CryoSat: Měření ledovců radarovým výškoměrem
 8.1.2013 Koncem roku 2012 ukončila svoji misi družice
CryoSat, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA na oběžnou dráhu v
roce 2010. Družice CryoSat byla vyvinuta k tomu, aby měřila tloušťku
polárních ledovců a sklon povrchu pevninských ledovců v Antarktidě,
Grónsku a v horských oblastech.
Toto měření bylo prováděno pomocí jedinečného radarového
výškoměru Synthetic Aperture Interferometric Radar Altimeter (SIRAL).
Zatímco konvenční radarové výškoměry vysílají pulsy v intervalu
dostatečně dlouhém, aby byly jejich odrazy navzájem odlišené – cca 500
mikrosekund, výškoměr CryoSatu vysílá dávku pulsů v intervalu pouhých
50 mikrosekund. Výsledný odraz pulsů se vrací společně a datový
procesor je dokáže sdružit do 250 m širokých pásů podle dráhy
radarového paprsku. Z těchto pásů lze pak vyhodnotit v detailním
rozlišení výškové změny sledovaného povrchu – viz obrázek.
CryoSat tak dokáže změřit výšku ledovce, porovnat ji s
výškou hladiny moře a tímto způsobem sledovat změny v tloušťce a
povrchu ledovců s nebývalou přesností. Na rozdíl od předchozích
výškoměrů sledujících plochu o velikosti nejméně 5 × 5 km, dokáže
CryoSat pracovat s rozlišením až 300 m.
Vědci nyní mohou vyhodnocovat množství nezkreslených dat
o vodním systému na zemi, tedy o ledovcích, a následně o vnitrozemských
vodách a oceánech, k nejrůznějšímu praktickému využití, včetně
například mapování záplav a sledování vlivů lidské činnosti na přírodu.
S výsledky měření provedených družicí CryoSat bude
vědecká komunita seznámena na workshopu na Technické univerzitě v
Drážďanech, který proběhne ve dnech 12.–14. března 2013.
redakce Proelektrotechniky.cz
Foto: ESA
Další informace k projektu CryoSat: zde
Další informace k radarovému výškoměru CryoSat: zde  Přečtěte si také:
 14.8.2014 V
průběhu silné bouřky se na obloze mohou objevit až desítky tisíc
blesků. Jejich detekce získává stále více na praktickém významu.
Tyto informace využívají letečtí dispečeři pro plánování letových tras,
meteorologické ústavy pro různé předpovědi, nebo pojišťovny, výrobní
podniky. Kromě toho mohou data z informační služby
volně využít například provozovatelé půjčoven horkovzdušných balónů.
Společnost Siemens, která je do zpracování dat z detekce blesků aktivně
zapojena, v této souvislosti v létě 2014 informovala širokou odbornou
veřejnost o způsobu a organizaci této detekce. 
 4.6.2014 Lidar
je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný radar“. Jde o
přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí odraženého světla měří
rychlost větru (viz obrázek dole). Jak koncem května 2014 oznámila
společnost Mitsubushi Electric, provedlo Nizozemské výzkumné centrum
pro energetiku (ECN) úspěšně testy jejího kompaktního větrného lidaru
(viz foto nahoře) pro validaci a následné schválení. Tento lidar tak
může účinně sloužit při projektování větrných farem.
 24.4.2014
Společnost General Electric představila v polovině
dubna 2014 odborné veřejnosti pod obchodním názvem GE Mentor EM ruční
elektromagnetické testovací zařízení, které významně usnadňuje práci
technikům při inspekcích. Toto zařízení využívá tzv. vířivých proudů,
indukovaných ve výrobku magnetickým polem. Diskontinuita ve sledovaném
materiálu mění intenzitu a průběh tohoto proudu, a tím ukazuje vady v
materiálu.
 21.1.2014 Siemens uvedl v polovině ledna 2014
na trh novou řadu hladinoměrů Sitrans LG, pracující na principu
radaru s vedenou vlnou pro krátké a střední vzdálenosti měření. Při něm
jsou vysokofrekvenční mikrovlnné pulsy přenášeny pomocí tyče nebo
kabelu, a umožňují tak měření s přesností 2 mm v nejrůznějších
nepříznivých prostředích, jako jsou korozivní výpary, pára, pěna,
nestálá hladina, případně v kapalinách s velkou viskozitou nebo
proměnlivou hustotou.
 9.1.2014 Společnost Bosch Sensortec představila na začátku roku
2014 unikátní produkt: BME280 Integrated Environmental Unit
(integrovaná jednotka pro prostředí), který jako první na světě
sdružuje do jednoho senzoru měření teploty, tlaku a vlhkosti. Tento
senzor je nyní k dispozici omezenému okruhu zákazníků.
 20.4.2013
Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci
systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA –
se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a
zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů
využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách,
pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat
svoji polohu s minimálními zásahy ze Země.
 11.4.2013
Na konci března 2013 dodala společnost Mitsubishi Electric Corporation
první helikoptérový satelitní komunikační systém na světě japonské
Agentuře pro požární ochranu a krizové řízení (FDMA). V těchto dnech by
měl být systém uveden do provozu poté, co bude jeho mobilní část
instalována na vrtulníku tokijské hasičské záchranné služby a pevná
část v tokijské hasičské stanici
 28.2.2013 Ve chvíli, kdy nadzvukové letouny JAS 39 Gripen dosednou
na zem, potřebují hlídat. Kdysi je chránila pozemní jednotka, kterou
však v dnešní době nahrazuje moderní a sofistikovaná technika ‒ mobilní
detekční systém.
 10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state
Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA,
jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země.
Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca
270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování
výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato
družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011.
Toto zjištění znamená průlom v seismologii
|
