Nový vysokoteplotní reaktor pro elektřinu a vodík
 7.2.2013
Projekt Next Generation Nuclear Plant (NGNP), tedy
jaderná elektrárna příští generace, dostal na konci ledna finanční
podporu 1 mil. USD od amerického ministerstva energetiky. Jeho
předmětem je vývoj vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru (HTGR).
Ačkoliv se jedná o reaktor nové generace, sám jeho
základní koncept je více než 60 let starý. Nové technologie však tomuto
konceptu umožňují ekonomické využití v praxi. HTGR používá jako palivo
uran a jeho sloučeniny, jako chladivo zpravidla hélium a jako moderátor
grafit. Jeho označení „vysokoteplotní“ se odvíjí od provozních teplot
pohybujících se kolem 1 000 °C. Díky této vlastnosti se hodí nejen k
výrobě elektřiny, ale i k výrobě vodíku pro palivové články a k jiným
průmyslovým chemickým procesům využívajícím vysoké teploty, jako je
např. rafinování ropy, odsolování mořské vody, výrobě hnojiv aj.
Projekt NGNP je realizován Průmyslovou aliancí NGNP.
Tuto alianci tvoří čtrnáct organizací z řad výrobců a uživatelů, včetně
významných dodavatelů energetických zařízení Westinghouse a Areva,
jejíž reaktor Antares (viz obrázek) se stal základem pro koncept nového
HTHR. Projektový tým vede laboratoř Idaho National Laboratory.
Cílem projektu je do roku 2021 vytvořit prototyp
reaktoru HTGR pro výrobu elektřiny a vodíku. Celkové náklady projektu
se očekávají ve výši 4 mld. USD a měly by být rovným dílem hrazeny z
veřejných zdrojů a od soukromých členů projektového týmu. redakce
Obrázek: World
Nuclear News
Další informace zde  Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 7.3.2014 Koncem
února 2014 úspěšně proběhly testy spirálového parního generátoru,
prvního takovéhoto zařízení na světě, pro malou jadernou elektrárnu
NuScale v USA. Elektrárna NuScale je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů, které představují významný vývojový trend v jaderné
energetice. Tato malá jaderná elektrárna o elektrickém výkonu 45 MWe
obsahuje tlakovodní reaktor a parogenerátor, uzavřené v jedné kompaktní
nádobě. 
 24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru.
 10.1.2014
Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News
zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje,
zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové
jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že
celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do
rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový
instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok,
stejně jako rok 2013, začíná ve světě se
435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili
o cca půl procenta vyšším.
 6.9.2013 Na
internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho
kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků
obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné
zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima
jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a
stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla
evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých
druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel.
 8.8.2013 Americký výrobce General Atomics ohlásil začátkem srpna 2013, že se
hodlá ucházet o spolufinancování vývoje svého modelu malého reaktoru z
fondů Department of Energy (ministerstva energetiky) USA, které od
loňského roku přispívá na projekty tohoto typu. O technologii tzv.
malých reaktorů jsme již psali v naší rubrice Výroba a přenos v článku
Malé reaktory: významný trend v jaderné energetice. Pro tyto reaktory
jsou charakteristické relativně malé rozměry
 17.5.2013
Vedle reaktorů 4. generace (viz článek Reaktory
4. generace: společný výzkum ČR a USA v rubrice
Výroba a přenos) jsou důležitým současným trendem v rozvoji jaderné
energetiky také tzv. malé reaktory. Jejich principy a vývojové směry
ukázal 15. května 2013 na odborné konferenci Očekávaný vývoj odvětví
energetiky Ing. Aleš John, MBA, Generální ředitel společnosti ÚJV Řež,
a. s.
 10.5.2013 Reaktory 4. generace (GEN IV) jsou oproti reaktorům dnes
používaným v jaderné energetice mnohem účinnější a mohou značně
zefektivnit výrobu elektrické energie. Nyní jsou ve fázi výzkumu. A
protože jde o strategickou záležitost z pohledu národohospodářského i
bezpečnostního, je tento výzkum sledován a podporován na úrovní vládní
i mezivládní. Česká republika je v této oblasti uznávaným partnerem
USA. 9. května 2013 to potvrdilo setkání v ÚJV Řež a.s. u příležitosti
předání vzorku solného chladiva pro reaktory 4. generace k výzkumu v
ÚJV Řež a.s. Setkání proběhlo za přítomnosti velvyslance USA, náměstků
ministra průmyslu a obchodu ČR a ministra školství ČR, ředitele a vědců
z hostitelské organizace a několika dalších pozvaných hostů, mezi nimiž
byli i redaktoři Proelektrotechniky.cz.
 22.4.2013
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila
17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních
pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva
je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž
spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu.
 8.4.2013
Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti
představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a
Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech
1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní
versus maximalistický odhad).
 6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem
února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně
Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno
jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému
obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec
možno objektivně vysledovat.
 28.1.2013 Po
jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima
zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo
provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA)
zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro
prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště
dodržet. ...->
|
