Robot STA bude manipulovat se vzorky při společné misi
NASA a ESA na Mars11.10.2022 Robotické technologie, které se uplatňují především v odvětví
průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných
misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou
využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k
vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně
přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 
Robot STA
Robot-manipulátor STA (Sample Transfer Arm, tedy paže pro přenášení
vzorků) bude autonomní, vysoce spolehlivý a robustní.
Jeho architektura kopíruje lidskou ruku s ramenem, loktem a zápěstím,
krom toho má vlastní vestavěný „mozek“ a „oči“. Robot může provádět
celou řadu pohybů se sedmi stupni volnosti.
Vysoká úroveň obratnosti dovolí manipulátoru vyložit pouzdra se vzorky
z roveru NASA Perseverance, sebrat je z
martovského terénu, přenést do kontejneru a uzavřít jeho víko před tím,
než odstartuje z Marsu.
Dvě kamery a nesčetné množství senzorů budou shromažďovat data tak, aby
se manipulátor rozhodl pro správný postup a odpovídajícím způsobem
koordinoval pohyb. Při navrhování a konstrukci robotického manipulátoru
přitom musí být brány v potaz výzvy související s drsným prostředím
Marsu. K těm patří například všudypřítomný prach nebo extrémní teploty
sahající od –130 °C po +70 °C.
Jak bude robot STA fungovat
Nakládání s cennými vzorky horniny na Marsu a jejich příprava na
dodávku z této planety na Zemi je náročným úkonem. K jeho naplnění
pomůže právě robot STA, který tak bude hrát kritickou roli v úspěchu
mise MSR (Mars Sample Return). Tento společný projekt NASA a ESA má za
cíl do roku 2033 dopravit na Zemi vzorky hornin z Marsu.
Robotická ruka přistane na Marsu, aby přesunula pouzdra se vzorky,
které v současné době sbírá na povrchu zmíněný rover Perseverance. Se
schopností „vidět“, „cítit“ a přijímat autonomní rozhodnutí bude STA
schopna identifikovat, uchopit a přenést pouzdra do první rakety, která
kdy bude odpálená z jiné planety – do rakety MLS (Mars Launch System).
Poté, co robot uzavře víko kontejneru, budou vzorky hornin z Marsu
připraveny na setkání se sondou ESA ERO (Earth Return Orbiter), jejímž
cílem bude dopravit materiál zpět na Zemi. 
Projekt a jeho další postup
Na mezinárodním aerosalónu ve Franborough podepsala ESA kontrakt s
konsorciem Leonardo na návrh, výrobu, integraci a následné zkoušky
manipulátoru STA pro program MSR (Mars Sample Return).
Leonardo je evropské průmyslové konsorcium tvoření firmami ze
Španělska, Francie, Rumunska, Dánska, Řecka, Švýcarska a České
republiky.
Od samého počátku podporuje tento projekt Italská kosmická agentura
(ASI, Agenzia Spaziale Italiana).
Společně s konsorciem Leonardo jsou do výroby manipulátoru zapojené
tyto evropské firmy: AVS Added Value Solutions (Španělsko), ALTER
Technology (Francie), COMOTI (Rumunsko), Dánský technologický institut
(Dánsko), EMTech Space (Řecko), GMV Aerospace & Defence SAU
(Španělsko), GMV Innovating Solution (Rumunsko), Maxon (Švýcarsko),
S.A.B. Aerospace (Česká republika) a 3D PLUS (Franice). V předběžné
fázi projektu vyvinula firma OHB Italia (Itálie) koncové úchopné
zařízení a mechanické pozemní podpůrné vybavení.
Podrobnější informace k plánované misi Mars Sample Return jsou
k dispozici zde.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal
Foto © ESA
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 
 10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 15.9.2020 Ve čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
|
