Projekt FREVUE: březnový webinář prezentoval zajímavé
provozní ukazatele elektrifikované městské logistiky
30.3.2017 Evropský projekt elektrických nákladních vozidel FREVUE, který na
našich portálech průběžně sledujeme, uspořádal v březnu 2017 webinář k
dílčím provozním zkušenostem z uplatnění různých elektrických
nákladních a užitkových automobilů v různých evropských městech s
rozmanitými geografickými a klimatickými podmínkami. Prezentované
výsledky budou jistě užitečné i pro případné české následovníky. Zde
vybíráme ty nejzajímavější. 
V rámci projektu je nebo bylo nasazeno více než 80
elektrických nákladních vozidel. Většinu z nich (cca 65 %) tvoří
vozidla o užitečné hmotnosti v rozmezí 3,5 – 7,5 t, následovaná velkými
vozidly (nad 12 t) a malými vozidly (pod 3,5 t).
Průměrný denní proběh vozidel činil 53,5 km. Tyto
hodnoty se nicméně pohybovaly ve velmi širokém rozmezí od 31,5 km
(zásilková společnost UPS v Londýně) po 99,5 km (zásilková společnost
Bring v Oslo). Vozidla po městech jezdila průměrnou rychlostí 17,5
km/h, v rozmezí od 8,7 km/h (Madrid) po 20,7 km/h (Oslo). V provozu
byla vozidla denně kolem 8 hodin a zde se jednotlivá města nijak
výrazně neodchylovala od průměru.
Průměrná spotřeba elektrické energie činila 0,26 kWh/km,
z toho u středních vozidel 0,48 kWh/km, u velkých vozidel 0,83 kWh/km a
u malých vozidel 0,18 kWh/km. Tato průměrná spotřeba se nijak výrazně
nemění s rychlostí u malých a středních vozidel. Naproti tomu u velkých
vozidel je nejnižší při rychlostech 30 – 35 km/h. Při nižších
rychlostech roste až o 50 %, při vyšších rychlostech (60 km/h a více) o
cca 17 %.
V tomto členění vozidla spotřebovala v denním průměru 29
kWh, z toho střední vozidla 23 kWh, velká vozidla 63 kWh a malá vozidla
22 kWh.
Projekt sleduje i vliv okolní teploty, pohybující se v
rozmezí od méně než 0 °C po více než 25 °C a promítající se do
netrakční spotřeby (topení, klimatizace). Výsledky se přitom liší podle
užitečné hmotnosti vozidel. U středních vozidel průměrná celková
spotřeba s rostoucí okolní teplotou postupně klesá, a to ve výše
uvedeném teplotním rozmezí o cca 40 %. U malých vozidel rovněž klesá,
ale mnohem méně – o cca 17 %. Naproti tomu u velkých vozidel je
nejnižší spotřeba při okolní teplotě 10 – 15 °C. Při poklesu nebo
naopak nárůstu teplot vzrůstá spotřeba až o 30 %.
Prezentace v závěru zmiňuje potřebu rychlonabíjecích
stanic v městských centrech a lepších trakčních baterií pro potřebu
městské logistiky, které by zlepšily provozní flexibilitu elektrických
nákladních vozidel. Reaguje tím mj. na paradoxy některých automobilek,
které nové osobní elektromobily vybavují bateriemi o větší kapacitě,
než své užitkové elektromobily (srovnej např. Nissan Leaf a Nissan
eVN200).
Mezi další zajímavé zkušenosti prezentované na webináři
patřilo například srovnání provozu spalovací a elektrické verze
Renaultu Kangoo v Lisabonu (viz foto). Podle nich po náhradě spalovací
verze elektrickou nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v
organizaci provozu a provozních parametrech (vzdálenost, rychlost).
Také celoživotní náklady (TCO) u obou verzí jsou velmi podobné. Naproti
tomu u elektrické verze řidiči chválí menší hluk a vibrace a větší
pohodlí při jízdě.
Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že i v České
republice s mírným podnebím a relativně krátkými vzdálenostmi ve
městech má elektrifikovaná městská logistika dosud nevyužité
příležitosti. Jak dalece budou využity, závisí na zájmu municipalit a
provozovatelů vozidel i na nabídce automobilek, které si až na výjimky
prozatím počínají na českém trhu užitkových elektromobilů velmi opatrně.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
FREVUE
Další informace včetně prezentace ke stažení
zde
 Přečtěte si také:
 10.3.2017 Město Amsterodam je jedním z aktivních účastníků
evropského projektu elektrifikované nákladní dopravy FREVUE. V rámci
tohoto projektu zde provozuje nákladní dopravu elektrickými vozidly
zásilková služba TNT a světoznámý
pivovar Heineken. Město Amsterodam tuto bezemisní logistiku aktivně
podporuje, především výjimkami z dopravních regulací, platících pro
konvenční nákladní automobily. Zkušenosti, které tato aktivní politika
přinesla za uplynulé dva roky, publikovalo město Amsterodam v březnu
2017. 
 8.3.2017 Stockholm je jedním z evropských smart cities zapojených do
evropského projektu elektrifikované městské logistiky FREVUE. V rámci
tohoto projektu je Stockholm aktivní při zkoušení organizačních a
obchodních modelů zaměřených na snižování nepříznivých účinků nákladní
dopravy ve městě. Po zkušenostech se „zeleným“ veřejným zadáváním
dopravních služeb přichází
Stockholm v únoru 2017 s testováním „reverzní logistiky“, tedy
využíváním zmíněného elektrického vozidla zároveň pro rozvoz i pro
svoz.
 3.2.2017 Jedním
z významných italských smart
cities je město Milán
– druhé největší město Itálie s 1,3 miliónem obyvatel a důležité
obchodní centrum s bohatou historií. Historické centrum města, tzv.
Area C, též známá jako Cerchia dei Bastioni, má od roku 2012 regulovaný
vjezd motorových vozidel. Další zpřísnění této regulace vstoupí v
platnost od 13. února 2017.
 17.1.2017 Evropský
projekt FREVUE je
zaměřen na elektrifikaci městské logistiky a vytváření osvědčené praxe
v této oblasti. Jedním z účastnických měst je i Stockholm, jedno ze
švédských smart
cities.
Poznatky z tohoto projektu ukazují, že zavádění ekologických vozidel v
městské logistice je nejen záležitostí dostupné dopravní techniky, ale
také regulace dopravy a legislativy veřejných zakázek při zadávání
dopravních služeb pro město.
 15.12.2016 Jak
již bylo mnohokrát řečeno, například v souvislosti
se smart
city Oslo, zavádění čisté
městské mobility se neobejde bez regulací, příkazů a zákazů – člověk už
je zkrátka takový, že sama dobrá myšlenka zpravidla ke změně návyků
nestačí. Takovouto regulaci, která zároveň podpoří elektrickou dopravu,
plánuje město Řím.
 29.11.2016 Na
workshopu k problematice smart city, organizovaném
norským velvyslanectvím v listopadu 2016 na VUT Brno, jehož se
zúčastnili i zástupci naší redakce, byl mj. prezentován systém
inteligentního svozu komunálního odpadu ve městě Stavanger v
jihovýchodním Norsku. Tento zajímavý příklad ukazuje, že systém
inteligentního svozu odpadu ve smart city nelze redukovat na pouhé
„chytré koše na odpadky“, jak je to někdy prezentováno dodavateli
příslušných technologií.
 Ing.
Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti
inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a
vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz
a www.proelektrotechniky.cz
a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme
vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických
dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné
konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace
dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla,
vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací
akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na
konferencích, portálech).
Koncept inteligentního města – smart city – se snaží maximálně využít
moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality
života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a
veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava,
logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. Ačkoliv existují
rozmanité oficiální metodiky a doporučení pro vytváření smart city na
úrovni EU a (nyní v přípravě) i ČR, „smart city“ není ničí ochranná
známka ani normativně vymezený pojem. V praxi proto existují po celém
světě rozmanité způsoby a konkrétní projekty, jakými je tento koncept
realizován v praxi. Tuto rozmanitost ukazují i články v naší rubrice
„Projekty smart city“, které mohou sloužit pro informaci i pro
inspiraci všem, kdo se na konceptu inteligentních měst v ČR podílejí
nebo hodlají podílet.
|
