zaměřen především na automatizaci
sítí nízkého a vysokého napětí a na ostrovní provoz v případě poruchy v
nadřazené síti, v projektu INTERFLEX plánuje ČEZ Distribuce testovat
integraci obnovitelných a decentrálních zdrojů do distribuční soustavy,
akumulaci elektrické energie a integraci dobíjecích stanic pro
elektromobily do distribuční soustavy. Získané poznatky pak budou
tvořit vstupy do obecných pracovních balíčků, a zajistí tak jejich
posouzení a možné nasazení na celoevropské úrovni.
V této souvislosti sleduje ČEZ Distribuce několik klíčových oblastí. Je
to především zvýšení připojitelnosti decentrálních zdrojů na hladině
nízkého napětí a vysokého napětí díky cílené regulaci jalového výkonu,
dále otestování konceptu efektivní integrace dobíjecích stanic pro
elektromobily do distribuční soustavy a rovněž testování vlivu výroby
střešních fotovoltaických elektráren ve spojení s akumulací elektrické
energie v bateriích u zákazníka na distribuční soustavu.
Partnery demonstračního projektu vedeného společností ČEZ Distribuce,
označovaného v rámci projektu jako WP6, jsou Austrian Institute of
Technology, ČEZ Solární, Fronius, Schneider Electric a Siemens.
Projekt INTERFLEX byl podpořen z tématu LCE-2-2016 (Demonstration of
smart grid, storage and system integration technologies with increasing
share of renewables: distribution system). Toto téma je zaměřeno na
výzkum a testování chytrých distribučních sítí, akumulace a integrace
systémových technologií v prostředí zvyšujícího se podílu obnovitelných
zdrojů energie.
redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů skupiny ČEZ
Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
Přečtěte si také:
8.8.2016 Inovace v oblasti přenosu a distribuce elektrické
energie směřují k celkovému zefektivnění provozu sítí a zmírnění jeho
vlivu na životní prostředí. Kromě zapojování obnovitelných zdrojů
energie a online řízení v rámci smart grids
mají tyto inovace
rozmanité další podoby. Jednou z nich je i přímé propojení regionálních
distribučních sítí nebo jejich navzájem oddělených částí bez posilování
elektrického vedení. ![](../sablona/vice3.gif)
24.6.2016
Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné
energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení
provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2
japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz
uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná
elektrárna po havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi
v březnu 2011,
jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40
let. ![](../sablona/vice3.gif)
23.6.2016 Elektrárny
s kombinovaným cyklem představují vysoce
efektivní a flexibilní zdroje, které mohou být připojeny do sítě za
několik minut, a vykrývat tak špičky ve spotřebě elektřiny. Aktuálním
příkladem je paroplynová elektrárna jménem Fortuna, která byla v lednu
2016 předána do provozu v německém Düsseldorfu jako projekt „na klíč“
realizovaný společností Siemens. Tato elektrárna je považována za
nejekologičtější a nejefektivnější zařízení svého druhu na
světě. ![](../sablona/vice3.gif)
17.6.2016
Jihoafrická republika má největší spotřebu
elektrické
energie v celém subsaharském regionu a poptávka po elektřině zde
převyšuje nabídku. V důsledku této situace spolu s proměnlivými cenami
fosilních paliv a snahami o větší zapojení obnovitelných zdrojů energie
zde vzniká potřeba inteligentních řešení v energetických instalacích.
Globální elektrotechnická skupina ABB jde v tomto směru příkladem: Na
začátku června 2016 měla světovou premiéru mikrosíť v jejím závodě
v Longmeadow u Johannesburgu ![](../sablona/vice3.gif)
5.4.2016 Internetem
věcí (IoT) rozumíme identifikaci věcí a
sledování jejich pohybu po internetu. O tomto fenoménu se hovoří
především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci
konceptu Industry 4.0. Stále více mají však tyto technologie co říci i
v oblasti chytré mobility nebo chytré energetiky – systémů smart grid
včetně konceptu
inteligentních měst – smart
city. Tyto možnosti
představila v únoru 2016 odborné veřejnosti společnost
Landis+Gyr ![](../sablona/vice3.gif)
4.4.2016 Internet
věcí, tedy identifikace věcí a jejich sledování
po internetu, nachází velké uplatnění i v síťových odvětvích, tedy
„utilities“, jako je elektroenergetika, plynárenství a vodní
hospodářství. Pomocí internetu věcí zde dochází k integraci
informačních technologií (IT) a provozních technologií (OT), tedy
řídicích systémů, komunikačních systémů, senzorů a software tak, aby
podporoval firemní procesy při správě majetku (asset management
zahrnující zejména údržbu). Při zapojení lidského činitele tak vzniká
nový koncept: internet věcí, služeb a lidí, anglicky: Internet of
Things, Services and People (IoTSP) ![](../sablona/vice3.gif)
19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. ![](../sablona/vice3.gif)
17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky. ![](../sablona/vice3.gif)
8.2.2016 Ve
druhé polovině ledna 2016 byla v Paříži při
závěrečném slavnostním setkání v Paříži uzavřena demonstrační fáze
evropského programu Grid4EU, zaměřeného na podporu rozvoje
energetických sítí typu smart
grid. Jedním z
demonstračních projektů v rámci Grid4EU je i Smart region Vrchlabí,
který je zde označen jako Demo 5. ![](../sablona/vice3.gif)
![](../sablona/zpet.png)
|