Přečtěte si:  Trh veřejných služeb: jak se neztratit v novém a spletitém prostředí




Pozvánky na akce


Stalo se



















Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022.

Mise PLATO

PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars, viz vizualizace na obrázku) je astronomická mise zaměřená na hledání a zkoumání terestrických exoplanet teoreticky vhodných pro život. Tato vesmírná observatoř bude provádět dlouhodobá detailní pozorování velkého množství hvězd hluboko ve vesmíru pomocí dlouhé expozice zajištěné souborem optických teleskopů.

PLATO se bude specializovat na planety podobné Zemi, které se pohybují v obyvatelné zóně vzdálených hvězd podobných našemu Slunci. Oproti předchozím misím podobného zaměření zajistí tato mise několikanásobné zpřesnění vědeckých pozorování.

Sonda bude vybavena celkem 26 kamerami, které budou snímat tisíce hvězd a vyhodnocovat jejich zářivost. Data na Zemi bude posílat ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů. Sonda bude vážit kolem dvou tun. Musí přečkat bez úhony start i osmiletý pobyt ve vesmíru.

Start sondy je plánovaný na rok 2026.

Centrální trubice a její testování

Cílem testu bylo ověřit, zda hlavní nosná část sondy, její centrální trubice, vydrží extrémní tlakovou zátěž při startu rakety i následném osmiletém pobytu ve vesmíru. Centrální trubici vyrobila německá firma INVENT GmbH. Společnost OHB Czechspace je zodpovědná za přípravu strukturální analýzy centrální trubice a koordinaci zátěžového testu.

Centrální trubice je hlavní nosnou částí, a tedy i páteří celé sondy. Má dvě hlavní funkce. Do jejího středu se ukládají palivové nádrže, zároveň umožňuje nasazení sondy na raketu, která ji následně vynese do vesmíru. Všechna zatížení vybuzená raketou musí tedy projít skrze tuto strukturu. V případě sondy PLATO jde o prototyp speciální lehké konstrukce vyrobené z uhlíkových vláken, která zajišťují její tuhost a odolnost.

V rámci testu (viz foto) musela centrální trubice vydržet tlak o síle 15 až 20 tun, který na ni seshora a ze stran vyvíjely hydraulické válce. S pomocí citlivých snímačů lze zachytit i mikroskopické změny a deformity. Celá konstrukce přitom váží jen 63 kilogramů a její stěny jsou tenké čtyři milimetry. Pro představu: Byla zatížena váhou zhruba 15 osobních automobilů. Podobnému tlaku musí konstrukce odolat při startu do vesmíru. Samotné zatížení trvá vždy jen několik minut, a postupně se navyšuje až na úplné maximum.

Data z testování budou v následujících týdnech vyhodnocována. Již nyní lze však konstatovat, že test byl úspěšný.

Přípravy zátěžové zkoušky nosné části sondy PLATO trvaly více než rok a půl. Zahrnovaly konstrukci a výrobu potřebných zařízení, detailní výpočty chování struktury, stejně jako analýzy dokazující, že nedojde ke zničení trubice během testu. Test musel splňovat nároky dané standardy Evropské kosmické agentury.

Centrální část sondy čekají v následujících měsících další testy, například vibrační test.

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů OHB Czechspace

Obrázek © ESA

Foto © OHB Czechspace

Další informace zde

Přečtěte si také:

Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 


Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 


Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 


Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 


Solární panely pro družice i špičková elektronika: kosmické aktivity ČR a jejich vládní podpora

16.12.2019 Český průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince 2019. 


Stratobus: elektřinou poháněná stratosférická vzducholoď ohlídá bezpečnost

29.4.2016 Koncem dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia Space (společný podnik mezi firmami  Thales and Finmeccanica a jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely. 


Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 


GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 


Brožura Příběhy chytrých pomocníků

Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.



Naše tipy




























Copyright © 2012 – 2022 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services