Přečtěte si:  10 let v internetovém prostoru: kulaté výročí portálu Proelektrotechniky.cz




Pozvánky na akce


Stalo se





















Robot STA bude manipulovat se vzorky při společné misi NASA a ESA na Mars

11.10.2022 Robotické technologie, které se uplatňují především v odvětví průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky. Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022.

Robot STA

Robot-manipulátor STA (Sample Transfer Arm, tedy paže pro přenášení vzorků) bude autonomní, vysoce spolehlivý a robustní.

Jeho architektura kopíruje lidskou ruku s ramenem, loktem a zápěstím, krom toho má vlastní vestavěný „mozek“ a „oči“. Robot může provádět celou řadu pohybů se sedmi stupni volnosti.

Vysoká úroveň obratnosti dovolí manipulátoru vyložit pouzdra se vzorky z roveru NASA Perseverance, sebrat je z martovského terénu, přenést do kontejneru a uzavřít jeho víko před tím, než odstartuje z Marsu.

Dvě kamery a nesčetné množství senzorů budou shromažďovat data tak, aby se manipulátor rozhodl pro správný postup a odpovídajícím způsobem koordinoval pohyb. Při navrhování a konstrukci robotického manipulátoru přitom musí být brány v potaz výzvy související s drsným prostředím Marsu. K těm patří například všudypřítomný prach nebo extrémní teploty sahající od –130 °C po +70 °C.

Jak bude robot STA fungovat

Nakládání s cennými vzorky horniny na Marsu a jejich příprava na dodávku z této planety na Zemi je náročným úkonem. K jeho naplnění pomůže právě robot STA, který tak bude hrát kritickou roli v úspěchu mise MSR (Mars Sample Return). Tento společný projekt NASA a ESA má za cíl do roku 2033 dopravit na Zemi vzorky hornin z Marsu.

Robotická ruka přistane na Marsu, aby přesunula pouzdra se vzorky, které v současné době sbírá na povrchu zmíněný rover Perseverance. Se schopností „vidět“, „cítit“ a přijímat autonomní rozhodnutí bude STA schopna identifikovat, uchopit a přenést pouzdra do první rakety, která kdy bude odpálená z jiné planety – do rakety MLS (Mars Launch System).

Poté, co robot uzavře víko kontejneru, budou vzorky hornin z Marsu připraveny na setkání se sondou ESA ERO (Earth Return Orbiter), jejímž cílem bude dopravit materiál zpět na Zemi.

Projekt a jeho další postup

Na mezinárodním aerosalónu ve Franborough podepsala ESA kontrakt s konsorciem Leonardo na návrh, výrobu, integraci a následné zkoušky manipulátoru STA pro program MSR (Mars Sample Return).

Leonardo je evropské průmyslové konsorcium tvoření firmami ze Španělska, Francie, Rumunska, Dánska, Řecka, Švýcarska a České republiky.

Od samého počátku podporuje tento projekt Italská kosmická agentura (ASI, Agenzia Spaziale Italiana).

Společně s konsorciem Leonardo jsou do výroby manipulátoru zapojené tyto evropské firmy: AVS Added Value Solutions (Španělsko), ALTER Technology (Francie), COMOTI (Rumunsko), Dánský technologický institut (Dánsko), EMTech Space (Řecko), GMV Aerospace & Defence SAU (Španělsko), GMV Innovating Solution (Rumunsko), Maxon (Švýcarsko), S.A.B. Aerospace (Česká republika) a 3D PLUS (Franice). V předběžné fázi projektu vyvinula firma OHB Italia (Itálie) koncové úchopné zařízení a mechanické pozemní podpůrné vybavení.

Podrobnější informace k plánované misi Mars Sample Return jsou k dispozici zde.

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal

Foto © ESA

Další informace zde

Přečtěte si také:

Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 


Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 


Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 


Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 


Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 


Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2022 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services