![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Na co dát pozor při výběru dodavatele fotovoltaiky? |
Nápověda k článkům 10Víte, jak funguje veřejné osvětlení?
Převažujícím svítidlem u veřejného osvětlení jsou výbojky. Současným trendem je zavádění LED svítidel. Výbojku tvoří uzavřená trubice se žhavicími elektrodami, naplněná směsí různých par a plynů, podle typu výbojky. Na druhu náplně a konstrukci výbojky závisí barva světla, kterou vydává. Při zapnutí výbojky nastává v trubici doutnavý elektrický výboj, tvořený směsí iontů látky, kterou je naplněna. Stěny výbojky bývají buď čiré, nebo pokryté luminoforem, tj. látkou, která světelné záření pohlcuje a opět vydává, zpravidla v odlišné barvě. Podle tlaku ve výbojce se rozlišují vysokotlaké a nízkotlaké výbojky. Nízkotlakým výbojkám naplněným rtuťovými parami se říká zářivky. Pro veřejné osvětlení se obvykle používají vysokotlaké sodíkové výbojky nebo starší rtuťové výbojky. Sodíkové výbojky, naplněné sodíkovými parami, vydávají žluté světlo. Ve rtuťových výbojkách, naplněných rtuťovými parami, vzniká elektrickým výbojem neviditelné UV záření. To pak luminofor z fosforu mění na viditelné, studeně bílé světlo. Použití sodíkových výbojek má oproti rtuťovým výbojkám výhodu v lepší energetické účinnosti. Nevýhodou je značné zkreslování barev. Využití LED svítidel (viz Nápověda k článkům 3) ve veřejném osvětlení nabízí další snížení spotřeby energie, přináší však také rizika a ne vždy se vyplatí. Vyžadují totiž náročnější optiku svítidla i napájecí zařízení. Obecně platí, že LED svítidla jsou výbojkám z hlediska celoživotních nákladů konkurenceschopné při příkonu do 70 W, výjimečně až 100 W; využívají-li časové řízení osvětlení (viz dále), pak do 150 W. Při vyšších příkonech může být použití sodíkových výbojek levnější. Podpěrné a nosné prvky tvoří stožáry s příslušenstvím. Stožár je tvořen svislým dříkem. Na něj obvykle navazuje do prostoru výložník nebo nástavec, na kterém je v požadovaném místě upevněno svítidlo. Některé sloupy jsou i dvojramenné nebo víceramenné. V dolní části mívá sloup silnou patici, v níž jsou umístěny elektrické rozvody a pojistky. Podle novějších bezpečnostních norem se již elektrické rozvody neumisťují v patici u země, ale obvykle bývají umístěny v dutině stožáru a otevírací přístup k nim je v určité výšce (obvykle desítky centimetrů) nad zemí. Elektrický rozvod tvoří kabely a rozváděče. Dříve se používaly kabely s hliníkovým jádrem, v nové zástavbě a při rekonstrukcích se používají téměř výhradně měděné kabely. Rozvaděč, s jehož pomocí se světlo zapíná a vypíná, je ovládaný dálkově nebo místně, má vlastní přívod elektrické energie a samostatné měření spotřeby. Prostřednictvím napájecí sítě veřejného osvětlení bývají někdy připojeny i světelné dopravní značky, osvětlení označníků zastávek apod. Ovládací systém zpravidla funguje tak, že se osvětlení rozsvěcí na podnět naprogramovaného časového spínače, případné světelného čidla. Příkon se při zapínání zvyšuje pozvolna a dílčí oblasti se z jednotlivých zapínacích bodů zapínají postupně, aby nedošlo k okamžitému přetížení elektrické sítě. Někde jsou součástí ovládacího systému i regulátory příkonu (stmívače), které při malé intenzitě pouličního provozu sníží příkon, a tím i spotřebu elektrické energie, aniž by bylo osvětlení zcela vypnuto. Trendem v dalším rozvoji ovládání veřejného osvětlení je dálkové sledování jeho provozního stavu (zpětná signalizace poruch ze zapínacích míst) nebo dálkové odečty stavu elektroměrů pomocí rádiových modemů, pevných telefonních linek, systému GSM atd. Obce nemají ze zákona povinnost provozovat veřejné osvětlení, je to však důležitá veřejná služba, která je dnes považována za standard – neosvětlená obec je brána jako zaostalá. Kromě toho bylo prokázáno, že správné veřejné osvětlení může významně snížit dopravní nehodovost i kriminalitu. Podíl veřejného osvětlení na celkové spotřebě elektrické energie v ČR přitom činí cca 1 %. Z toho je mimo jiné vidět, jak různé „zelené“ iniciativy směřující k jeho vypínání, aby tak ukázaly své ekologické uvědomění, nevycházejí ze znalosti věci a ve svém důsledku přinášejí více škody než užitku. redakce Proelektrotechniky.cz Ilustrační foto: archiv redakce
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|