Dron otestoval laserový detekční systém chránící
jaderné elektrárny
19.8.2020 Jaderné elektrárny jsou kritickou součástí energetiky z
hlediska ochrany jejich bezpečnosti. Tomu odpovídá i několikanásobné
jištění proti případným útokům ze vzduchu. Jedním z nich je laserový
detekční systém, který chrání střechy vybraných budov. Tento systém
otestovala na začátku srpna 2020 Policie ČR a společnost ČEZ v Jaderné
elektrárně Temelín. 
Jaderné elektrárny Temelín i Dukovany patří mezi
nejpřísněji střežené objekty v České republice. Kolem obou elektráren
jsou bezletové zóny. Mají tvar válce o poloměru dva kilometry a výšce
1,5 kilometru. Jsou chráněny Armádou ČR. Vedle toho jsou důležitá
zařízení umístěna v budovách se zesílenou odolností. Například
temelínský reaktor je chráněn 1,2 metru tlustou železobetonovou
schránkou.
Laserový detekční systém znamená další posílení
bezpečnosti. Reaguje na moderní hrozby, jako právě například drony.
Tento systém, jeden z nejmodernějších v České republice, představuje
neviditelnou ochrannou zónu ve tvaru vějířů. Její narušení vysílá
signál do řídícího centra. Velikost zóny stejně jako kroky, které by
byly přijaty při jejím narušení, jsou pochopitelně citlivou informací.
Tento moderní bezpečnostní systém zde byl instalován na
klíčová místa v roce 2019. Investice činila několik desítek miliónů
korun.
Vzlétnutí „testovacího“ dronu předcházelo získání všech
potřebných povolení. Konkrétně šlo o povolení od Úřadu pro civilní
letectví. Navíc dron musel odemknout i jeho výrobce. Moderní drony mají
tzv. geofencing, který dron nepustí do bezletových zón. Vlastní
komplexní vyzkoušení systému prováděli zástupci fyzické ochrany
elektrárny ve spolupráci s Leteckou službou Policie ČR.
ČEZ,
redakčně upraveno
Foto © ČEZ
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 9.7.2020 Nejasný postoj Evropské unie i některých národních států
ohledně jaderné energie vyvolává nejistotu u investorů, což brzdí
výstavbu nových jaderných elektráren i prodlužování provozu těch
stávajících. Globální spotřeba elektřiny roste a bez významného
přispění jaderných elektráren se nepodaří dostat emise skleníkových
plynů pod kontrolu. To jsou závěry Mezinárodní energetické agentury
(IEA). V nejnovější zprávě týkající se doporučení post-covidových
investic do energetiky pak IEA radí, aby vlády podpořily jadernou
energetiku prostřednictvím výkupních cen, garancí za úvěry nebo
systémem kreditů za bezemisní výrobu. IEA tedy radí postupovat podobným
způsobem, jakým se vydala česká vláda při přípravě nového jaderného
zdroje v Dukovanech. 
 10.6.2020
Energetický trh prochází dynamickými změnami a
koordinace výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny vyžaduje
stále kvalitnější řízení. Nárůst podílu obnovitelných zdrojů a celkový
trend decentralizace energetiky je příležitostí i výzvou. Roste mimo
jiné důležitost spolehlivého a pružného dispečerského řízení vodních
elektráren Vltavské kaskády ale i přečerpávacích elektráren. Splnit tento úkol napomáhá
zmodernizovaný centrální dispečink vodních elektráren ve Štěchovicích,
o němž byla odborná veřejnost informována v červnu 2020.
 8.6.2020 Restriktivní opatření proti šíření pandemie COVID-19 s
sebou přinesla změny provozních ukazatelů elektrizační soustavy ČR.
Mimo jiné došlo ke snížení spotřeby, výroby a salda, poklesla také cena
silové elektřiny. Od konce května 2020 se většina uvedených parametrů
vrací k běžným hodnotám. Tolik poznatky provozovatele české přenosové
soustavy, společnosti ČEPS, s nimiž byla odborná veřejnost seznámena na
začátku června 2020.
 5.6.2020 Aditivní výroba neboli 3D tisk se dostává stále více do
specializované produkce součástí v rozmanitých odvětvích, včetně
jaderné energetiky. Důkazem tohoto trendu je významný milník při výrobě
jaderných reaktorů: Americká energetická skupina Westinghouse Electric
Company nainstalovala v dubnu 2020 v jaderném reaktoru první součást
svého druhu vyrobenou touto technologií – omezovač průtoku.
 28.5.2020 Vodní elektrárna Slapy bude brzy ze dvou třetin „jako nová“. Dokončení
již dříve avizované modernizace soustrojí TG1 se v květnu 2020 dostalo do poslední etapy. Po skončení
akce v létě téhož roku se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4
%, což přinese nárůst roční produkce o 10 mil. kWh.
 18.5.2020 Alloy 617 neboli Slitina 617 je jednoduché technické
označení pro kov, který může znamenat významný pokrok v oblasti
komercializace jaderných reaktorů IV. generace. Tento kov, vyvinutý v
Idaho National Laboratory (INL) v USA byl schválen Americkou
společností strojních inženýrů (ASME) pro zahrnutí do amerického Boiler
and Pressure Vessel Code, tedy kodexu kotlů a tlakových nádob. Je to
poprvé po 30 letech, kdy je do tohoto kodexu přidáván nový materiál.
Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem května 2020.
 6.5.2020 Po jednání vlády ČR z 27. 4. 2020 jsou jasné vzájemné
vztahy mezi státem a investorem nového jaderného zdroje, který by měl
po šedesáti letech provozu nahradit stávající zdroj v Dukovanech.
Ministři totiž probrali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ.
Rovněž byl dán mandát vicepremiérovi a ministru průmyslu, obchodu a
dopravy Karlu Havlíčkovi k tomu, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné
podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. V polovině letošního roku
budou podepsány smlouvy státu s investorem, na konci roku pak zahájen
tendr na dodavatele, který je v gesci společnosti ČEZ.
 8.11.2019 Ačkoli má
Česká republika velmi robustní přenosovou síť,
ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv.
blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli
přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna
od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS,
certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v
listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by
tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním
napětí do Elektrárny Chvaletice.
|
