Nová pravidla pro prevenci katastrof v japonských
jaderných elektrárnách
 28.1.2013 Po jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima
zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo
provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA)
zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro
prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště dodržet. Do
konce ledna je tento návrh přístupný diskusi a poté bude zpracována
jeho konečná verze, která bude mít účinnost právní normy. NRA má přitom
dostatečnou nezávislost jak na vládě, tak na průmyslu, aby její návrhy
nemohly být ovlivňovány obchodně ani politicky.
Navrhovaná opatření jsou velmi přísná a vycházejí z
nedávných zkušeností. Patří mezi ně zejména to, že elektrárenské
společnosti musí být schopny si poradit s vážnou nehodou po dobu
jednoho týdne samy bez pomoci zvenčí, k čemuž by mohlo dojít při
krizové situaci v celonárodním měřítku. Také je požadováno, aby
elektrárny měly k dispozici záložní blokovou dozornu (velín) nebo aby
měly vypracovanou metodu injektáže vody do roztaveného jaderného
paliva, které se vylilo z reaktorové nádoby, ale zůstává v
kontainmentu. Tato opatření jsou považována za celkově nejdražší.
Elektrárenské společnosti kromě toho musí mít podle
těchto požadavků například dostatek záložních zdrojů elektrické
energie, pokud možno mobilních, i chladicí vody. Všechny reaktory musí
být kromě toho vybaveny filtroventilačním zařízením, které umožní
bezpečný únik potenciálně výbušného vodíku při vážném poškození
reaktoru.
Splnění požadavků NRA bude zásadní podmínkou pro
oficiální povolení znovuuvedení reaktorů do provozu. O ně mohou
elektrárenské společnosti žádat během letoška s tím, že k vlastnímu
povolení může dojít až po uzákonění konečné verze požadavků.
Japonsko se těmito opatřeními brání následkům případné
živelné pohromy, pokud by zasáhla jaderné elektrárny. Zároveň ukazuje
svým obyvatelům i světu, že cestou ke zlepšení není odklon od jaderné
energie, nýbrž přísná a přitom účelná jaderná bezpečnost. redakce Proelektrotechniky.cz
Foto: World
Nuclear News
Další informace zde  Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů. 
 24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru.
 20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
 10.1.2014
Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News
zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje,
zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové
jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že
celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do
rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový
instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok,
stejně jako rok 2013, začíná ve světě se
435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili
o cca půl procenta vyšším.
 6.9.2013 Na
internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho
kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků
obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné
zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima
jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a
stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla
evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých
druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel.
 22.4.2013
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila
17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních
pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva
je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž
spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu.
 8.4.2013
Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti
představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a
Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech
1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní
versus maximalistický odhad).
13.3.2013 Dvanáct států EU – Bulharsko, Česká republika, Finsko,
Francie, Maďarsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko,
Španělsko a Velká Británie – ve svém komuniké z 12. března 2013 vyzvalo
Evropskou unii k „neutralitě technologií“ při dosahování cílů ve
snižování emisí skleníkových plynů a v této souvislosti zdůraznilo
důležitou roli jaderné energetiky.
 6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem
února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně
Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno
jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému
obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec
možno objektivně vysledovat.
 24.1.2013 Ministerstvo
životního prostředí vydalo na základě
mezistátního procesu EIA 18. ledna 2013 souhlasné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
včetně výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí (tzv.
stanovisko
EIA) s tím, že bylo stanoveno 90 podmínek nezbytných k ochraně
životního prostředí ...->
|
