Robot STA bude manipulovat se vzorky při společné misi
NASA a ESA na Mars11.10.2022 Robotické technologie, které se uplatňují především v odvětví
průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných
misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou
využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k
vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně
přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022.
Robot STA
Robot-manipulátor STA (Sample Transfer Arm, tedy paže pro přenášení
vzorků) bude autonomní, vysoce spolehlivý a robustní.
Jeho architektura kopíruje lidskou ruku s ramenem, loktem a zápěstím,
krom toho má vlastní vestavěný „mozek“ a „oči“. Robot může provádět
celou řadu pohybů se sedmi stupni volnosti.
Vysoká úroveň obratnosti dovolí manipulátoru vyložit pouzdra se vzorky
z roveru NASA Perseverance, sebrat je z
martovského terénu, přenést do kontejneru a uzavřít jeho víko před tím,
než odstartuje z Marsu.
Dvě kamery a nesčetné množství senzorů budou shromažďovat data tak, aby
se manipulátor rozhodl pro správný postup a odpovídajícím způsobem
koordinoval pohyb. Při navrhování a konstrukci robotického manipulátoru
přitom musí být brány v potaz výzvy související s drsným prostředím
Marsu. K těm patří například všudypřítomný prach nebo extrémní teploty
sahající od –130 °C po +70 °C.
Jak bude robot STA fungovat
Nakládání s cennými vzorky horniny na Marsu a jejich příprava na
dodávku z této planety na Zemi je náročným úkonem. K jeho naplnění
pomůže právě robot STA, který tak bude hrát kritickou roli v úspěchu
mise MSR (Mars Sample Return). Tento společný projekt NASA a ESA má za
cíl do roku 2033 dopravit na Zemi vzorky hornin z Marsu.
Robotická ruka přistane na Marsu, aby přesunula pouzdra se vzorky,
které v současné době sbírá na povrchu zmíněný rover Perseverance. Se
schopností „vidět“, „cítit“ a přijímat autonomní rozhodnutí bude STA
schopna identifikovat, uchopit a přenést pouzdra do první rakety, která
kdy bude odpálená z jiné planety – do rakety MLS (Mars Launch System).
Poté, co robot uzavře víko kontejneru, budou vzorky hornin z Marsu
připraveny na setkání se sondou ESA ERO (Earth Return Orbiter), jejímž
cílem bude dopravit materiál zpět na Zemi. ![](obrazky/78-article.jpg)
Projekt a jeho další postup
Na mezinárodním aerosalónu ve Franborough podepsala ESA kontrakt s
konsorciem Leonardo na návrh, výrobu, integraci a následné zkoušky
manipulátoru STA pro program MSR (Mars Sample Return).
Leonardo je evropské průmyslové konsorcium tvoření firmami ze
Španělska, Francie, Rumunska, Dánska, Řecka, Švýcarska a České
republiky.
Od samého počátku podporuje tento projekt Italská kosmická agentura
(ASI, Agenzia Spaziale Italiana).
Společně s konsorciem Leonardo jsou do výroby manipulátoru zapojené
tyto evropské firmy: AVS Added Value Solutions (Španělsko), ALTER
Technology (Francie), COMOTI (Rumunsko), Dánský technologický institut
(Dánsko), EMTech Space (Řecko), GMV Aerospace & Defence SAU
(Španělsko), GMV Innovating Solution (Rumunsko), Maxon (Švýcarsko),
S.A.B. Aerospace (Česká republika) a 3D PLUS (Franice). V předběžné
fázi projektu vyvinula firma OHB Italia (Itálie) koncové úchopné
zařízení a mechanické pozemní podpůrné vybavení.
Podrobnější informace k plánované misi Mars Sample Return jsou
k dispozici zde.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal
Foto © ESA
Další
informace zde
Přečtěte si také:
5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. ![](../sablona/vice3.gif)
10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci. ![](../sablona/vice3.gif)
19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022. ![](../sablona/vice3.gif)
6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii. ![](../sablona/vice3.gif)
4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. ![](../sablona/vice3.gif)
15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost. ![](../sablona/vice3.gif)
19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. ![](../sablona/vice3.gif)
13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal. ![](../sablona/vice3.gif)
26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech. ![](../sablona/vice3.gif)
15.9.2020 Ve čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen. ![](../sablona/vice3.gif)
5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení. ![](../sablona/vice3.gif)
3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020. ![](../sablona/vice3.gif)
![](../sablona/zpet.png)
|