Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

Kirnitzschtalbahn: Fotovoltaická tramvaj v Saském Švýcarsku oslavila výročí

13.8.2013 Koncem července 2013 oslavila své 115. narozeniny Kirnitzschtalbahn, turistická tramvajová železnice spojující lázeňské městečko Bad Schandau nedaleko českých hranic s osadou Lichtenhainer Wasserfall v údolí říčky Křinice (Kirnitzsch) uprostřed skal Saského Švýcarska. Od roku 1994 využívá tato tramvajová železnice fotovoltaické články, které jsou nainstalovány na vozovně dopravního podniku.

Osmikilometrová trať Kirnitzschtalbahn funguje od roku 1898, od počátku jako elektrická. Před cca dvaceti lety se zrodil nápad využít k provozu tramvaje, která projíždí mezi pískovcovými skalami, sluneční energii. Přestože údolí říčky je velice úzké a hluboké a sluneční svit zde není zvláště v zimních měsících moc vydatný, má využití fotovoltaiky v těchto končinách své opodstatnění. Vzhledem k využití tramvaje pro turisty, je provoz této jednokolejky sezónní. V zimě, kdy je využitelné sluneční energie méně, projede údolím jen čtyři páry tramvají (tam a zpět) denně, kdežto v létě, kdy je sluneční aktivita na vrcholu, 24 párů denně. Rekonstruované tramvaje pocházejí z let 1957–1968 a jsou získané skoro z celého bývalého NDR. Většina motorových vozů má výkon 2× 60 kW.

Trať Kirnitzschtalbahn, autobusovou dopravu a labské přívozy v regionu nyní provozuje společnost Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna – Sebnitz GmbH (Hornolabská dopravní společnost Pirna – Sebnitz).

Projekt napájení Kirnitzschtalbahn elektrickou energií získanou fotovoltaickými články byl realizován v rámci projektu Spolkového ministerstva pro vědu a technologie o využívání alternativních zdrojů energie v dopravě a Saského ministerstva hospodářství a práce. Fotovoltaické články jsou umístěny na střeše vozovny na ploše 325 m2. Střecha s fotovoltaickými články má směr natočení na jiho-jihovýchod, který je pro tento účel ideální. Při instalaci fotovoltaických článků bylo třeba pouze upravit sklon panelů na 37°, protože sklon střechy byl nedostatečný.

Fotovoltaické zařízení na střeše vozovny je složeno z celkem 756 fotovoltaických článků (42× 18 článků v sérii). Jmenovité napětí jednoho článku je 17,4 V. Vždy osmnáct článků v sérii tvoří jednu větev. Tyto větve jsou propojeny paralelně do dvou skupin, z nichž každá napájí stejnosměrným napětím skupinu čtyř střídačů. Využívá se tedy celkem osm střídačů o jmenovitém výkonu 5 kVA z důvodu proměnlivého množství generované energie v letním a zimním období. Střídače jsou po čtyřech spojeny paralelně, přičemž jeden je řídicí – master, a ostatní jsou podřízené – slave. Řídicí střídač připojuje ostatní střídače podle momentální velikosti odebírané energie, a proto střídače pracují efektivně.

Technické parametry – fotovoltaika Kirnitzschtalbahn (zdroj: www.ovps.de)

Ve slunečných dnech od května do srpna vyrobí fotovoltaické panely tolik elektrické energie, že ji tramvaje nespotřebují a energie se dodává do distribuční sítě. Naproti tomu jsou fotovoltaické články od listopadu do ledna ve stínu a tramvaj musí v tuto dobu brát veškerou elektrickou energii z distribuční sítě. Přestože provoz tramvaje není ekonomicky soběstačný (průměrné pokrytí spotřeby el. energie pro provoz tramvaje fotovoltaikou je 30%), z hlediska ekologie je velice přínosný. Fotovoltaika zde ročně vyrobí kolem 30 MWh elektrické energie, což znamená roční snížení emisí z tepelných elektráren o 34 tun oxidů uhlíku.

Provoz dráhy Kirnitzschtalbahn snížil emise o cca 540 tun oxidů uhlíku a významným způsobem tak přispěl k dosažení čistšího životního prostředí. Současně se podařilo využít sluneční energii pro sezónní provoz tramvaje maximálně bez toho, aniž by se muselo použít akumulátorů ke skladování el. energie. Tento projekt je velmi dobrým příkladem vhodného použití fotovoltaiky pro sezónní provoz tramvaje, který je nejhustší v letním období, kdy je sluneční aktivita největší.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto: Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna – Sebnitz

Další informace k fotovoltaice zde

Přečtěte si také další články z rubriky Elektromobilita:

Brněnské elektrolodě: 68 let netradiční elektromobility v ČR

18.4.2014 Druhou dubnovou sobotu 2014 byla v přístavu Bystrc na Brněnské přehradě zahájena již 68. plavební sezóna vyhlídkových lodí Dopravního podniku města Brna (DPMB), k jejichž pohonu slouží výhradně elektromotor. Tato ekologická, příjemně tichá a technicky zajímavá lodní doprava je přes svoji dlouhou historii – nebo možná právě kvůli ní – poměrně málo prezentovaná mezi naší odbornou i laickou veřejností zabývající se problematikou elektromobility. 

Seminář „Elektrické autobusy pro město II“: zajímavé poznatky z technologií a financování projektů elektrobusů a trolejbusů

20.3.2014 Po necelém půlroce od prvního běhu proběhlo již druhé pokračování odborného semináře „Elektrické autobusy pro město“, opět s organizací a odbornou garancí firmy Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services a pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR. Takto krátký časový odstup si vyžádal především aktuální běh událostí v oblasti možného financování projektů elektrické MHD a podpořil jej i rychlý postup technologií pro elektrobusy a trolejbusy.

Elektrobusy v ČR a ve světě: studie „E-mobilita v MHD“ zveřejněna

1.9.2013 Náš portál Proelektrotechniky.cz zveřejnil ke stažení a volnému použití již dříve avizovanou studii „E-mobilita v MHD“ (viz předchozí informace zde). Studie se zabývá současným stavem technologií, provozními zkušenostmi a vývojovými trendy v elektrických autobusech, tj. elektrobusech, palivočlánkových autobusech a diesel-hybridních autobusech. Tyto elektrické autobusy studie porovnává se standardními dieselovými autobusy, autobusy na CNG a trolejbusy. 

„Sluneční kočka“ – fotovoltaická vyhlídková loď

12.8.2013 Právě před čtyřmi lety, 12. srpna 2009, byla na vodu berlínské řeky Sprévy slavnostně spuštěna unikátní vyhlídková loď poháněná elektřinou z fotovoltaických panelů. Tato loď má jméno Solon a typové označení výrobce SunCat 58, tedy Sluneční kočka. Název je výstižný – její provoz je naprosto tichý a možný i v noci, protože loď dokáže plout až deset hodin bez  světla.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services