|
|
|
|
 
    |
Dopady ukončení uhelných elektráren Sev.en: Dva bloky Chvaletic nezbytné pro stabilitu sítě30.1.2026 Regulace napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu. Kvůli těmto třem systémovým oblastem je podle analýzy provozovatele české přenosové soustavy společnosti ČEPS nezbytné nadále dočasně provozovat dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice. Elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Skupina Sev.enSev.en je skupina firem se sídlem v Lichtenštejnsku vlastněná skrze kyperskou společnost českým podnikatelem Pavlem Tykačem. Skupina je zaměřená prakticky výhradně na oblast energetiky, a to především na oblast těžby uhlí. Sev.en provozuje v České republice významné uhelné elektrárny a teplárny, konkrétně Elektrárnu Počerady, Elektrárnu Chvaletice, Teplárnu Kladno a Teplárnu Zlín. Tyto zdroje, s celkovým instalovaným výkonem přesahujícím 2 000 MW, zajišťují stabilní dodávky elektřiny a tepla. Společnost se zaměřuje na modernizaci a ekologizaci svých zdrojů. Reakce ČEPS na oznámení Sev.en: vyhodnocení dopadůPoté, co společnost Sev.en oznámila záměr ukončit provoz uhelných zdrojů k přelomu let 2026/2027, zpracovala společnost ČEPS v souladu s energetickým zákonem vyhodnocení dopadů. Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě hodnotila ČEPS pro rok 2027, a to ve třech oblastech: • analýza zdrojové přiměřenosti, • analýza dostupnosti služeb výkonové rovnováhy, • analýza systémové přiměřenosti. Z prvních dvou analýz vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Předmětem hodnocení ČEPS nebyly dopady na ceny silové elektřiny, náklady služeb výkonové rovnováhy ani širšími ekonomickými důsledky odstavení daného zdroje. Nehodnotila ze zákona rovněž ekonomickou rentabilitu ani ekonomickou výhodnost jeho dalšího provozu. Ekonomické aspekty provozu dvou bloků elektrárny Chvaletice nad rámec licence nyní posoudí Energetický regulační úřad (ERÚ). Závěrečná zpráva o vyhodnocení dopadů odstavení elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno je k dispozici na webových stránkách ČEPS: https://www.ceps.cz/cs/analyza-potrebnosti-zdroju. Analýza zdrojové přiměřenosti a služeb výkonové rovnováhyAnalýza zdrojové přiměřenosti potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek. Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů neidentifikovali hodiny, ve kterých by elektřina chyběla. Pozitivně vyšla i analýza služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě. I po odstavení zdrojů Sev.en zůstane kapacita regulačního výkonu dostatečná. Analýza systémové přiměřenostiAnalýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon. Synchronní kompenzátor je synchronní elektrický motor běžící naprázdno, který slouží k plynulé regulaci napětí a kompenzaci jalového výkonu v elektrizační soustavě na základě průběhu křivek napětí a proudu. Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit stanovený evropským nařízením SOGL. Při plánovaných odstávkách vedení nebo zdrojů by navíc hrozilo přetížení řady vedení 400 kV v severních Čechách. V některých scénářích tak nebylo možné splnit bezpečnostní kritérium N-1. To říká, že energetická soustava musí být navržena a provozována tak, aby po výpadku jednoho jejího prvku (N-1) zbývající prvky zvládly přenést potřebný výkon. Chvaletice jako zdroj pro podání napětíElektrárna Chvaletice je zároveň jako tzv. blok obnovy soustavy schopna obnovit svůj provoz podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách. To je zásadní v situaci, kdy by došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny a velká část přenosové soustavy by byla bez napětí. Navrhovaná opatření pro úplné odstavení ChvaleticČEPS rovněž navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Tato opatření však vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování. Do jejich realizace je podle ČEPS nutné zajistit alespoň minimální rozsah výroby ve Chvaleticích. Další postupZpracované vyhodnocení dopadů nyní podle zákona směřuje na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a provozovatele zdrojů. ČEPS dále předala ERÚ a provozovateli zdrojů také návrh technických podmínek a rozsahu provozu ve formě návrhu smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů nyní náleží ERÚ. redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEPS Ilustrační foto: archiv redakce Proelektrotechniky.cz
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2026 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
Přečtěte si také:
