WHO: Zdravotní rizika z Fukushimy jsou minimální
 6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem
února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně
Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno
jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému
obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec
možno objektivně vysledovat.
Tým odborníků WHO prováděl výzkum u množství obyvatel
fukushimské oblasti a výsledky byly statisticky vyhodnocovány s ohledem
na lineární vztah mezi vystavením osob radiaci a poškozením zdraví.
Pro veškeré obyvatelstvo této oblasti a dále ve vztahu k
japonskému a světovému obyvatelstvu bylo zdravotní riziko ohodnoceno
jako nízké a nepředpokládá se zvýšení výskytu rakoviny nad normální
podíl. Bylo nicméně doporučeno celou situaci dále monitorovat.
Nejohroženější částí japonského obyvatelstva jsou občané
22tisícového města Namie ležícího severozápadně od evakuační zóny, kam
mohl radioaktivní spad donést vítr. Tito obyvatelé zůstali ve svých
domovech čtyři měsíce po nehodě. Dalšími ohroženými, s přibližně
polovičním rizikem oproti Namie, byli obyvatelé sedmitisícového města
Itate, kteří zde strávili rovněž čtyři měsíce po nehodě. Ozáření u
obyvatel těchto dvou měst se odhaduje na cca 10–50 mSv (Sievert, značka
Sv, je jednotka dávky ionizujícího záření, která má stejné biologické
účinky jako 1 Gray rentgenového nebo gama záření). S využitím
lineárního modelu se předpokládá možnost nárůstu vzniku nádorových
onemocnění u těchto obyvatel řádově o desetiny procent až jednotlivá
procenta podle typu onemocnění. WHO zároveň varovala před „infekčním
strachem“ z poškození nenarozených dětí v důsledku této jaderné havárie
– podle ní žádné podobné nebezpečí nehrozí.
Vědecký výbor pro účinky atomového záření OSN (UNSCEAR)
zároveň loni doporučil na půdě OSN obezřetnost při modelování důsledků
ozáření v případech, že jejich úroveň je srovnatelná s úrovní přirozené
radiace. Podle jejich doporučení lze uvažovat o zdravotních důsledcích
ozáření na obyvatelstvo při hodnotách pod 100 mSv (tedy dvojnásobku
maxima po nehodě ve Fukushimě) pouze tehdy, šlo-li o náhlý výskyt
ozáření a jeho hodnoty převážily statistickou nejistotu. Platí, že o
jasných důsledcích poškození zdraví z ozáření lze hovořit až u hodnot
nad 1000 mSv, tedy dvacetinásobku nejvyšších hodnot v okolí Fukushimy.
Kromě doporučení pro pokračování monitoringu zdraví
obyvatel, započatého japonskou vládou, upozornila WHO i na
psychologické účinky nehody a evakuace, které ve svém důsledku mohou
rovněž mít zdravotní dopady. redakce ilustrační foto
Další
informace zde  Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů. 
 24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru.
 20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
 10.1.2014
Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News
zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje,
zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové
jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že
celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do
rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový
instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok,
stejně jako rok 2013, začíná ve světě se
435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili
o cca půl procenta vyšším.
 25.10.2013
Na konferenci Trendy evropské energetiky, která
proběhla 20. až 21. října 2013, představil zástupce Mezinárodní
energetické agentury (IEA) obsah připravovaného přehledu „World Energy
Outlook 2012“. Tento přehled shrnuje dosavadní vývoj a naznačuje další
možné trendy v objemu a struktuře získávání energie ve
světě. K nejzajímavějším v oblasti elektroenergetiky patří
následující fakta a prognózy:
 6.9.2013 Na
internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho
kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků
obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné
zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima
jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a
stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla
evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých
druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel.
 17.5.2013
Vedle reaktorů 4. generace (viz článek Reaktory
4. generace: společný výzkum ČR a USA v rubrice
Výroba a přenos) jsou důležitým současným trendem v rozvoji jaderné
energetiky také tzv. malé reaktory. Jejich principy a vývojové směry
ukázal 15. května 2013 na odborné konferenci Očekávaný vývoj odvětví
energetiky Ing. Aleš John, MBA, Generální ředitel společnosti ÚJV Řež,
a. s.
 10.5.2013 Reaktory 4. generace (GEN IV) jsou oproti reaktorům dnes
používaným v jaderné energetice mnohem účinnější a mohou značně
zefektivnit výrobu elektrické energie. Nyní jsou ve fázi výzkumu. A
protože jde o strategickou záležitost z pohledu národohospodářského i
bezpečnostního, je tento výzkum sledován a podporován na úrovní vládní
i mezivládní. Česká republika je v této oblasti uznávaným partnerem
USA. 9. května 2013 to potvrdilo setkání v ÚJV Řež a.s. u příležitosti
předání vzorku solného chladiva pro reaktory 4. generace k výzkumu v
ÚJV Řež a.s. Setkání proběhlo za přítomnosti velvyslance USA, náměstků
ministra průmyslu a obchodu ČR a ministra školství ČR, ředitele a vědců
z hostitelské organizace a několika dalších pozvaných hostů, mezi nimiž
byli i redaktoři Proelektrotechniky.cz.
 22.4.2013
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila
17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních
pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva
je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž
spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu.
 8.4.2013
Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti
představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a
Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech
1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní
versus maximalistický odhad).
13.3.2013 Dvanáct států EU – Bulharsko, Česká republika, Finsko,
Francie, Maďarsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko,
Španělsko a Velká Británie – ve svém komuniké z 12. března 2013 vyzvalo
Evropskou unii k „neutralitě technologií“ při dosahování cílů ve
snižování emisí skleníkových plynů a v této souvislosti zdůraznilo
důležitou roli jaderné energetiky.
 7.2.2013 Projekt Next Generation Nuclear Plant (NGNP), tedy
jaderná elektrárna příští generace, dostal na konci ledna finanční
podporu 1 mil. USD od amerického ministerstva energetiky. Jeho
předmětem je vývoj vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru (HTGR). ...->
 28.1.2013 Po
jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima
zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo
provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA)
zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro
prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště
dodržet. ...->
 24.1.2013 Ministerstvo
životního prostředí vydalo na základě
mezistátního procesu EIA 18. ledna 2013 souhlasné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
včetně výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí (tzv.
stanovisko
EIA) s tím, že bylo stanoveno 90 podmínek nezbytných k ochraně
životního prostředí ...->
|
