Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce
4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem.
Mise Solar Orbiter
Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA.
Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. Ty byly
pořizované jedna po druhé, přičemž získání všech trvalo přes čtyři
hodiny. To proto, že každá expozice trvala 10 minut: započítán je i čas
na změnu orientace sondy před každým fotografováním.
Přístrojem EUI pořízená fotografie slunečního kotouče a
vnější atmosféry s nejvyšším rozlišením.
Snímky byly zachycené 7. března 2022 přesně v době, kdy
sonda Solar
Orbiter prolétala spojnicí Slunce-Země. Fotografie je tak možné srovnat
se snímky pořízenými ze Země a vzájemně je kalibrovat. Toto usnadní
srovnání výstupů z různých přístrojů a pozorování v budoucnu.
V následujících letech se sonda chystá kolem Slunce
proletět opakovaně.
Stejně tak bude postupně měnit sklon své dráhy tak, aby mohla pozorovat
dříve nestudované polární oblasti naší mateřské hvězdy.
Přístroje EUI a SPICE
Jeden ze snímků, který pořídil přístroj EUI (Extreme
Ultraviolet
Imager), představuje fotografii slunečního kotouče a vnější atmosféry –
korony – s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno.
Další snímek, tentokrát pořízený přístrojem SPICE
(Spectral Imaging of
the Coronal Environment), představuje první úplnou fotografii svého
druhu zachycující Slunce po padesáti letech. A zároveň nejkvalitnější.
Zachycuje naši mateřskou hvězdu v ultrafialové části spektra ve vlnové
délce beta dle Lymanovy série. Ta je emitována plynným vodíkem.
Výsledný obrázek se skládá z více než 83 miliónů pixelů
a má velikost
9148×9112 pixelů. Abychom si udělali lepší představu o kvalitě, pak
vězte, že tento snímek Slunce je desetkrát lepší než to, co nám nabízí
4K televizní obrazovka.
Snímek z EUI
EUI zachycuje Slunce na vlnových délkách 17 nanometrů, v
extrémní
ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra (viz foto výše). To
dovoluje zachytit horní atmosféru Slunce, koronu, která má teplotu
kolem jednoho miliónu stupňů Celsia.
Na polohách 2 hodiny (blízko obrázku Země pro srovnání)
a 8 hodin na
krajích Slunce jsou patrná tmavá vlákna vyvstávající z povrchu. Tyto
protuberance jsou často předzvěstí erupcí, během nichž dochází k
vyvrhování kvant koronálního plynu do vesmíru a vytváření bouří
„kosmického počasí“.
Snímky ze SPICE
Krom EUI zaznamenával během průletu mezi Sluncem a Zemí
data také
přístroj SPICE. I on musel vytvořit celou řadu snímků, které se pak
složily do mozaiky (viz foto níže).
Přístrojem SPICE pořízená první úplná fotografie svého
druhu zachycující Slunce po padesáti letech.
SPICE je navržený tak, aby sledoval vrstvy ve sluneční
atmosféře od
korony dolů až po vrstvu známou jako chromosféra, která se přibližuje k
povrchu. Přístroj pozoruje tak, že se zaměřuje na různé vlnové délky
extrémního ultrafialového záření.
V sekvenci obrázků SPICE odpovídá fialová barva plynnému
vodíku o
teplotě 10 tisíc stupňů Celsia, modrá uhlíku o teplotě 32 tisíc stupňů
Celsia, zelená kyslíku o teplotě 320 tisíc stupňů Celsia a žlutá neonu
o teplotě 630 tisíc stupňů Celsia.
Toto dovoluje slunečním fyzikům vystopovat mimořádně
silné erupce,
které se odehrávají v koroně a prostupují dolů skrze nižší vrstvy
atmosféry. Umožní jim to také studovat jednu z největších záhad
týkající se Slunce: proč s vyššími atmosférickými vrstvami teplota
roste?
Obvykle totiž dochází k tomu, že když se pohybujeme od
horkého objektu,
tak teplota klesá. Ovšem nad Sluncem dosahuje korona teploty milión
stupňů Celsia, zatímco jeho povrchová teplota je jen asi 5000 stupňů
Celsia. Zkoumání této záhady je jedním z klíčových vědeckých cílů mise
Solar Orbiter.
Další informace jsou k dispozici na portálu
Evropské kosmické agentury (ESA) ZDE.
Czech
Space Portal, redakčně upraveno
Foto © ESA
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost. 
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 15.9.2020 Ve čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
 16.12.2019 Český
průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují,
zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny
předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné
aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení
investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o
275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má
stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí,
investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo
Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince
2019.
 29.4.2016 Koncem
dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia
Space (společný podnik mezi firmami Thales and Finmeccanica a
jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné
telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního
výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní
stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost
pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely.
 20.4.2013
Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci
systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA –
se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a
zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů
využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách,
pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat
svoji polohu s minimálními zásahy ze Země.
 10.3.2013 Družice
GOCE (Gravity field and steady-state
Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA,
jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země.
Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca
270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování
výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato
družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011.
Toto zjištění znamená průlom v seismologii
|
